pondělí, srpna 06, 2007

Slovakman 2007

Letos je to počasí nějaké divné. Na běžecké závody většinou obrovské vedro, na triatlony chladno a déšť. Chtěl jsem si užít aspoň jednou hezkého počasí. Raději nepojedu na rizikové Lipno, ale do Nitry. Tam bude jistě hezký letní den. Loni sice foukalo, ale přece nemůže tak fučet dva roky po sobě. A kdyby náhodou v Nitře lilo jako z konve, prospím závod v hotelu a pojedu na Lipno. Tak jsem to měl vymyšleno:-) No prostě v pátek těsně před rozpravou jsme s Jarkem na místě. Všechno známe, všechno víme, nic nás nemůže překvapit. Asi. Jako obvykle večer prší. Jistě proto, aby bylo druhý den hezky. Nijak mne to neznepokojuje. Odevzdávám věci na běh a těším se na hezkou sobotu.

Jarek patří k těm, co rádi skočí do vody rovnou z postele. Odjezd z hotelu před šestou se mu nelíbí. Prý co budeme v Šuranech dělat? Naštěstí jsem nekompromisní, přece jen řídím já:-) O půl sedmé jsme v Šuranech, než uložíme věci do cyklo depa, už nás volají. Klíče od auta odevzdávám tři minuty před startem. Žádná velká rezerva. Aspoň nemám čas být nervozní. Ostatně rozplavávat se se svou výkonností taky nemusím. Navíc jsou povolené neopreny, chvilku trvalo se do něj nasoukat:-). Na Slovakmanu nejspíš budou vždy, teplotu vody zatím nikdo moc neřeší, informace, že neopreny "asi" budou bývá na webu dlouho dopředu. Jarek plave bez neoprenu, voda je prostě teplá. Já mám šanci si vyzkoušet, zda zvládnu 3,8km s neoprenem pod 1:30. Trochu mi dělají starosti 4 okruhy, výběh na břeh mne vždy rozhodí. Ale snad to zvládnu.

Start! Snažím se nebýt poslední, možná jsou tu slabší plavci, v prvním kole bývá při plavání u ostrůvku mela. Zvládám to docela dobře, mám pocit, že od doby, co chodíme s Kristýnkou na plavecké závody mám na vodě větší přehled, mířím si to přímo na bójku a přitom vím o všech okolo mne. Pohoda. Vidím i potapěče držící bojky i další mimo ve vodě. Mám prostě přehled:-) První okruh 20:28! No to je mi rozdíl oproti loňsku. Jen tak dál. V druhém kole nějak moc řeším nohy. Zdá se mi, jakoby do pravé mohly přijít křeče. Chvílemi nekopu, pořád to nějak řeším. Asi spíš prychika než reálný problém. Druhé kolo 22:15. Beru:-) Ve třetím se smiřuji s tím, že nohama moc kopat raději nebudu, o to důsledněji zabírám rukama. Plavu si v krásně čisté vodě teď skoro bez vln. Vypadá to, že dnes nefouká, docela se těším na kolo. Okruh 21:57? Divné. Zatím jsem na plavání vždy jen se vzdáleností zpomaloval. Čtvrté kolo už plavu opravdu celé bez kopání. Pro jistotu. Přesto když u druhé bójky uvidím soupeře na pravoboku, neodolám a zkusím zrychlit. Moc to nejde, na prvních 50 metrech získávám tak 20 centimetrů, což není mnoho:-) Pak asi díky lepší orientaci a samozřejmě také díky krásně protaženému záběru získávám asi pětimetrový náskok. Plavání 1:27:10. Plavecký cíl splněn. A položil jsem dobrý základ pro překonání 13 hodin. Říkal jsem si, že jestli to dokážu, vydám se příští rok do Rothu:-) Komentátor říká, že "od teraz sú v jazere už iba kúpači". Já jsem už venku, já jsem asi plavec, ó díky:-) A pak dodává, že těch kúpačov je ještě 17!!! No to se musí oslavit. To odskáče zase nějaká lahev dobrého vína. Pochopitelně ne dnes.

