pondělí, srpna 27, 2007

Týden 34/20.-26.8.2007

A máme tu další pokračování oblíbeného seriálu:-)
Pondělí - 0-0-0 Už tak nějak ze zvyku je pondělí volné. Přes minulý víkend sice jen kolo a 18km běh, ale prostě už funguju podle šablon. Takže večerní posilování, to je taky potřeba.
Úterý - 0-0-7 Ranní výklus 7km za 31:05. Sice ne úplná špička, ale cítím se dobře, tak raději zbytek dne nic nedělám. Je tu totiž šance, že bych ve středu mohl Hejkala porazit:-)
Středa - 0-0-10 Závod LBP Veselka. No, Hejkala jsem neporazil, třeba se mi bude dařit na Vysočině. Tak jsme šli aspoň na pivo:-)
Čtvrtek - 0-0-7 Ráno tep 51, cítím se mizerně. Kdybych v tomto vlhkém vzduchu vyjel na plánované kolo, vrátím se buď úplně na šrot nebo s nachlazením. Měním plány a jdu vyklusat sedmičku - dnes 33:44. Včerejší Veselka mi dala zabrat. Nebo to jsou mé zdravotní problémy? Odpoledne se mi břicho mírně nafukuje, asi kombinace obojího. No, podle doktorů mi nic není. Podle hodnot tepu a únavy se se mnou periodicky něco děje. Asi chlapské cykly:-) Zkusím zařadit Fernet, prý je dobrý, když mají muži své dny:-)
Pátek - 0-0-0 Volný den jsem musel zařadit, nedá se nic dělat. Plánované plavání počká. Zkouším aspoň vytáhnout švihadlo, třeba mi malinko vylepší odrazovou fázi. Už kdysi dávno vylepšilo. Myslel jsem, že už ten kus provazu nikdy neuvidím. A vidíte, člověk nikdy nemá říkat nikdy.
Sobota - 0-0-32 Malý svratecký maraton byl moc fajn i díky tomu, že jsem se udržel na uzdě a nedivočil.
Neděle - 0-0-7 Je krásně, měl bych na kolo. Ale po včerejšku bych vyjížďku +3h nezvládl a na krátké kolo se mi nechce. Tak se jdu jen kousek vyklusat, dnes za 33:49. Aspoň vím, že únava po volnější 32 je podobná jako po ostřejší osmičce:-) Btw víte proč jsem nebyl plavat? Správně, Kristýnka odjela už v pátek, já prostě potřebuji parťáka:-)

Počet

Km

Čas

Běh

5x

63

5:21

Plavání

0x

0

0

Kolo

0x

0

0

5:21

Zhodnocení: Předsevzetí jezdit na kole dlouho nevydrželo, ale fakt to nešlo. Bál jsem se vlézt i do vody, přece jen se se mnou něco dělo, tak snad už je to pryč. Ale plavat půjdu, až se Kristýnka vrátí:-)

neděle, srpna 26, 2007

Malý svratecký maraton 25.8.2007

Tento závod jsem běžel loni a hned jsem si ho oblíbil. Není divu, že se stal jedním z jasných bodů mého programu i letos. Jenže... není možné běžet každý závod naplno. Už před startem jsem se rozhodl, že poběžím trošku volněji. A jak stanovit tu trošku? Z tempa to úplně nejde, pokaždé jsou jiné podmínky. Jako měřítko jsem zvolil tep. Maratonský mám cca 150, Malý svratecký má 32 km, avšak poněkud zvlněných, chtěl jsem udržovat max cca 147. No to jsem zvědav, jestli se to podaří dodržet:-)

V Brně nabírám Standu Jungu, Jarka Konečného a dnes i Tutu. Cestou nadáváme na nádherné triatlonové počasí - teploměr šplhá ke třicítce, sluníčko smaží, větřík je dnes lenošný. No to budou dnes časy:-) Je mi to vcelku jedno, pokud udržím v normě tep, budu mít sice horší čas než loni, kdy byla teplota možná o deset stupňů níž, ale neměl bych se zničit.

Na startu si povídám s Hudym, což má za následek, že jsem nějak moc vepředu. Po startovním výstřelu se přede mne hrne spousta běžců. Sice si říkám, ať si běží, ale stejně mi to nedá a snažím se některých držet. Třeba Jana Škrlety, mého soupeře z Vysočiny. Pravda, je mým soupeřem díky tomu, že je o dvě desítky let starší. V mém věku běhal jistě jako vítr. No zase je minimálně o dvě desítky kilogramů lehčí:-) Tep přesahuje 150, s těžkým srdcem zpomaluji a nechávám běžet nejen jeho. Jde přede mne dalších možná deset běžců. Na chvilku běžím s Pavlem Tylečkem. Naše dohody se mu líbí, hned navrhuje, že bychom se měli na vzájemném pořadí dohodnout i dnes. Prý že doběhneme společně a já ho nechám v závěru vyhrát. Namítám, že je komplikované doběhnout společně tak dlouhý závod, jestli by nebylo lepší se jen dohodnout, kdo bude lepší. Prý ne, společný doběh. No, jeho problém, jen ať se snaží:-) První pětka za 24:17, to je docela rychlé. Znovu zvolňuji. Jaký mám čas na šestém kilometru? 24:17. No já snad ještě zrychlil:-) Po pár vteřinách mi dochází, že jsem místo zmáčknutí mezičasu stopky na pátém kilometru zastavil a chybu napravuji. Zase nebudu znát přesný čas. Tempo už se srovnalo, v klidu si klesám údolíčkem, dnes je ten běh až moc pohodový. Neměl bych zrychlit? Ále. Kam se hnát takhle o víkendu:-) Chvílemi běžím s některými opozdilci, chvílemi sám. Za chvíli by měl proti mně běžet první. Tipuji, že to bude Ivan Čotov a taky že jo. Dan Orálek je za ním jen pár metrů. A pak obvyklé pořadí běžců, které už v podstatě znám z různých závodů. Jiří Wallenfels, Tomáš Ondráček, Aleš Borek, Václav Ožana. Proč to tak vypisuji? Třeba některé znáte a víte, jací to jsou běžci. Z další dvojice jsem poněkud na větvi. Další běžec patří evidentně spíše k těm starším. A následován je bělovlasým důchodcem, který téměř drží krok s elitou! Slovák Vincent Bašista by mohl z fleku převzít roli v reklamě na žinčici či něco podobného. Ve tváři je věk znát, na těle ne. Ve věku 65 let doběhne závod na osmém místě za 2:16:05. To se vymyká mým představám ještě víc, než čas vítěze.

