Maraton Perly Karpát 22.11.2009

Po Chřibském maratonu jsem měl za sebou konečně nějaké letošní běžecké kilometry, tak jsem začal zvažovat další maraton. Vybral jsem si Firenze a docela jsem se těšil, hlavně na poměrně teplé počasí, které tam touto dobou bývá. Čáru přes rozpočet mi udělala rodinná sešlost, na které jsem prý nutný a bylo potřeba hledat náhradní řešení. Tož jsem se vydal v neděli do Trenčianských Teplic na poněkud kopečkovitější maraton.

Zatím opuštěná startovní/cílová čára. Víc jsem toho nenafotil:-)

Maraton Perly Karpát patří mezi komornější akce, prezence blesková, do 6€ startovného se vešel i upomínkový hrníček. Mám spoustu času. Řeším hlavně co na sebe. Předpověď hlásí slunečno a až devět stupňů, aktuálně je mlha a stupně čtyři. A nevypadá to, že by se mělo počasí měnit. Nakonec volím krátké triko+dlouhé triko+lehoučkou vestu, tříčtvrťáky, Vabronožky a rukavice. Snad se v těch kopcích neuvařím až vyjde sluníčko:-) Hledání toalety se mění trochu v bojovou hru. Na pánském jsou dvě kabinky, jedna ucpaná, druhá zamčená. Toalety v tělocvičně jsem nenašel, tak jdu statečně na dámské. Šťasten, že jsem svůj problém zdárně vyřešil můžu jen sledovat, jak se před dámskými toaletami dělá dlouhá fronta ze samých chlapů:-) Chvíle před startem pak trávím s Pepou a Demim a uděluji jim spoustu dobrých rad:-D

Start a vyrážíme do zahřívacího minikolečka po sídlišti. Tato rovinka mi jde skvěle:-) Vím, co bude následovat. Hnusný kopec, vyjel jsem si ho už autem. Stoupám do něj zvolna, což se později ukazuje jako moudrý nápad. I tak mi na mokru trochu podkluzují boty. 14% už je prostě citelné stoupání. Tak strmé, že se mi z něj shrnou i Vabronožky, což normálně nedělají:-) Přemýšlím, jestli je horší Chřibský maraton nebo tento. Odpověď není úplně jednoznačná, ale většině běžců bude méně sedět Perla. Stoupání je hned zkraje, za ním prudký seběh a před půlkou zpět. Nic moc;-) Oceňuji občerstvovačky s teplým čajem a po prudkém klesání od pátého kilometru běžím ve skupince. Jsme ale hodně nesourodí, po pár kilometrech se skupinka rozpadá. Stoupáme k první otočce na 12km, kde mne pobaví sadismus tvůrce trati. Místo aby otočka byla v dědině na rovince, nutí nás vyběhnout kratičký bonusový krpál k jakési garáži. Jako by těch kopců dnes bylo málo:-) Nohy unavené, poněkud se mi nafukuje břicho, v klesání od otočky mne předbíhá několik mladíků ze starší kategorie. Někdy mám pocit, že jsem na maratonech kvůli nim. Je vidět, že jim předběhnutí mladšího běžce dělá dobře:-) Vracíme se do Teplic, tato část tratě mne celkem zklamala. Čekal jsem pěkné hory s výhledy a nádherné hluboké lesy, skutečností je běh po okresce, kterou nelze označit za opuštěnou, mlha, v lese poházené igeliťáky s odpadky. V samotném seběhu do Teplic mne míjí dva kamiony, dělají slušnou vzduchovou vlnu:-) Naštěstí se mi v seběhu daří vyfouknout balon v mém břiše, jinak bych to snad vzdal:-) Půlka za 1:59, na ten profil úžasné.

Trať zabočuje na hlavní teplickou promenádu, teď je chvíli na co se dívat. Moji pozornost upoutá název Krym na jedné z budov. Je toto dvacet let po změně systému nutné? Nemají slováci náhodou jazykový zákon? :-) Jedinou omluvou je, že jde o jasně nejhnusnější socbudovu v řadě pěkných staveb z doby první republiky:-) Probíháme parkem, běžci přede mnou už nejsou ani v dohledu, chvíli uvažuji, zda běžím správně. Ale jo, už jsem na silnici k poslednímu stoupání. To bude evidentně mírnější. Z vedlejší ulice přijíždí auto řízené pohlednou blondýnkou. Já vím, chodec nemá přednost před autem, o vteřinu mi ani nejde, ale řidička zjevně registruje, že jde o závod, tak zastavuje. A pak, když jsem přímo před ní se znovu rozjíždí... Podvědomě se chytám rukama předku jejího velkého Seatu a odrážím se mimo auto. Uf - nepřejela mi nohy. Příhoda je natolik neuvěřitelná, že prostě běžím dál. Za sebou slyším, že dáma opět zastavuje a stahuje okénko. Podle výrazu její tváře se nechystá zrovna k omluvě. "Používej mozek krávo blbá" není zrovna věta, na kterou bych byl hrdý, ale nějak mi jiná na jazyk nepřišla. Odpověď ani neslyším a běžím dál. Běží se mi teď docela dobře. Stoupání je mírné, zatímco v Chřibech nohy po kopcích běžely asi 7min/km, dnes je tempo mnohem lepší. Propočítávám časy, jestli se mi podaří z kopce běžet kousek pod 5:30, mohlo by to být celkově pod 4hod. Do kopce se proto i trochu krotím. Kousek před obrátkou však zjišťuji, že dobrý pocit z běhu asi vyvolal vyplavený adrenalin při "autonehodě" a teď tuhnu. Zkouším doplnit cukry z gelů, zabírá to pomalu. Po otočce mne opět předbíhají dva běžci, druhým je prezident slovenských sběračů maratonů A. Simon v tričku potvrzujícím absolvování 500+ maratonů. Nemám šanci se ho držet. Klesám tempem přes 6min/km, což pořád ještě považuji za běh a ne špatný:-) Najednou se začínám blížit k běžcům přede mnou. Zabraly gely nebo A. Simon zpomalil? Možná čeká na Evu Seidlovou? Ta nás však strojově míjí, ne, na ni nečekal. Zavěšuji se na kousek za ni a vypadá to na druhý letošní prezidentský skalp:-) Jsme zpět na promenádě, tentokrát už dost zaplněné. Kličkuji mezi korzujícími a zároveň dobíhám dva běžce. Před koncem promenády je předbíhám. Druhý už jen jde, povzbuzuji ho, že už je to jen kousek:-) Za dobré slovo jsem po zásluze potrestán, chodec se rozbíhá a přestože se snažím stupňovat tempo, pár metrů před cílem mne přespurtovává takovou rychlostí, že to trochu zamotá hlavu i rozhodčím:-)

Sprcha teče jen studená, dnes se mi nechce otužovat, tak hned mizím domů. Co říci závěrem? Cílový čas něco přes 4:06, vzhledem k profilu jsem s hodně spokojen i s takovýmto časem, který stačí na zhruba 46. místo ze 66 startujících, 20. z 24 v M40. Tento maraton je prostě kopcovité proběhnutí s trochu problematickým zázemím, ale o to lepší organizací občerstvovaček. Uvidíme, jestli někdy najdu ještě odvahu si jít do těch kopců zaběhat:-) Pokud bude sníh, což nelze koncem listopadu vyloučit, tak určitě ne...