V depu jako obvykle zmatkuji. Obleču si kalhoty, nemám pás. Kšandy dolů, pás nasadit. Mám pocit, že mi to extrémně dlouho trvá. Nasednu na kolo a chci se podívat, jak dlouho jsem byl v depu. Nepodívám se. Při vylézání z vody jsem zastavil stopky. Tak je zase pouštím. Přes extrémně dlouhý pobyt v depu vyjíždím se dvěma cyklisty. Jsou to ti, se kterými jsem doplaval? Příjemným zjištěním je, že jsem úplně v pohodě. Ještě nikdy jsem nevylezl z vody tak uvolněný. Třeba to dnes půjde:-)

Po odbočení na cestu do Nitry zjišťuji, že v jedné věci jsem se mýlil. Fouká. Hodně. Fučí. Mladík přede mnou mi ujíždí, další cyklista si něco vzadu rovná, jsem sám. Nefouká nakonec víc než loni? No to snad ani nejde. Dojíždím k místu, kde budu v dalších kolech odbočovat, potkávám fůru cyklistů v protisměru. Nemám ani moc velkou ztrátu na střed startovního pole:-) Mne dojíždí cyklista, se kterým jsem se honil na plavání. Starší kolo, řazení na rámu, ale jede jako profík. Také má dres Deutsche Telekom:-) Předjíždí mne, já jedu za ním. A mám zcela nový problém - nejedu v háku? Snažím se držet deseti metrovou vzdálenost, v tom větru stejně cítím, že v jakémsi háku jsem. A stačí malá vlnka, abych se vždy na chvíli k jezdci přede mnou přiblížil. No ještě že tu nejsou rozhodčí:-) Sotva na to pomyslím, předjíždí mne motorka. Jezdkyně na tandemu má triko Rozhodca a nabádá mne k udržování rozestupu. Neříkali na rozpravě, že rozhodčí nepřijeli?:-) Fakt nevím, co mám vlastně dělat, zkouším nechat cyklistu přede mnou ujet. I na 20 metrů jedu v jakémsi háku. No, je lepší, on mi postupně ujede. A taky že jo. A vtom mne míjí dvojice Vabroušek-Bednář. A mám to o kolo. Teprve první? Jsem dobrej:-) Petr Vabroušek je zapřisáhlý odpůrce hákování. A já ho vidím jet v háku? Jo, dojel Tomáše a jede těsně za ním. Asi vteřinu. Možná jen půl vteřiny. Pak mu nastoupí jako by ani nefoukalo, Tomáš se snaží nástup zachytit. Proti větru by to mělo jít. Kdyby tím předjíždějícím nebyl Petr. Oba mi rychle mizí v dáli, jen sleduji, jak se mezera mezi nimi zvětšuje. Nechápu. A je tu otočka, po dřině si užívám. Jedu s tepem 115 rychlostí 41km/hod. To opravdu není žádný vánek. Projedu kopeček a zpět na souboj s větrem. Teď jedu tak tak 24km/hod s tepem přes 140. To je hodně, budu muset jet další větrný souboj pomaleji. Loni kolem poledne vítr mírně ustal, nebo ne? Snažím se na vítr nemyslet a jen šlapu. A šlapu. Mám trochu problém - mám dnes docela žízeň. Bojím se místní vody, beru si bidony s kolou. Ve věcech na běh mám schovaný Birell. Už teď se na něj těším. Dojedu kolo na kolu? Opět zapomínám mačkat stopky, ani ty v cyklocomputeru nesleduji. Zmáčknu si až v polovině cyklistiky - 3:09. Vůbec nevím, jak jsem jel loni. Možná ještě pomaleji. Mám úplně vypnuté myšlení, jen odevzdaně šlapu. V kopečku čtvrtého kola se seznamujeme s Mírou U. Tvrdí, že jsem ho před chvilkou předjel. Nejsem si toho vůbec vědom. Asi mi chce udělat radost:-) Já musím zastavit na malinký pit stop, Míra mi ujíždí. No prosím, je lepší, toho jsem předjet nemohl:-) Nebo... možná mohl. O kolo později ho opět dojíždím. Mám dnes kola plné zuby. Stehna začínají pálit, půjde s tím vůbec běhat? Ještě dvakrát proti větru. Ach jo. Jen na to nemyslet! V předposledním kole vítr asi zesiluje. Jedu proti němu s bídou 20km/hod. Vůbec nemůžu. Neřeším to. Jak taky, že? Napadá mne šílená myšlenka - co když Birell vypadl z tašky na běh a nebude tam? Hrozná představa. Beru si bidon s ionťákem a s vodou. Možná je to jiná voda než loni. Hned je mi trochu líp. Dožil jsem se i posledního kola. Sláva! Do kopečka jedu s radostí. A je tu úsek proti větru. Po absolutní rovině jdu ze sedla a šlapu jako magor. Bolí mne nohy. Nemůžu. Rychlost klesá pod 20. Nedá se nic dělat. Přehazuji na malý tác. A takto, zalehlý v hrazdě a šlapající na rovině z plných sil, vjíždím rychlostí 16km/hod slavně do Nitry. Kdo nezažil, neuvěří. Mezi domy fouká trochu míň. Můžu si tam vrátit velký tác, ke stadionu se blížím rychlostí přes 20km/hod. Aspoň nebudu za kašpárka:-) Na cyklistice nějak nevidím co oslavovat. Že bych víno nekupoval?