I já se blížím k otočce, je přesunuta do boční ulice, pohodovější, bezpečnější. Zezadu se přihnali Standa s Jarkem a společně se blížíme k větší skupince, kterou po obrátce postupně zdoláváme. Je tu stoupání k Ujčovu, najednou jsem ve větší skupince. V kopci cítím, že mám nějak moc sil, postupně se dostávám do čela skupinky. Že bych ostatním utekl? Má smělá úvaha je po zásluze potrestána, v břiše se mi něco zkřížilo či co, mám pocit, že už neudělám ani krok. Povolí to? Není to bolest, kterou by odstranila zastávka v křoví. Zpomaluji, přesto se ve skupince držím. Na vrcholku měním styl běhu, bolest ustupuje. Co to bylo? Kdo ví. Standa utekl, já jsem opět v čele skupinky. Mám zkusit Standu doběhnout? Raději se budu držet svých tepů:-) Skupinka se postupně zmenšuje, na občerstvovačce utíkám Jarkovi i Pavlovi. Nějak mu ta dohoda nevychází:-) Stoupám údolíčkem k Víru, běžím sice sám, ale před sebou vidím poměrně dost běžců naskládaných jako korálky. Oproti loňsku se cítím skvěle, chci si tento pocit užít až do cíle, třeba ti přede mnou zvolní. A taky jo. Postupně přechází do chůze jeden, záhy se další opírá o strom. To je takové vedro? Nezdá se mi:-) Mezi 25 a 30km předbíhám snad desítku běžců smíšených s chodci. A jsou tu vírské kostky. Loni hrozné utrpení, letos je snad ani necítím. Přece jen však na mne doléhá únava, od občerstvovačky je to dost daleko, mám obrovskou žízeň. Poslední kilometr, tak to už nějak doběhnu. Předbíhám svůj poslední skalp a vnímám povzbuzování místních. Někteří sedí u cesty, jiní pracují na zahradě, povzbuzuje prakticky každý. Přijali závod za svůj. Obrovský rozdíl oproti jiným místům. Slyším supět za sebou nějakého finišera, no jen ať si mne klidně předběhne, mně se už honit nechce. A on to je Pavel Tyleček! Ty dohody jsou snad začarované, zase se splnily. Pár stovek metrů před cílem jde přede mne. Už teď jsem zvědav na další dohodu:-) Cíl 2:54:31 je horší čas než loni. Nicméně výrazně lepší pořadí než loni - jsem 45 z 84 doběhnuvších, 11. z 16 v kategorii.

Závod je hojně sponzorován, ze stovky startovného pořadatelé vyčarovali i skvělý řízek k večeři. Čekáme na vyhlašování. Na tomto závodě dostává každý doběhnuvší diplom a ještě si může vybrat nějakou cenu. Pravda, v rámci možností, ale stejně je to příjemné. Malý svratecký maraton je svou náročností téměř maraton. Ale taky je to pohodový běh krásným údolím doplněný skvělou organizací. Takový závod můžu rozhodně jen doporučit každému. Potlesku se tu dočká každý, i ten poslední, letos doběhnuvší za 3:58:22. Mladík, narozený v roce 1936.


A takhle to vypadalo v číslech

čtvrtek, srpna 23, 2007

LBP Popůvky 22.8.2007

Tentokrát jsem nevěděl, zda Veselku stihnu. Ráno jednání na Kladně, pak Praha... Nicméně po páté parkuji u rybníka, oblek končí v kufru a já zase vypadám jako člověk. Vlastně běžec:-) Hejkal parkuje hned vedle, třeba bude zajímavý souboj. Pravda, při rozklusávání to na velký výkon nevypadá, tep stoupá do divných oblastí. Asi únava z ranního vstávání a dlouhého dne. No ale kdo by se koukal na nějaký tester, že?

Start mne zastihuje už vcelku v pohodě, po panelech se šetřím, na vrstevnici pak poměrně brzy zrychluji a snažím se prodírat davem. Mám k tomu důvod. Závod končí seběhem, je potřeba mít na Hejkala náskok:-) Postup startovním polem končím za Vlastíkem a Standou Holečkem. Přece jen před takové běžce bych jít neměl. Koutkem oka mrknu na tep - 164. Měl bych zvolnit. Jenže ve stoupání Hejkala slyším, nedá se nic dělat, běžíme dál:-) Smiřuji se s myšlenkou, že náskok nebude a vbíhám do lesa za pronásledování známých zvuků ještě známějšího bloggera. Brzy mne má. Taky jo. Po 17 minutách. Já nakonec přece jen předbíhám Standu Holečka, což je pro mne velký svátek, udržím pozici až do cíle? Stále jsem kousek za Hejkalem, stačí malinké stoupání a přibližuji se. Ale teď bude seběh. Na nejprudším kamenitém seběhu jsem už dvakrát uklouzl, běžím hodně opatrně. Hejkal získá hezkých pár metrů rozhodujícího náskoku. Jsme dole v údolí, nějak se mi nechce dobíhat jen tak. Zkouším dotáhnout skupinku, přes niž se Hejkal už dostal. Trvá mi snad kilometr, než stáhnu posledního, už jsem před ním. A dalším, světe div se, je hejtman. No toho jsem dlouho nepředběhl. Při jeho bojovnosti bude nutný závěr, ach jo, to bude bolet. Ale zase pomyšlení, že mám všechny Standy za sebou je příjemné (STJ je po tréninkovém výpadku přece jen víc vzadu). Jsme u rybníčků, nohy tuhnou, na stupňovaný závěr nejsou síly. Běžci za mnou se přibližují, nedá se nic dělat, poslední dvoustovku finišuji co to jde. Krátký finiš není má silná stránka, jednomu běžci se daří mne v posledních metrech předběhnout. Ostatní jsem kupodivu udržel za sebou, i když to bylo o metr, dva. Ať už bude čas a umístění jakékoli, jsem se sebou spokojen. Průměrný tep 160, max 170, zdá se, že jsem fakt běžel na hranici možností. Minule byl sice čas lepší, ale s tepy 156/167.

