čtvrtek, listopadu 02, 2006

Jak jsem začal plavat kraulem...

Mám trochu vynucenou sportovní pauzu, snad nebude dlouhá, ale zatím bych mohl třeba něco napsat. Mám dost času, tak to bude asi delší :-) Tak třeba o plavání.

Nikdy jsem neplaval nijak extra, moje plavecká historie vypadala asi takto:
- Plavat jsem se naučil asi v šesti letech, prsa.
- Plavecký výcvik na škole tuším ve čtvrté třídě, na mokrém vysvědčení kapřík (25m), jen prsa, kraulem to nešlo.
- Na střední škole plavu trochu víc, nicméně jen prsa, dokážu přeplavat Brněnskou přehradu (600m?)
- Na vysoké mám období, kdy chodím víc plavat, zkouším zlomit kraula. Dokonce si kupuji nějaké knížky a zkouším to podle nich. Výsledkem je prudká bolest v rameni (natržené svalové vlákno?) a přesvědčení, že kraula lze zvládnout jen v dětském věku. Plavu dál prsa, 1-2 km vzdálenosti bez problémů.
- Nastupuji do pracovního procesu a chodím plavat jen zřídka.

Obě děti – holky – začínají plavat už v kojeneckém věku:-) a pak v kurzech jednou týdně od čtyř let. Ať to umí co nejdřív. Kdybychom šli třeba na koupaliště. Nejdřív samozřejmě ta starší – Kristýnka. Ve vodě ji to baví. I když – bohužel – plavecký talent ji chybí. Sem tam sice uspěje i na "závodech", ale to asi hlavně díky fyzickým předpokladům – přece jen je vysoká a vysportovaná z kola a jiných aktivit oproti některým oplácanějším holčičkám. Proto pro mne bylo vcelku překvapení, když za mnou Kristýnka předloni – v roce 2004 – ve svých deseti letech přišla, že by chtěla plavat víc. Na velkém bazénu. Každý den. Co s tím? Jako asi každý rodič jsem měl pocit, že je Kristýnka lenošné dítě. Jakoby bez názoru. A ona tu teď stojí a chce chodit každý den plavat! Jak si to představuje? Vždyť to je strašná dřina. Ode zdi ke zdi. Každý den někam jezdit. No přece ji nebudu vozit! Musím pracovat! Co škola? Nebude se flákat? No, znám přece své dítě. Za dva týdny to vzdá. Nebo za tři. Ani nebudu kupovat chloru odolné plavky. Párkrát ji tam dovezu, ať vidí, že ji v tom nenechám a uvidíme.

Zajímá vás, jak to souvisí s mým plaváním? Vydržte. Vždyť jsem říkal, že to bude delší…

Kristýnka se naučila jezdit městskou dopravou. Já se naučil ji vždy po tréninku vyzvedávat. Nevynechává jediný trénink. Není nemocná. Plavání ji začalo bavit. Má tričko Komety Brno. Velký a slavný oddíl. Ona tam patří. Má tam kamarádky. Má chloru odolné drahé plavky. Jezdí pravidelně na závody. Z komeťaček sice končí vzadu, ale na holky z menších oddílů stačí. To je radosti! Přece jen to plavání k něčemu je. Učí se pravidelnosti, vidí jakési výsledky tréninků. Nejlépe jí jdou prsa – získává tam nejvíc bodů. Kraul nic moc. Při nádechu zvedá hlavu nad vodu, slabší práce nohou… Chodívám ty holky pozorovat, tak už občas něco poznám.

V roce 2004 jsem běžel první půlmaraton a začal víc běhat. Sport dostává najednou i pro mne nový rozměr. Na rok 2005 si dávám cíl zkusit triatlon. Triatlon jsem chtěl vyzkoušet už na vysoké, ale když jsem se šel na jeden závod podívat, byl jsem téměř očitým svědkem smrtelné nehody na kole. Natolik mne to ovlivnilo, že jsem to tehdy nevyzkoušel. Když to budu zkoušet po tolika letech naplnit, měl bych plavat kraulem, že? Knížky kdysi nezabraly, zkusím kurz, třeba pomůže živý trenér. V listopadu 2004 jsem na kurzu totálního plavání. A světe div se, uplavu 50 metrů kraulem. Bez bolesti ramene, prostě jsem jen doposud špatně přenášel ruce. Jde to. Ale na velké plavání to není. Chodím zase trochu plavat, většinou střídám 50K-150P. Souvislé úseky kraulem mi nejdou. V červenci 2005 se mým prvním triatlonem stává Bečvoman. 800-30-5,7. Plavu 18:18. Pochopitelně prsa. Předsevzetí plavat aspoň kousek kraulem bere za své hned po startu. Na kole taky hrůza, dlouho jsem nejezdil. Na běhu nemůžu pohnout nohama. Po závodě ležím totálně zničený na trávě neschopen odjet domů. Jo, ten triatlon mne prostě baví. Za dva týdny jsem na dalším závodě jihomoravské triatlonové ligy. A pak další. Prsa, prsa, prsa. Na závodech to kraulem nejde.