Druhé depo mívám rychlé. Dnes sednu na lavičku a sedím. Hrábnu do tašky a vytahuji plechovku s pivem. Nevypadla:-) Piju a sedím. Pohoda. Nohy bolí, stejně mi to nepoběží. Pořadatel nabízí, že mi pomůže s převlečením. Snažím se aktivně spolupracovat:-) Nějak se dostávám do běžeckého, beru si tašku s gely a vybíhám. Ještě nikdy jsem se necítil po kole tak mizerně jako dnes. Jak dlouho jsem byl v depu? Nevím. Zase jsem nezmáčkl stopky. Svítí na nich 8:06, odkládám tašku s občerstvením u dráhy a přemýšlím o tom čase. Asi by byl dobrý. Kdyby k němu nebylo potřeba přičíst první depo. Jak dlouho byly stopky vypnuté? Dvacet minut? I tak to nevypadá úplně zle. Mohl bych být těsně nad 13 hodin. Jestli vydržím běžet. Což neočekávám.

Běžím ztěžka, ale je to běh. Napadá mne, že pod 13 to dnes asi nebude, ale já přece můžu jet do Rothu i tak, ne? Potkávám Jarka, má prakticky celé kolo náskok. Jeho silným nohám rovinatá cyklistika sedí. Pak potkávám Petra Vabrouška. Chce jít další sobotu na Lipno. Rozhodně však dnes na běhu neodpočívá, vkládá do běhu obrovské úsilí, žádné taktizování. Je vlastně divné, že ho potkávám. Po mém návratu z kola byl první zatím vždy v cíli. Asi Petra taky zbrzdil vítr či co. Nebo stačí o pár minut rychleji zaplavat a už budu ty nejlepší potkávat? Jak vlastně běžím rychle? První kolo za 40 minut. Kol je šest, mozek tvrdí, že to je rychlost maraton za 4 hodiny. Ten mozek je ale zblblej, tak rychle já přece na ironmanech neběhám:-) Nohy jako z olova, zkouším to spočítat jinak. Kolo má 7km, kolik mám rychlost na kilometr? Tak nějak to zase vychází na maraton za 4 hodiny. Na mou hlavu prostě není na ironmanech spoleh. Úplně ji vypínám, protože mi nijak nepomáhá. Nohy jsou zničené, určitě kousek půjdu. Musím najít nějakou motivaci. Už vím - jestli zaběhnu lépe než loni, přihlásím se do Rothu, těch 13 hodin není přece tak důležitých:-). Nemůžu však své časy kontrolovat. Já nevím, jak rychle jsem loni běžel:-) Druhé kolo 42 minut. Mozek odmítá být vypnutej a tvrdí, že i s pár metry chůze by mohl být maraton pod 4:30. Nemám čas na blbosti, mám na práci důležitější věci. Sleduji zhoršující se dýchání, problémy s výběhem dvoumetrových převýšení, dnes jsem na tom fakt nějak bledě. Tvrdí se, že krize na maratonu přichází na 35km. Při ironmanu mám největší problémy už před 30.km. Pak se to buď ještě trochu rozběhne nebo třeba taky ne. Láduji se gely a beru si další pivo ze zásob, abych vydržel běžet co nejdál. Třetí kolo 41:37. Dobrý. Ale budu muset jít aspoň kousíčky. Ve čtvrtém kole si povoluji jít vždy tak dvěstě metrů kolem občerstvovaček. Zadní kus u řeky musím jít víc. Mám dost. Před stadionem mne dobíhá rozesmátá Jiřinka, dává mi druhé kolo a míří do cíle. Komentátor ji vítá jako druhou ženu závodu. Prý bude to pod 11:01? Nakonec jo:-) Nyní mi dochází naplno, že můj čas je vlastně dobrý. Mé stopky byly vypnuté jen něco přes 7 minut! Loni jsem s velkými problémy dokázal kolo UJÍT pod hodinu! a mne už čekají JEN dvě - to bude pod 13! Houby pod 13, chci pod... Jo, chci pod čas Foresta. Tento nadějný triatlonista už svou ironmanskou karieru možná ukončil, mám šanci mít navěky lepší osobák než on. Nepamatuji si přesně jeho čas, ale 12:45 by mělo stačit. A to je reálné. S chutí do toho. Začínám však chůzí. Beru si láhev Gatorade, pomalu piju, pak jdu ještě aspoň 200 metrů. Rozběhnu se vůbec? Jo. Motivace je velká:-) Probíhám prostřední občerstvovačkou. Jednak spěchám a jednak se bojím, že bych přešel do chůze. Musím běžet! Pravda, běh už je to pomalý. Páté kolo 47:00. Když takhle zopakuji šesté kolo, bude to pod 12:40! Napřed si však beru do každé ruky kousek melounu, jím a jdu. Rychle. Předcházím závodníka přede mnou, který jde doprovázen svou partnerkou. Ta na mne upozorňuje - něco ve smyslu "Podívej, předbíhá tě, utíkej!". Někdy si říkám, že je dobře, že moje žena na závody nechodí. Toto bych zažít fakt nechtěl:-) A poslušný manžel se rozbíhá a předbíhá mne. Mám co dělat, abych se nesmál nahlas. Navíc jen ať si běží. I při své skromnosti tuším, že jsem lepší běžec. Dávám mu sto metrů náskok a rozbíhám se. Předbíhám ho hned za přechodem. Nesmím se zastavit. Ne! Blíží se výběh na lávku. Pomáhám si výkřikem. Maminka s dítětem raději čeká, až lávku přeběhnu. Má evidentné obavu o mé psychické zdraví. Opět probíhám prostřední občerstvovačkou a jen pozoruji, zda v mém těle budou mít navrch endorfiny nebo únava. Vítězí dobré pocity. Už jsem zpět u řeky a běžím. Dokonce zrychluji. Předbíhám tři závodníky, možná jsou o kolo zpět. Děkuji policistům na přechodu za vzornou organizaci a už jen kousek do cíle. Znovu zrychluji. V dálce vidím ještě jednoho závodníka, rychle se k němu blížím. Ale už je tu stadion, otočka na dráze, nestihnu ho. Cíl - 12:31:05. No bomba. Abych pravdu řekl, jsem rád, že to není pod 12:30. Já už bych se snad neměl kam zlepšovat:-)