"Moje Popůvky"


Výsledný čas 36:47 není úplně hvězdný, ale přece jen je to návrat k lepším výsledkům. Finišem jsem uhájil umístění v první půlce - 59 místo ze 118:-) V kategorii 14. z 21. A hlavně - mám 65,2 bodu, což znamená, že cíl 650 bodů celkově je v předposledním závodě splněn! Je to trochu paradox - letos jsem ani jednou nepřekonal loňské osobáky z LBP, přesto je celkový výsledek lepší než loni (645,3). Daří se mi totiž běhat vyrovnaněji. Pravda, loňské celkové umístění (48.) nepřekonám, zase však budu mít lepší umístění v kategorii:-) Prostě s LBP spokojenost. A to nás ještě čeká za měsíc poslední závod. S chutí do něj.


Už vím, proč mne tento běžec v posledních metrech předběhl. Doběh byl podle čísel:-) (foto jako obvykle vítězný Dao)

pondělí, srpna 20, 2007

Týden 33/13.-19.8.2007

Nějak se bezcílně hýbu bez plánů. A podle toho to vypadá:
Pondělí - 0-0-0 Večer jedu na plavání a dozvídám se, že s plavci nemohu dále trénovat. Nejsem stále registrován a najednou se to kontroluje. Takže nic, smůla:-) Dobře, chvilička posilování. Ani to nestojí za řeč.
Úterý - 0-0-5 Přes den jsem fuč, stíhám jen výklus 5km 28:53.
Středa - 0-0-12 Závod LBP dráha. Kdybych to byl býval věděl, šel bych raději na kolo:-)
Čtvrtek - 0-85-0 V poledne vyjíždím s kolegou na kolo. Bohunice-Tetčice-Bíteš a pak jakýmsi údolím na Tišnov. Kopečky mi dnes nějak nesedí, raději pak mířím přímo domů. 85km za 3:20.
Pátek - 0-0-0 Volný den, protože už od včerejška převážím děti z místa na místo jako koťata:-)
Sobota - 0-44,2-0 Nechce se mi na triatlon do Morkovic kvůli plavání v bazénu a také mám ušlechtilou výmluvu - musím doma malovat:-) Tak se jen utrhnu na chvíli na kolo. Nemůžu si pomoci, ale na kole se pořád zlepšuji, i když nijak moc netrénuji, jen se vozím. Co teprve až začnu:-) 44km za 1:44, avšak docela v kopcích.
Neděle - 0-0-18 Příští víkend bych rád na Malý svratecký maraton, tak si jdu proběhnout aspoň svoji osmnáctku. Oproti minulému týdnu lepší čas, nohy však pořád neobvykle bolí. Asi svoje už tak mírné úsilí ještě zvolním:-)

Počet

Km

Čas

Běh

3x

35

3:14

Plavání

0x

0

0

Kolo

2x

129,2

5:04

8:18

Zhodnocení: Chybí plavání, holt Kristýnka byla pryč a mně se po výpadku obvyklého plavání nechtělo přemýšlet:-) Rozhodl jsem se nevynechávat před podzimním maratonem kolo. Sice to ovlivní trochu čas, ale třeba se to projeví příští rok na triatlonech. Taky je to na mé chatrné klouby lepší varianta než čisté běhání. Uvidíme, jak dlouho mi to vydrží, zima se neúprosně blíží:-)

čtvrtek, srpna 16, 2007

LBP 10km dráha 15.08.2007

Zařazení dráhových závodů do LBP považuji za skvělý nápad. Je to něco jiného než ostatní běžecké závody, kterých je přehršel. Od Slovakmana 10 dnů, no prostě jdu. Počasí už zase blbne a jako obvykle nás čeká hodně přes 30 stupňů. Mám jít na rozběh v 17 nebo 18hod? V pozdějším rozběhu by mohlo být malinko chladněji. Nicméně manželka rozhoduje, že musíme večer do Makra, mám jít už na 17 hodin. Ono je to asi jedno, budiž.

V tom horku se mi nechce ani rozklusávat, nakonec si dvě kolečka dám. Fakt peče. Stanovuji si cíl 45 minut. Vím, nic moc, ale je fakt vedro. Chvilka organizace s přidělením počítačů koleček a můžeme na start. Je tu někdo známý? Většina volila pozdější start, jsou tu spíš slabší běžci. A Milanové, Sváťa... No, těch se držet nebudu. Už se běží! Nacházím si své tempo spíš podle tepu než podle pocitů, vypadá to dobře:-) Pravda, nejlepšími jsem poměrně brzy předbíhán, ale na dráze je i spousta slabších. Někdo říká, že zavazí, já si naopak předbíhání užívám. Vždyť to znamená, že jsem lepší:-) V sedmém kole takto předbíhám třeba Kollera z Dortmundu. Aspoň dres to tvrdí. O dvě kola později nějakého Slovakmana. Tak kdo by se zabýval tím, že někdo předbíhá mne:-) Po 10 kolečkách nějak musím zpomalit. Neběží mi to. Co je divné, přes zjevné zpomalení tep zůstává na stejné úrovni kolem 160. No to jsem ještě nezažil. V 17. kole si beru láhev s pitím, čas opět propadá. Říkám si, že po napití se to rozběhne a ono houby. Začínám sekat kolečko za 2 minuty, což je mé maratonské tempo. Avšak s desítkovým tepem. Nějak pro to nemám vysvětlení, nemám však čas to řešit, je potřeba napnout všechno úsilí, abych vůbec doběhl do cíle. Výsledný čas 47:09 je naprosto mizerný. Před dvěma lety bych to zvládl rychleji:-) Ale nejsem sám, kdo měl problémy - Vlastík doběhl kousíček přede mnou, ani Milanové nezaběhli, co plánovali. Z celkových výsledků je pak vidět, že na další rozběh se opravdu ochladilo, část okruhu byla navíc v pěkném stínu, dostali se tím přede mne běžci, které bych v přímém souboji nejspíš porazil. Díky účasti Dana mám jen 60,8 bodů, které se mi do celkového součtu nepočítají. 62. místo ze 107 není první půlka, 17. z 21 v kategorii též žádný výsledek. No, aspoň vím, že za vedra má cenu jít na dráhu jen s formou. Třeba zase přijde:-)