Proč jsem do toho pletl tu Kristýnku? No vy jste netrpěliví…

Blíží se termín 1.10.2005. Kristýnka má jít na další závod. Dlouhé tratě. Má plavat 800 metrů. Má hubená 11 letá dcera má uplavat 800 metrů na čas kraulem! No já bych to nepřežil. Ona z toho má taky dost obavy. Uklidňuji ji, že za trénink naplave mnohem víc, jen ne vcelku. Sám však klidný nejsem. To musím vidět. Holky mají jen jednu rozplavbu, jsou po dvou ve dráze. Start a voda v bazéně víří všemi směry. Hučí a šplíchá to na všechny strany. Holky plavou poměrně vyrovnaně. Kristýnka brzy zaostává, ale bojuje. Bohužel s přibývajícími metry zvýrazňuje chyby – hodně zvedá hlavu při nádechu, špatná práce nohou, po obrátce málo splývá. Plave pomaleji a pomaleji. Téměř hromadně se ozývají píšťalky do posledních 100 metrů. 15 holek končí relativně vyrovnaně. Za 12-15 minut. Po doplavání poslední z nich Kristýnce chybí ještě 200 metrů a je vidět, že je na konci se silami. Skoro nekope. Trenérka jde podél bazénu a volá na ni. Ostatní holky už vylezly z vody, která se zklidnila a je jako zrcadlo. Diváci i rozhodčí už chtějí další závod. Stojím vysoko na tribuně a jsem úplně bezbranný. Chci skočit do vody a vzít svoji malou holku do náručí. Schovat ji před ostatními. Ochránit před neúspěchem. Ztichlým plaveckým stadionem se ozve zvuk píšťalky. Posledních 100 metrů. Čas se neskutečně vleče. Kristýnka zpomaluje a zpomaluje… Ale doplavává do cíle. No, tak to je konec jejího plavání. Škoda. Cíl – 20:16. Jenže… mé dítě už mne zase překvapuje. Nic nedbá netrpělivých dalších závodníků. Otáčí se k tribuně a já vidím na vzdálenost snad stovky metrů uvolněný úsměv, jaký mívá člověk, který něco důležitého dokáže. I poslední může být vítězem.

Na víkendový kurz plavání s etriatlonem jsem nás prostě přihlásit musel hned poté. Veden pochopitelnou touhou Kristýnce pomoci. Nedá si moc říci, třeba jí pomůže vidět sebe sama natočenou na kameru nad i pod vodou. Mně už v mém věku nikdo pomoci nemůže, ale to je fuk. Podle webu tam berou i úplné začátečníky. No tak budu věčný začátečník. Koncem října jedeme v pátek do Chrudimi. Je tu jen jeden drobný oříšek. Na začátku kurzu je rozřazení podle výkonnosti. Bylo by dobré být ve stejné skupině, kvůli ježdění na bazén a tak. A mé dítě přece jen není úplný začátečník. Já ano. Bude se plavat i 200 kraul. Psychicky se na to připravuji celou cestu. Na místě samotném jsem pak připraven simulovat, že jsem plavec. Úvodní disciplína rozřazování - 50 kraul mi jde dobře. Sílu přece jen mám a s dechem tak rychle neskončím. Kristýnka je lepší jen o 5 vteřin, možná proto, že vypadá trochu nachlazeně. To je divné, za celou dobu plavání nachlazená nebyla. Na řadě je vzdálenost 200 metrů. Všechno je jednou v životě poprvé, že? Do stovky to jde, pak mám pocit, že končím, "nenápadně" aspoň trošku odpočívám při obrátkách. Mám 4:53. Poprvé v životě souvislých 200m kraulem! Kristýnka je lepší o půl minuty, vzdálena svému maximu. Poslední disciplína mi přijde legrační. 50 metrů jen kraulovýma nohama. Málem nejsem schopen doplavat – 1:36. A mé dítě, které má s prací nohou trochu problémy, je druhé nejlepší z dvacetičlenné skupiny dospělých. Nakonec naštěstí tento čas nemá takovou váhu a jsme oba ve třetí skupině! Já díky tomu, že pět lidí v kurzu vůbec kraulem 200m nedoplavalo a předvedlo na části nebo celé trati prsa. Kristýnce jen díky horšímu času na 200m utekla druhá skupina. Skvělé. Jsem docela dobrý simulant,ne? Kristýnka taky. Simuluje silné nachlazení, večer běháme po lékárnách. Ráno plave jen kousek a musí z vody ven. Nechá mne v tom samotného! A to jsme tu kvůli ní! No, je to zaplaceno, tak budu pokračovat v simulaci plavání aspoň já. Plavu jak mi říkají. Jen ruce. Jen nohy. Pak na šišato. S deskou. Bez. Rychle. Pomalu. Víkend ubývá, sil ubývá. Doplňujeme síly v místní pizzerii. A já zjišťuji, že je dobré občas sourozence rozdělit. Dvě holky umí zlobit úplně stejně jako dva kluci. Po rozdělení dvou zlobivých holek získáte dva nejhodnější andílky. Nad sklenicí horké čokolády mi jeden andílek povídá i tajemství, které holky většinou tátům neříkají. Příjemný víkend. A věřte-nevěřte, já se během něj toho kraula nějak naučil. Ve středu po víkendu jsem ze samé radosti uplaval poprvé v životě kraulem vcelku kilometr. A je to už jen lepší a lepší… No, jestli tomu nevěříte, nedivím se. Taky bych před rokem nevěřil, že jeden víkend udělá z plavce "s bídou dva bazény" plavce "zdolá kilometr a třeba by to šlo prodloužit".