Upřímně řečeno, musím se prostě pochválit. Nejrychlejší ironmanské plavání, poprvé pod 1:30. Nejrychlejší ironmanské kolo, což jsem tedy vůbec netušil. O 35 minut rychleji než loni a to letos foukalo víc! Jaký by mohl být čas, kdyby nefoukalo? Celkově pod 12? Asi ne. Ale těsně nad by to asi šlo... No, to je jen spekulace. A maraton? Také o půl hodiny rychleji než loni 4:21:22 je pochopitelně ironbest. Poslední kolo za 43 minut mi přijde jako sen. Na podzim 2005 jsem poprvé běžel maraton. Za 4:21:50. O necelé dva roky později jsem schopen běžet rychleji maraton na ironmanu. Je tu někdo, kdo by se odvážil tvrdit, že se přes svůj pokročilý věk nezlepšuji??? Jdu nakoupit zásobu dobrého vína na oslavu a... jdu se přihlásit do Rothu. Podle zpráv ze zákulisí by tam mělo být příští rok triatlonistů z Česka povícero.

16 komentářů:

toro řekl(a)...

Moc gratulu, seš doberj. Hezky se to čte, má to spád, což ale asi samotný závod nemá, více než dvanáct hodin takové námahy. Nu což, snad jednou :D

Blog Běžícího Tučňáka řekl(a)...

Paráda! Moc gratuluju!

btw: skvělé čtení.
T.

koyama řekl(a)...

Tak jsem tě trefil. I když jenom těsně. ;-)

Obrovská gratulace. Rosteš pro Havaj.

Anonymní řekl(a)...

Jsem už ráno koukal do výsledků a říkal si že máš osobák,. Tak veliká gratulace.

M.Frajer

rk řekl(a)...

Jarek a Jiřina taky zaváleli, ale ti tak dobře plavou, že se do nich tak nevcítím.
Už od sobotního večera čekám na každou dílčí informaci a úžas nebere konce. Nádhera! Překonal jsi i mé nejoptimističtější odhady o 20 minut. Když jsem v sobotu dopoledne registroval silný vítr, říkal jsem si, že to bude na kole problém. No asi moc nebyl, pro borce Tvého formátu. Gratuluji, gratuluji. Skoro bych řekl, že jsi musel prolomit nějakou psychickou bariéru, odhodit něco, co Ti dříve nedovolilo se vyšťavit až do dna. Jenom pivem to být nemůže:-)
Můžeš vůbec chodit, mluvit, dýchat? Nebo se jen zasněně, blaženě a nehybně usmíváš?