Nezadáním desetin čas nesedí s oficiálním, ale tabulka je přesto vypovídající:-)

pondělí, srpna 13, 2007

Týden 32/6.-12.8.2007

Bezprostředně po doběhu Slovakmanu jsem se cítil skvěle. Nicméně už neděle ukázala, že to nebude tak jednoduché. A takto to pokračovalo:
Pondělí - 0-4-5 Ráno chvilka na rotopedu, nevydržím na něm víc jak 9 minut:-) Večer znovu výklus 5km, tentokrát 29:55. Od proběhnutí cílem Slovakmana mám neobvykle velký hlad a mám chuť na maso, což se mi o prázdninách ani moc nestává:-)
Úterý - 0,8-0-0 Jsem v Plzni. První jednání končí v poledne, další je odpoledne v Praze. V takové přestávce obvykle chodím do bazénu, tak jsem tam i dnes. Ale nic moc. Po každé padesátce odpočívám, pořád to není ono. Uplavu 800m a mám toho dost. Ve zbylém zaplaceném čase se jdu slunit na venkovní bazén. Nejspíš obdivovat krásy plzeňské architektury:-)
Středa - 0-0-12,5 Závod LBP Líšeň. Ne moc dobrý výkon, avšak slušné body. Překvapují mne problémy s nízkým tlakem, od neděle počet káv za den neklesl pod 5:-)
Čtvrtek - 0-18-0 Ráno zkouším vyjet na kole. Nejde to, nejde to. Volím co nejrovinatější trasu a poměrně brzy se rozhoduji zamířit k domovu. Za 50 minut 18km. Večer aspoň lehké posilování. Už ani ta káva mi moc nechutná, pořád jsem na čtyřech:-)
Pátek - 0-0-10 Už by to mělo být dobré, ráno běžím na Holednou. Pocitově to dobré vcelku je, nikoli časem. 57:55 jsem to snad ještě neběžel...
Sobota - 0-7,5-0 Ano, vím o triatlonu v Březůvkách. Nechce se mi. Lákám holky na běžecký závod v Nemojanech. Tam dospělí běží pětku, to třeba přežiju:-) Nechce se jim. Prý chtějí do Prahy. Do zoo a do obchodů. Hrozné děti:-) Nedávno jsme byli v zoo ve Dvoře Králové a v obchodě jsme každou chvíli. Ale budiž. Když si cestou uvědomím, že v tomto dešti probíhá železnák na Lipně, mrazí mne v zádech. Ještě že jsem to s Nitrou trefil, toto počasí bych možná nepřežil:-) Večer sednu na rotoped, už vydržím 16 minut. Sice jen 7,5km, ale já jsem spokojen i se snížením přídělu kávy na relativně normální 2.
Neděle - 0-0-18 Odpoledne se na chvíli dělá vhodné časové okénko pro sport. Asi bych měl na kolo, ale mně se prostě nechce. Jdu si raději zaběhnout svoji osmnáctku. Běžím pomalu, aspoň nemám žízeň:-) Výsledný čas 1:53:58 je nejhorším evidovaným výkonem na této trati, ale doběhl jsem:-) Konečně se cítím jakž takž. Třeba to zase časem půjde.

Počet

Km

Čas

Běh

4x

45,5

4:20

Plavání

1x

0,8

0:30

Kolo

3x

29,5

1:14

6:04

Zhodnocení: Prostě někdy se musí i trochu zvolnit. Koleno nebolí, nic jsem si nenamohl, tak co bych si stěžoval:-) Přihlásil jsem se na příští rok do Rothu, den nato registraci uzavřeli. Asi budu muset plánovat v delších než jednoletých cyklech:-) Pochopitelně v hlavě se rojí spousta námětů, jak zlepšit "trénink" a v Rothu do toho šlápnout. Jenže den není nafukovací a já nejsem profesionál. Pomalu se smiřuji s myšlenkou, že si Roth jedu užít. A přežít:-)

čtvrtek, srpna 09, 2007

LBP Líšeň 8.8.2007

Má cenu jít na středeční běžecký závod po sobotním ironmanu? No, kdybych měl po každé akci vynechat, asi bych se na moc závodů LBP nedostal. Navíc výsledek se nedá moc predikovat. Někdy to jde, někdy ne. Po nepříliš vyvedeném PIMu se mi Anthropos vydařil(65,1 bodu), ten se jistě letos škrtat nebude. Obřany po Moraviamanu jsou tak středně vydařené (63,1). Hůře dopadla hodinovka po relativně krátkém triatlonu v Blansku (62,5), vůbec mi to neběželo u Anthroposu po Litovelské půlce (59). Ono těch vlivů daných třeba delším kolem nebo prací je tolik, že je nemá cenu sledovat. Prostě jsem i tentokrát na startu v Líšni s jasnou taktikou - když bude půlka pod 26, zkusím to zpět ostře, když to bude horší, budu se šetřit a doběhnu volně:-) Na startu je 32 stupňů a fůra běžců. V údolíčku bývá chladněji, snad to nebude tak děsivé.