Máte rádi happy endy? Ne, vítězství na olympiádě tu nebude. Ale další oddílový přebor na dlouhé tratě byl v únoru. Kristýnka se zlepšila o skoro čtyři minuty. Do sportovní třídy - kam Kristýnka jako jedna z mála komeťaček nechodí - začaly chodit nové holky. Kristýnka jim s klidem nechává poslední místa. Schválně, kdo z vás umí v bazéně 800 K za 17 minut? Není to žádný zázrak, ale asi málokdo ze čtenářů. Přitom to umí i málo talentovaná jedenáctiletá holka. Na letošní podzimní přebor jsme byli mimo Brno, určitě by byl čas lepší. Já už plavu všechny triatlony kraulem. Srovnatelného Bečvomana letos za 15:50 (nic moc, ale i to 2,5 minutové zlepšení znamená, že jsem chytl slušné cyklisty). Troufl jsem si na ironmana – vyšlo to. S Kristýnkou jsme v létě přeplavali kdejakou vodní plochu – Štěrkoviště, Brněnskou i Křetínskou přehradu. Pravda, Kristýnka občas uprostřed přehrady začne třeba plavat motýlka a dává mi najevo, jak jsem pomalý. To pak naše plavání prodloužím významně nad kilometr a dávám jí najevo, že plavu sice pomalu, ale přece jen dýl:-) Prostě jsme skvělý tým. Myslím. Víkend s etriatlonem jsme absolvovali na jaře znovu. A půjdeme rádi znovu a znovu. Jsou to příjemné víkendy. Pravda, v dospělosti se člověk nikdy nenaučí kraula tak, jako když začne v dětství. Ale jde to. Když se chce. Nebo vás něco nebo někdo donutí :-) Mimochodem, příští rok mi bude 40. Měl bych si stanovit nějaký cíl :-)

9 komentářů:

Tosk řekl(a)...

Jako bych to odněkud znal. Už pár let (ve svm věku můžu říct "dekád") se na podobný kurz taky chystám. Teď už to začíná vypadat nadějně (viz reklama na behej.com - neumíte plavat?). S dětmi jsi to zvládl líp, moji sloníci si vzali příklad z otce a v 8/12 jim to ještě pořád moc nejde. Ale díky za impuls, znova přitlačím na obou frontách :-)

Anonymní řekl(a)...

ahoj, pekne se cetlo.Kdyz se chce, tak to jde vid.Ale ono se musi chtit a navic Petr Vales fakt starcum rozumi a vi jak na ne:)Mej se Michal

Vl001 řekl(a)...

Tosk - ta reklama vede na stejné plavání(etriatlon=trenink.info), můžu s klidným svědomím doporučit.

A nám, lenošným mladíkům tam opravdu rozumí :-)

running observer řekl(a)...

Člověče, že bych se taky přece jen naučil toho krula, já zarputilý prsař? To je inspirující...

Vl001 řekl(a)...

2 running-observer: podzimní termin už je za námi, na jaře pojeď klidně s námi. Tentokrát tam bylo pár úplných začátečníků, kombinaci kraulových rukou a prsových nohou jsem viděl poprvé :-)

Hejkal řekl(a)...

Kdybych to zkusil já, to bys teprve něco viděl :-))))))))
Jinak - perfektní čtivo...

ondras řekl(a)...

Teda to byl pribeh ;-)
Gratuluji Tobe i dceri a dik za clanek i inspiraci!

mak řekl(a)...

Taky chodím plavat do KOMETY zatím jen čtvrt roku, ale 800 m kraulem uplavu :-) protože to plaveme pokaždé

Vl001 řekl(a)...

maku, já vím. Ale nám starším to přijde vždycky strašně daleko:-)