Vl001 řekl(a)...

Díky za gratulace, avšak musím upozornit, že od vítěze mne dělilo 51 míst. Ono vlastně jen 51 míst, že? :-)

Nemyslím, že bych prolomil nějakou barieru, ostatně tep na cyklistice průměr 126 a na běhu v první půlce o dva víc a pak míň ukazuje, že tam jsou ještě rezervy. Myslím, že by se dalo kolo dát na 135 a běh 140, jen mít natrénováno:-) Jen pivem to pochopitelně není, ale je to pro mne velká pomoc - uklidní žaludek a ještě doplní tekutiny. Příště si jich vezmu víc:-)

Cítím se už od cíle velmi dobře, pocitově zatím po ironmanu nejlíp. Ale asi jsou to jen endorfiny, v klidu si odpočívám.

Rezervy na Havaj tam asi bohužel nejsou. Ale do loterie se přihlásím, za tu srandu by to stálo:-)

Anonymní řekl(a)...

Tak konecne pod 13h. Potvrdil jsi vec kterou jsem zjistil jiz vloni, ze Nitra je opravdu rychly zavod.Smula je, ze posledni 2 roky je vetrno, az se jednou otoci a bude foukat obracene, tak si tam zajede spousta lidi super osobak. Chce to si na ten vitr pockat. S Rothem nevahej, je poslednich par volnych mist.IM

Ječmínek Máselník řekl(a)...

už jsem Ti to psal do mailu, super! Letos před Otrokovicemi jsi byl jednou z mých největších motivací a Tvůj výsledek rozhodl, že jí budeš i v sezóně přicházející ;-)

Anonymní řekl(a)...

Moc pěkná reportáž! Blahopřeji k parádnímu osobáku, alespoň takto přes web, osobně jsem to již nestihl. Jsem rád, že jsem se trefil, jak s časem nakonec jsem byl smířený i s tím, že mě porazíš. Poslední okruh kola jsem byl stále na dohled, ale na šílené větrné rovince do Nitry asi 8 km do cíle cyklistiky jsem měl defekt zadního kola a tak jsem nejméně 5-6 minut přezouval..:-((( a na běhu jsi prostě ve formě. Já jsem také odběhal 2/3 maratonu na pivo / naštěstí ho na zadní občerstvovačce měli :-))) Takže hodně zdaru, ať Ti to běhá jezdí a plave a třeba někdy naviděnou. Možná v Rothu příští rok.
Mirek Urban

milan řekl(a)...

Tak to je pecka.Gratuluji k takovému skokovému zlepšení.S každým Tvým absolvovaným a krásně popsaným IM narůstá moje motivace pro přípravu na příští rok.Měl bys je jezdit častěji. :-)
Přeji rychlou regeneraci.

Vl001 řekl(a)...

Mirku, já si říkal, jak jsem Ti mohl svým hlemýždím tempem o pár minut poodjet a on to byl defekt. Tak teď už to chápu. Už jsem se bál, že se ze mne stal třeba cyklista:-)

3COP řekl(a)...

Super výkon. Moc hezky jsi to napsal. Asi se skutečně staneš ikonou triatlonových amatéru. Zvládnul jsi to skvěle. V tvém podání to vypadá, že ten IM ani moc nebolí, věřím, že ti ten Roth vyjde a to teprve bude BOMBA. Jen tak dál.

LadaT řekl(a)...

Gratuluji! U tebe je jasně patrná změna a nejen výkonnostní. Ležérní flegmatik se mění v zarputilého bojovníka. Láďa T.

Vl001 řekl(a)...

Láďo T., jsem rád, že se dáváš konečně dohromady, doufám, že se na nějakém ironmanu zase potkáme. A že mi moc neutečeš:-)

3COP - natrénováno téměř máš, zkus to:-)

Hejkal řekl(a)...

Tak to je opravdu bomba !
!!! G R A T U L U J I !!!
Ten odhad jsem v podstatě trefil - nebýt protivětru, bylo by to hluboko pod 12:30 i s autogramy :-)
Doufám, že zítra aspoň chvilku pokecáme.

Luckyboy řekl(a)...

smekam klobouk a gratuluji... jedine stesti ze jsi spise triatlonista nez bezec, jinak by se v brnenskem bezeckem poli dely asi veci ;)