Začínám volněji a přesto běžím za Standou Holečkem. Že by mi to tak šlo? Ani ne. On má za sebou pro změnu závod na 24 hodin. Když mi to dojde, v klidu ho u druhého rybníka dokonce i předbíhám. No to tu letos asi ještě nebylo. Úspěch pochopitelně nepodstatný, ale potěšující:-) Vedle mne běží Jarek, který ještě před startem zvažoval sobotní Lipno. Běží však ztěžka, nejspíš si to rozmyslí. Dobíhá mne Hejkal a mizí vepředu. A já jsem ve společnosti běžců, se kterými jsem už dlouho neběžel. Ale je to skupinka, běží se mi jakž takž, ač trochu dochází dech, v klidu stoupáme k obrátce. Říkal jsem už, že dnes neběží Dan? Hned je to poznat. Přes pomalejší běh prvního potkávám o něco později než obvykle. Na obrátce 26:08. Divný čas. Jen kousek za stanovenou hranicí. Zároveň jasně ukazuje, že mi to dnes moc nejde. Neběžím naplno, přesto pocitově relativně ostřeji. A ono nic moc. Triko morké jako kdybych se máchal v rybníčcích. Mám běžet zpět volně? Nechce se mi, když není Dan, třeba i za špatný výkon budou body:-) Dobíhám si J. Bíla staršího a zkouším mu stačit. Kdy byl naposledy přede mnou? Někde na trati PIM? Běží krásně vyrovnaně. Držím se ke třetímu rybníčku, pak hodně cítím nohy. Ač nerad, musím zpomalit. Dnes nebude negative split. U druhého rybníčku mne předbíhá i Pavel Tyleček. Ostatně jsme dohodnuti, že i dnes bude přede mnou. Tak ať maká:-). Opět zpomaluji, předbíhají mne další. U prvního rybníčku zkouším zrychlit do kopečka, úspěšně stahuji a... dělá se mi mdlo:-) Problém s tlakem. Musím výrazně ubrat. S tlakem je to těžké. Pan doktor v dubnu říkal, že si ho mám hlídat, prý mám sklony k vysokému. V neděli po Slovakmanu tlak zlobil. Dal jsem si asi šest káv a pak tlak změřil - 107/72 značí problém přesně opačný. Je vidět, že ironman je dobrou možností léčby zvýšeného tlaku:-) Předbíhá mne i Standa Holeček, nemůžu s tím nic dělat. Seběhnu do cílové rovinky a doklusávám. Předbíhá mne Lubor Benda a zničehonic mne napadne zkusit si krátký finiš. Poslení stovku zkouším napálit, problém s tlakem asi mizí, Lubora předbíhám. I v unaveném těle je vždy víc sil, než bych předpokládal:-) Spokojen se špatným výkonem jdu s Hejkalem na pivo:-) Dnes podal fakt dobrý výkon, má lepší čas než je můj líšeňský osobák. Hrozný chlap:-)

Čas 52:54 je na této trati můj historicky nejhorší výkon. Jenže díky neúčasti Dana je za něj 65,1 bodu. Dobrý:-) První půlka ani náhodou - 65. ze 114, v kategorii 19. z 23.

středa, srpna 08, 2007

Týden 31/30.7.-5.8.2007

Týden se Slovakmanem vypadal takto:
Pondělí - 0-0-5 Večer výklus. Je nějak brzy tma. U řeky špatně stoupám, trochu to odnáší kotník. Zbytek docházím chůzí. Možná 5km za 27:34.
Úterý - 0-27,4-0 Ráno jedu na Veveří. Nikdy to nejezdím na čas, po stezce pomalu, cestou tam dělám všelikaké hlouposti - jsem u hradu později než minulý týden. Zpět se tak nějak radostně rozjedu. Potkávám lepšího cyklistu, snažím se nemít velkou ztrátu. U řeky fouká, nemůžu jet moc rychle. Přesto jsem si vylepšil "rekord" z minulého týdne, čas 59:10. Že by forma?
Středa - 0-0-12,6 Závod LBP Obřany. Dobrý. Fakt se cítím skvěle.
Čtvrtek - 0,7-0-5 Ráno vyklusávám Obřany, 5km za 27:50. Dopoledne si jdu sáhnout na vodu na Teslu. Jedu s holkama, i desetiletá Terča je schopna mne předplavat. Ty holky jsou fakt hrozné!:-) V bazéně je hodně lidí, brzy jdeme ven. Uplavu za 20 minut jen asi 700m.
Pátek - 0-0-0 Volný den. Dopoledne musím do práce, z ničeho nic mne bolí hlava jak střep. Dřív jsem na to trochu trpěl, teď pár let nic. Že by důsledek intenzivního cpaní se sachariy v kombinaci se změnou počasí? Láduji se kávou. Dřív pomáhala, dnes nezabírá. Odpoledne si beru brufen, na sobotu nějak nemám ambice, ale do Nitry odjíždím...
Sobota - 3,8-180-42,2 Slovakman. Příjemný vrchol letní sezony. Až na ten vítr:-) Slovakman letos nebyl měřen čipy, celkové časy samozřejmě sedí, do tabulek započítávám ty oficiální, i když v plavání se z nějakého důvodu lišíme. A to čas mých stopek odpovídal času závodníka, kterého jsem předplaval...
Neděle - 0-0-5 Večer pokus o vyklusání Slovakmanu. 5km 31:08.

Počet

Km

Čas

Běh

5x

69,8

6:50

Plavání

2x

4,5

1:49

Kolo

2x

207,4

7:32

15:51

Zhodnocení: Výborný:-)

pondělí, srpna 06, 2007

Slovakman 2007

Letos je to počasí nějaké divné. Na běžecké závody většinou obrovské vedro, na triatlony chladno a déšť. Chtěl jsem si užít aspoň jednou hezkého počasí. Raději nepojedu na rizikové Lipno, ale do Nitry. Tam bude jistě hezký letní den. Loni sice foukalo, ale přece nemůže tak fučet dva roky po sobě. A kdyby náhodou v Nitře lilo jako z konve, prospím závod v hotelu a pojedu na Lipno. Tak jsem to měl vymyšleno:-) No prostě v pátek těsně před rozpravou jsme s Jarkem na místě. Všechno známe, všechno víme, nic nás nemůže překvapit. Asi. Jako obvykle večer prší. Jistě proto, aby bylo druhý den hezky. Nijak mne to neznepokojuje. Odevzdávám věci na běh a těším se na hezkou sobotu.

Jarek patří k těm, co rádi skočí do vody rovnou z postele. Odjezd z hotelu před šestou se mu nelíbí. Prý co budeme v Šuranech dělat? Naštěstí jsem nekompromisní, přece jen řídím já:-) O půl sedmé jsme v Šuranech, než uložíme věci do cyklo depa, už nás volají. Klíče od auta odevzdávám tři minuty před startem. Žádná velká rezerva. Aspoň nemám čas být nervozní. Ostatně rozplavávat se se svou výkonností taky nemusím. Navíc jsou povolené neopreny, chvilku trvalo se do něj nasoukat:-). Na Slovakmanu nejspíš budou vždy, teplotu vody zatím nikdo moc neřeší, informace, že neopreny "asi" budou bývá na webu dlouho dopředu. Jarek plave bez neoprenu, voda je prostě teplá. Já mám šanci si vyzkoušet, zda zvládnu 3,8km s neoprenem pod 1:30. Trochu mi dělají starosti 4 okruhy, výběh na břeh mne vždy rozhodí. Ale snad to zvládnu.

