neděle, května 15, 2011

Nikdy neříkej nikdy

Říkaly naše babičky. Jenže vysvětlete to tehdy desetileté Kristýnce, která právě začínala vážněji plavat. "Nikdy nebudu ve sportu dobrá", říkala, když viděla, že se řada holek zlepšuje v plavání rychleji než ona. Marná byla moje slova, že není nejdůležitější vyhrát. Že může překonávat sama sebe a mít dobrý pocit z toho, jak se zlepšuje. "Ne, nikdy nebudu dobrá. Být ve sportu dobrá znamená vyhrávat. Nemám šanci vyhrávat. Nikdy nebudu mistryní republiky", takto argumentovala desetiletá holka. Na taková slova je každá protiargumentace těžká. Mistryní může být vždy jen jedna. A to je už matemeticky dost malá šance. Nicméně přesto Kristýnka plavala dál...

"Jsi mistryní republiky", připomněl jsem pár let starou diskuzi v té chvíli čtrnáctileté Kristýně, která právě vyhrála mistrovství republiky v zimním plavání. "Cože? To ne, to určitě neplatí, vždyť tu není žádná konkurence...", zněl poměrně chabý odpor dorostenky, překvapené tím, že si dovoluji připomenout starší diskuzi. Fak je, že  na zimním plavání asi nikdy nebudou startovat desítky teenagerů. Vlézt za mrazu do vody prostě není jen tak. Ale titul platí. "Jak neplatí, podívej, máš diplom s podpisem předsedy Českého svazu plaveckých sportů, jsi mistryně, jsi dobrá", řekl jsem s pocitem, že mám v diskuzi navrch. A doufal jsem, že NIKDY bude navždy zrušeno. Ale Kristýna se nevzdávala: "Jsem sice možná mistryně, ale nikdy se nemůžu dostat na velké závody, kam je potřeba se nominovat. Nikdy totiž nebudu opravdu dobrá. Nikdy nebudu startovat třeba na Olympiádě dětí a mládeže (LODM)." No, to je fakt těžký. Tam není dálkové plavání na otevřené vodě, ani plavání zimní. A v bazénu je šance opravdu malá. Kristýna sice kromě toho, že umí doplavat i 20km trať umí ještě slušně nejkratší, padesátimetrový sprint, ale přece jen dost holek ho umí ještě rychleji, takže šance na nominaci prakticky není...

"Nominovány na Olympiádu dětí a mládeže jsou první dvě v celkovém pořadí", slyšela dnes na stříbrném stupínku stojící šestnáctiletá Kristýna. S chutí jsem jí připomněl naši několik let se vinoucí diskuzi. Vyhrál jsem:-) Inu, my starší totiž víme, že určení času jsou relativní. Věčné časy trvají asi dvacet let a NIKDY nikdy není. Jo a jaká disciplína se dnes plavala? Vlastně žádná. Na LODM se v 16 letech v plavání už dostat nedá. To je jen pro holky nejvýše čtvnáctileté. Ale je tu ještě další sport. Triatlon. Ten má věkové kategorie jinak. Přeji novopečené triatlonistce, ať ji tento krásný sport baví aspoň tak, jako mne. Klidně i bez medailí;-)

P.S. V rámci sesterské vyváženosti bych měl asi uvést, že na LODM bude zřejmě startovat i mladší Terča, členka volejbalového KCM. Ta však nikdy neříkala, že tam nikdy nebude, proto o ní text mlčí;-)


P.S.2 Při startu žáků a dorostenců na dnešním Blažovickém triatlonu jsem viděl něco fakt absurdního. Mezi závodníky, čekajícími na start jen v plavkách, drkotajícími zubama ve 12 stupňovém vzduchu a s hrůzou koukající na asi 16 stupňovou vodu byla jen jedna závodnice v neoprenu. A byla to právě Kristýna, trojnásobná mistryně republiky v zimním plavání, jediná závodnice, které byla teplota vody i vzduchu fakt fuk. Ale prostě chtěla nový neopren vyzkoušet:-)