Start! Snažím se nebýt poslední, možná jsou tu slabší plavci, v prvním kole bývá při plavání u ostrůvku mela. Zvládám to docela dobře, mám pocit, že od doby, co chodíme s Kristýnkou na plavecké závody mám na vodě větší přehled, mířím si to přímo na bójku a přitom vím o všech okolo mne. Pohoda. Vidím i potapěče držící bojky i další mimo ve vodě. Mám prostě přehled:-) První okruh 20:28! No to je mi rozdíl oproti loňsku. Jen tak dál. V druhém kole nějak moc řeším nohy. Zdá se mi, jakoby do pravé mohly přijít křeče. Chvílemi nekopu, pořád to nějak řeším. Asi spíš prychika než reálný problém. Druhé kolo 22:15. Beru:-) Ve třetím se smiřuji s tím, že nohama moc kopat raději nebudu, o to důsledněji zabírám rukama. Plavu si v krásně čisté vodě teď skoro bez vln. Vypadá to, že dnes nefouká, docela se těším na kolo. Okruh 21:57? Divné. Zatím jsem na plavání vždy jen se vzdáleností zpomaloval. Čtvrté kolo už plavu opravdu celé bez kopání. Pro jistotu. Přesto když u druhé bójky uvidím soupeře na pravoboku, neodolám a zkusím zrychlit. Moc to nejde, na prvních 50 metrech získávám tak 20 centimetrů, což není mnoho:-) Pak asi díky lepší orientaci a samozřejmě také díky krásně protaženému záběru získávám asi pětimetrový náskok. Plavání 1:27:10. Plavecký cíl splněn. A položil jsem dobrý základ pro překonání 13 hodin. Říkal jsem si, že jestli to dokážu, vydám se příští rok do Rothu:-) Komentátor říká, že "od teraz sú v jazere už iba kúpači". Já jsem už venku, já jsem asi plavec, ó díky:-) A pak dodává, že těch kúpačov je ještě 17!!! No to se musí oslavit. To odskáče zase nějaká lahev dobrého vína. Pochopitelně ne dnes.

V depu jako obvykle zmatkuji. Obleču si kalhoty, nemám pás. Kšandy dolů, pás nasadit. Mám pocit, že mi to extrémně dlouho trvá. Nasednu na kolo a chci se podívat, jak dlouho jsem byl v depu. Nepodívám se. Při vylézání z vody jsem zastavil stopky. Tak je zase pouštím. Přes extrémně dlouhý pobyt v depu vyjíždím se dvěma cyklisty. Jsou to ti, se kterými jsem doplaval? Příjemným zjištěním je, že jsem úplně v pohodě. Ještě nikdy jsem nevylezl z vody tak uvolněný. Třeba to dnes půjde:-)

Po odbočení na cestu do Nitry zjišťuji, že v jedné věci jsem se mýlil. Fouká. Hodně. Fučí. Mladík přede mnou mi ujíždí, další cyklista si něco vzadu rovná, jsem sám. Nefouká nakonec víc než loni? No to snad ani nejde. Dojíždím k místu, kde budu v dalších kolech odbočovat, potkávám fůru cyklistů v protisměru. Nemám ani moc velkou ztrátu na střed startovního pole:-) Mne dojíždí cyklista, se kterým jsem se honil na plavání. Starší kolo, řazení na rámu, ale jede jako profík. Také má dres Deutsche Telekom:-) Předjíždí mne, já jedu za ním. A mám zcela nový problém - nejedu v háku? Snažím se držet deseti metrovou vzdálenost, v tom větru stejně cítím, že v jakémsi háku jsem. A stačí malá vlnka, abych se vždy na chvíli k jezdci přede mnou přiblížil. No ještě že tu nejsou rozhodčí:-) Sotva na to pomyslím, předjíždí mne motorka. Jezdkyně na tandemu má triko Rozhodca a nabádá mne k udržování rozestupu. Neříkali na rozpravě, že rozhodčí nepřijeli?:-) Fakt nevím, co mám vlastně dělat, zkouším nechat cyklistu přede mnou ujet. I na 20 metrů jedu v jakémsi háku. No, je lepší, on mi postupně ujede. A taky že jo. A vtom mne míjí dvojice Vabroušek-Bednář. A mám to o kolo. Teprve první? Jsem dobrej:-) Petr Vabroušek je zapřisáhlý odpůrce hákování. A já ho vidím jet v háku? Jo, dojel Tomáše a jede těsně za ním. Asi vteřinu. Možná jen půl vteřiny. Pak mu nastoupí jako by ani nefoukalo, Tomáš se snaží nástup zachytit. Proti větru by to mělo jít. Kdyby tím předjíždějícím nebyl Petr. Oba mi rychle mizí v dáli, jen sleduji, jak se mezera mezi nimi zvětšuje. Nechápu. A je tu otočka, po dřině si užívám. Jedu s tepem 115 rychlostí 41km/hod. To opravdu není žádný vánek. Projedu kopeček a zpět na souboj s větrem. Teď jedu tak tak 24km/hod s tepem přes 140. To je hodně, budu muset jet další větrný souboj pomaleji. Loni kolem poledne vítr mírně ustal, nebo ne? Snažím se na vítr nemyslet a jen šlapu. A šlapu. Mám trochu problém - mám dnes docela žízeň. Bojím se místní vody, beru si bidony s kolou. Ve věcech na běh mám schovaný Birell. Už teď se na něj těším. Dojedu kolo na kolu? Opět zapomínám mačkat stopky, ani ty v cyklocomputeru nesleduji. Zmáčknu si až v polovině cyklistiky - 3:09. Vůbec nevím, jak jsem jel loni. Možná ještě pomaleji. Mám úplně vypnuté myšlení, jen odevzdaně šlapu. V kopečku čtvrtého kola se seznamujeme s Mírou U. Tvrdí, že jsem ho před chvilkou předjel. Nejsem si toho vůbec vědom. Asi mi chce udělat radost:-) Já musím zastavit na malinký pit stop, Míra mi ujíždí. No prosím, je lepší, toho jsem předjet nemohl:-) Nebo... možná mohl. O kolo později ho opět dojíždím. Mám dnes kola plné zuby. Stehna začínají pálit, půjde s tím vůbec běhat? Ještě dvakrát proti větru. Ach jo. Jen na to nemyslet! V předposledním kole vítr asi zesiluje. Jedu proti němu s bídou 20km/hod. Vůbec nemůžu. Neřeším to. Jak taky, že? Napadá mne šílená myšlenka - co když Birell vypadl z tašky na běh a nebude tam? Hrozná představa. Beru si bidon s ionťákem a s vodou. Možná je to jiná voda než loni. Hned je mi trochu líp. Dožil jsem se i posledního kola. Sláva! Do kopečka jedu s radostí. A je tu úsek proti větru. Po absolutní rovině jdu ze sedla a šlapu jako magor. Bolí mne nohy. Nemůžu. Rychlost klesá pod 20. Nedá se nic dělat. Přehazuji na malý tác. A takto, zalehlý v hrazdě a šlapající na rovině z plných sil, vjíždím rychlostí 16km/hod slavně do Nitry. Kdo nezažil, neuvěří. Mezi domy fouká trochu míň. Můžu si tam vrátit velký tác, ke stadionu se blížím rychlostí přes 20km/hod. Aspoň nebudu za kašpárka:-) Na cyklistice nějak nevidím co oslavovat. Že bych víno nekupoval?

Druhé depo mívám rychlé. Dnes sednu na lavičku a sedím. Hrábnu do tašky a vytahuji plechovku s pivem. Nevypadla:-) Piju a sedím. Pohoda. Nohy bolí, stejně mi to nepoběží. Pořadatel nabízí, že mi pomůže s převlečením. Snažím se aktivně spolupracovat:-) Nějak se dostávám do běžeckého, beru si tašku s gely a vybíhám. Ještě nikdy jsem se necítil po kole tak mizerně jako dnes. Jak dlouho jsem byl v depu? Nevím. Zase jsem nezmáčkl stopky. Svítí na nich 8:06, odkládám tašku s občerstvením u dráhy a přemýšlím o tom čase. Asi by byl dobrý. Kdyby k němu nebylo potřeba přičíst první depo. Jak dlouho byly stopky vypnuté? Dvacet minut? I tak to nevypadá úplně zle. Mohl bych být těsně nad 13 hodin. Jestli vydržím běžet. Což neočekávám.

Běžím ztěžka, ale je to běh. Napadá mne, že pod 13 to dnes asi nebude, ale já přece můžu jet do Rothu i tak, ne? Potkávám Jarka, má prakticky celé kolo náskok. Jeho silným nohám rovinatá cyklistika sedí. Pak potkávám Petra Vabrouška. Chce jít další sobotu na Lipno. Rozhodně však dnes na běhu neodpočívá, vkládá do běhu obrovské úsilí, žádné taktizování. Je vlastně divné, že ho potkávám. Po mém návratu z kola byl první zatím vždy v cíli. Asi Petra taky zbrzdil vítr či co. Nebo stačí o pár minut rychleji zaplavat a už budu ty nejlepší potkávat? Jak vlastně běžím rychle? První kolo za 40 minut. Kol je šest, mozek tvrdí, že to je rychlost maraton za 4 hodiny. Ten mozek je ale zblblej, tak rychle já přece na ironmanech neběhám:-) Nohy jako z olova, zkouším to spočítat jinak. Kolo má 7km, kolik mám rychlost na kilometr? Tak nějak to zase vychází na maraton za 4 hodiny. Na mou hlavu prostě není na ironmanech spoleh. Úplně ji vypínám, protože mi nijak nepomáhá. Nohy jsou zničené, určitě kousek půjdu. Musím najít nějakou motivaci. Už vím - jestli zaběhnu lépe než loni, přihlásím se do Rothu, těch 13 hodin není přece tak důležitých:-). Nemůžu však své časy kontrolovat. Já nevím, jak rychle jsem loni běžel:-) Druhé kolo 42 minut. Mozek odmítá být vypnutej a tvrdí, že i s pár metry chůze by mohl být maraton pod 4:30. Nemám čas na blbosti, mám na práci důležitější věci. Sleduji zhoršující se dýchání, problémy s výběhem dvoumetrových převýšení, dnes jsem na tom fakt nějak bledě. Tvrdí se, že krize na maratonu přichází na 35km. Při ironmanu mám největší problémy už před 30.km. Pak se to buď ještě trochu rozběhne nebo třeba taky ne. Láduji se gely a beru si další pivo ze zásob, abych vydržel běžet co nejdál. Třetí kolo 41:37. Dobrý. Ale budu muset jít aspoň kousíčky. Ve čtvrtém kole si povoluji jít vždy tak dvěstě metrů kolem občerstvovaček. Zadní kus u řeky musím jít víc. Mám dost. Před stadionem mne dobíhá rozesmátá Jiřinka, dává mi druhé kolo a míří do cíle. Komentátor ji vítá jako druhou ženu závodu. Prý bude to pod 11:01? Nakonec jo:-) Nyní mi dochází naplno, že můj čas je vlastně dobrý. Mé stopky byly vypnuté jen něco přes 7 minut! Loni jsem s velkými problémy dokázal kolo UJÍT pod hodinu! a mne už čekají JEN dvě - to bude pod 13! Houby pod 13, chci pod... Jo, chci pod čas Foresta. Tento nadějný triatlonista už svou ironmanskou karieru možná ukončil, mám šanci mít navěky lepší osobák než on. Nepamatuji si přesně jeho čas, ale 12:45 by mělo stačit. A to je reálné. S chutí do toho. Začínám však chůzí. Beru si láhev Gatorade, pomalu piju, pak jdu ještě aspoň 200 metrů. Rozběhnu se vůbec? Jo. Motivace je velká:-) Probíhám prostřední občerstvovačkou. Jednak spěchám a jednak se bojím, že bych přešel do chůze. Musím běžet! Pravda, běh už je to pomalý. Páté kolo 47:00. Když takhle zopakuji šesté kolo, bude to pod 12:40! Napřed si však beru do každé ruky kousek melounu, jím a jdu. Rychle. Předcházím závodníka přede mnou, který jde doprovázen svou partnerkou. Ta na mne upozorňuje - něco ve smyslu "Podívej, předbíhá tě, utíkej!". Někdy si říkám, že je dobře, že moje žena na závody nechodí. Toto bych zažít fakt nechtěl:-) A poslušný manžel se rozbíhá a předbíhá mne. Mám co dělat, abych se nesmál nahlas. Navíc jen ať si běží. I při své skromnosti tuším, že jsem lepší běžec. Dávám mu sto metrů náskok a rozbíhám se. Předbíhám ho hned za přechodem. Nesmím se zastavit. Ne! Blíží se výběh na lávku. Pomáhám si výkřikem. Maminka s dítětem raději čeká, až lávku přeběhnu. Má evidentné obavu o mé psychické zdraví. Opět probíhám prostřední občerstvovačkou a jen pozoruji, zda v mém těle budou mít navrch endorfiny nebo únava. Vítězí dobré pocity. Už jsem zpět u řeky a běžím. Dokonce zrychluji. Předbíhám tři závodníky, možná jsou o kolo zpět. Děkuji policistům na přechodu za vzornou organizaci a už jen kousek do cíle. Znovu zrychluji. V dálce vidím ještě jednoho závodníka, rychle se k němu blížím. Ale už je tu stadion, otočka na dráze, nestihnu ho. Cíl - 12:31:05. No bomba. Abych pravdu řekl, jsem rád, že to není pod 12:30. Já už bych se snad neměl kam zlepšovat:-)

Upřímně řečeno, musím se prostě pochválit. Nejrychlejší ironmanské plavání, poprvé pod 1:30. Nejrychlejší ironmanské kolo, což jsem tedy vůbec netušil. O 35 minut rychleji než loni a to letos foukalo víc! Jaký by mohl být čas, kdyby nefoukalo? Celkově pod 12? Asi ne. Ale těsně nad by to asi šlo... No, to je jen spekulace. A maraton? Také o půl hodiny rychleji než loni 4:21:22 je pochopitelně ironbest. Poslední kolo za 43 minut mi přijde jako sen. Na podzim 2005 jsem poprvé běžel maraton. Za 4:21:50. O necelé dva roky později jsem schopen běžet rychleji maraton na ironmanu. Je tu někdo, kdo by se odvážil tvrdit, že se přes svůj pokročilý věk nezlepšuji??? Jdu nakoupit zásobu dobrého vína na oslavu a... jdu se přihlásit do Rothu. Podle zpráv ze zákulisí by tam mělo být příští rok triatlonistů z Česka povícero.

středa, srpna 01, 2007

LBP Obřany 1.8.2007


V sobotu je Slovakman. V LBP bych chtěl aspoň 650 bodů. No jeden aby se rozkrájel. Co s tím? Nejít do Obřan? Tam nejsou bodové zisky nijak závratné, ale pravidelně slušné. Minule po Moraviamanu jsem za čas 39:23(obrátka 19:12) bral 63,1 bodu. S 8,6km jsou Obřany krátké, Dan nám nestihne zase tak moc utéct:-) Výsledek - do Obřan jdu. A nepoběžím naplno. Neumím ale moc pracovat s tempem, tak jak to udělám? Poběžím na tep - na 156 tepů. Maratonské tempo mívám na tepu 150, desítkové na 160. To je tak někde mezi. Třeba to vyjde.

V Obřanech jsem hodně brzy, poctivě se rozklusávám. V pondělí jsem totiž špatně šlápl a trochu to odnesl pravý kotník. Naštěstí při rozklusu není cítit, na závod asi můžu. S chutí do toho. Běžců míň než minule, po startu těžko hledám tempo. Na rovince mi tep jde přes hranici 156, po vběhnutí do chladného lesa zjišťuji, že se flákám na 153. Tak pořád koukám na hodinky, neustále mne někdo předbíhá. No jen si běžte. Asi na třetím kilometru mne dobíhá Jarek, běží na plno. On nejde na Slovakmana? Mám spoustu sil, tak mu navrhuji, že si budeme povídat. Nechce. No to jsou mi lidi:-) Dobíhá mne Pavel Tyleček, zaměřuji svoji pozornost na něj. Ptám se ho, jak jsme se vlastně před startem dohodli, kdo dnes bude v cíli dřív? Suverénně odpovídá, že on. Tak ho pouštím a pobízím, ať maká. No řeknu vám, je to v podstatě nuda neběžet naplno:-) Na obrátce jsem za 19:25. Tak to budu muset zpět přidat, abych měl čas jako utahaný ironman po Moraviamanu:-) Nicméně ještě asi kilometr běžím podle tepu. Jarek se mne pořád drží. Víte, tento bývalý dráhový cyklista si Slovakmana užije a asi bude přede mnou. Dnes ho chci na revanš porazit:-) V mírném seběhu proto natahuji krok a o pár kroků mu utíkám. Hned se cítím líp. Navíc přede mnou je skupinka běžců. Že by? Ty zbývající 3km by mi neměly na tepu 160 ublížit, ne? S chutí do toho. Zrychluji, pořád ne na maximální tempo. To použiju jen chvilkama, když někoho předbíhám. A já si dnes předbíhám jednoho za druhým. No to je mi zábava! Škoda, že je to tak krátké. Tak ještě jednoho, ještě dva... Klidně bych si dnes takhle střihl ještě desítku. Ale cíl se blíží, budeme podbíhat trať. Kus před sebou vidím Pavla Tylečka, dělí mne od něj jen tři běžci, ale jeho už nestihnu. No, máme přece dohodu:-) Vybíháme na asfaltku a já si jen tak, pro radost ze života zrychluji. Předbihám jednoho, druhého, Pavel tuhne, předbíhám ho. A VON NIC! Hrozný chlap. Máme dohodu a on se tu vleče. No zpomaluji a důrazně mu dohodu připomínám. Reaguje ihned a z posledních sil spurtuje. Víte, raději za ním neběžím naplno. Já bych ho totiž asi podruhé předběhl a jeho by trefil šlak:-). Navíc ctím dohodu. Probíhám cílem kousek za ním.

Výsledný čas 38:13 je velké překvapení. Jednak je to negative split jak bejk, jednak je to můj druhý nejlepší čas na této trati vůbec. Joj, kdybych já dnes běžel naplno a nedělal opičky v cílové rovince:-) Vím, že můj osobák v Obřanech je z tratí LBP relativně nejslabší, ale že je tak slabý, to jsem netušil. Dnes je to s tepem avg 157 (tam 154, zpět 159) a maximem 169. 67.místo ze 141 znamená i první půlku, v kategorii 14. z 23. Bodů 63,3.

"Moje" Obřany. I Dan dnes mákl.

Poctivě kus vyklusávám, nejsem unavený jako obvykle, fakt to nebylo naplno. Doufám, že mi na sobotu zbylo dost sil. A že bude počasí třeba jako dnes. Moc by se hodilo.