Týden 4/22.-28.1.2007

Když jsem se díval na zápisy z předešlých týdnů tak koukám, že se mi nějak vytratily úplně volné dny. Ne že bych měl pocit, že to se zátěží přeháním, ale i v "odpočinkových" dnech mívám aspoň kousek kola nebo tak něco... Není sezona a není důvod se na mé úrovni honit, zkusím důsledně den úplného odpočinku zařazovat, třeba se zlepším:-)

Pondělí - 1-12,2-0 Ani dnes mi není dopřáno být ráno v bazénu déle než 30 minut. Tak aspoň obvyklý kilometr. Večer obvyklá půlhodinka posilování a 30 minut na válcích. Přišly za mnou holky a celou půlhodinku se mnou prokecaly, což se projevilo na dalším snížení rychlosti. No však já taky nikam nespěchám:-)
Úterý - 0-0-16,4 Pokus o dvě běžecké fáze. Ráno 5,4 výklus v mírném sněžení (27:30) s tím, že si dám odpoledne zhruba patnáctku. Odpoledne všude fůra sněhu, neprotažený, neprochozený, patnáctka zkrácena na 11km, čas téměř ostudný 1:06. Prostě jsem si sníh užil. Aspoň že ty boty jsou nepromokavé:-)
Středa - 0-12,1-0 Není čas, večer jen válce 30 minut. Zase s povídáním, opětovné snížení rychlosti:-).
Čtvrtek - 0-0-0 VOLNO. Důsledně plánované. Zatím. Snad odhodlání vydrží.
Pátek - 0-30-0 Ráno musím vyjet brzy z domu, je po plavání. Večer hodina na rotopedu - 30km. Po dni odpočinku to jde docela lehce:-)
Sobota - 1,3-8,1-8,8 Ráno jsem přesvědčil na plavání Kristýnku. Chvíli plaveme způsobně ve vláčku, pak se začínáme chytat za nohu. Kdo koho dohoní. Občas své dítě i chytnu, nejspíš jsem se zlepšil:-) Odpoledne kousek běhu, z toho kousek s Kristýnkou. Terezka málem šla taky, bohužel je nachlazená. Ale i ona má sportu v normálním týdnu dost. Takže 8,8 km za celkem 48:30. Večerních 16 minut na rotopedu - 8,1km - je jen na rozehřátí před strečinkem. Nebývám v něm důsledný, tak když je čas, zařazuji ho speciálně.
Neděle -0-0-31 Výběh 10+. Čas 3:02 za občasného deště, tmy a jiných romantických okolností. Vzdálenost jen odhadnuta na 31 km, jestli je to víc nebo míň je asi fuk.

	Počet	Km	Čas
Běh	4x	56,2	5:23
Plavání	2x	2,3	1:10
Kolo	4x	62,4	2:16
			8:49

Zhodnocení - Jak vidíte, v plavání jsem nijak nepřidal. Těžko se mi plánuje, bazény nejsou otevřené, resp. "volné" po celý den, v přeplněné dráze se mi plácat nechce, přece jen sportuji jen pro dobrý pocit, tak je to nakonec fuk. Nedělní výběh mi udělal velkou radost, ani bych neřekl, že ve sněhu, občasném dešti a za tmy dokážu tři hodiny běhat přes takové kopce a ještě se po doběhu cítit v pohodě. Takže jako obvykle spokojenost. Dokonce velká :-)

Nedělních 10+

Společné výběhy brňáků z fóra začaly teprve nedávno, přesto už mají slušnou tradici. Mají i své nepsané zákony. Zákon první říká, že avizovaná délka je deklarovaná jako minimální a velmi orientační, slouží pouze k nalákání účastníků a se skutečnou délkou mívá málo společného. Naštěstí obvyklou praxí je, že moc přes 30 nám to zatím nejde. Zákon druhý říká, že tempo se přizpůsobí nejpomalejšímu ve skupině ( já?), což převedeno do praxe znamená, že tempo určuje Milan takové, aby poslení běžel daleko za všemi svými prahy, neutrh se ze skupiny a přesto neumřel. Docela protichůdné požadavky.

Tuto neděli jsem navrhl moji oblíbenou rovinatou trať z Obřan do Adamova, bohužel jsem však ráno nemohl přijít, přestože basketbalový zápas byl pro nepřízeň počasí zrušen, našly se jiné priority. Domluvil jsem si proto s Radkem odpolední kratší výběh. Prostě asi hodina, asi 10km. To je fakt krátké. Na místo srazu u zastávky Zoo jsem proto běžel. Necelých 5 navíc mi neublíží. Přítomnost Milana s Forestem mne měla varovat. Přece měli běžet ráno! Taky že jo. Přes 30 si už dali. Ale že prý dvojfázový trénink je základem úspěchu. Prý nás s Radkem nechají určovat tempo. To také nechali. Prních 300 metrů. Takový úspěch potěší:-)

Vyrazili jsme po břehu přehrady. Sníh, kopce, romantika. Jen tempo blížící se mému maratonskému asi není na dlouhý běh optimální. Naštěstí po 13km toho měli dvoufázoví dost a z hráze se vydali k autům. Radek, původně se dušující, že po ranních běžkách nedá víc jak desítku, se rozhodl běžet domů do Žebětína. Já jsem si chtěl trasu původně prodloužit pomaličku do Rozdrojovic, ať to má něco přes 20, ale kopec jako kopec, odbočil jsem s Radkem. Přece je to zhruba stejně daleko. Inu, omyl nedokysličeného mozku. Hranici 2 hodin běhu jsem pokořil právě na vrcholu stoupání v Bystrci. Kdysi jsem tam nahoře bydlel, jezdit na kole se mi ten kopec moc nechtěl. A najednou ho běhám ještě po kluzkém sněhu! V Žebětíně mi dochází, že trasa není 20+, ale 30+, moudře se rozhoduji na menší posilnění v místní osvěžovně, což mi možná zachránilo život:-)

Závěrečná fáze je opět plná romantiky. Divoká prasata, jasná noc, jeden kilometr za druhým v klouzajícím sněhu. Ale světe div se, po doběhu na cyklostezku cítím, že bych mohl i přidat. A to neběžím nijak pomalu. Doma mačkám stopky za 3:02. Prostě pohodová desítka. Vlastně tři. A kousek.

Co je vůbec základem toho, že si najednou často pobíhám klidně 3 hodiny a to docela v kopcích a na sněhu? Je toho víc. Jednak ve skupině čas lépe ubíhá, obzvlášť, když je její součástí Forest, který nejspíš vůbec nedýchá a jen kontinuálně mluví. Gel a pití s sebou pomůže. Když se k tomu přidá koupené pití, vystačí to na dlouho. A nové Asics Trabuco jsou opravu nepromokavé - zatím - a na sněhu neuvěřitelně stabilní. Už se těším na další výběh 10+:-)

Srovnání tréninků

Dnes si dovolím zase přidat jednu tabulku - s tréninky několika lidí, kteří se chystají letos na triatlon. Zařadil jsem dnes:

Kupodivu sebe. Jak se tu lze dočíst, nejlepší loňský maraton mám za 3:47, ironmana za 13:39
Foresta, loni maraton nejlépe 3:32, chystá se letos na prvního ironmana
Michala Jaloveckého, loni maraton za 3:00, ironman za 10:19
Láďu Taranta, loni maraton 3:00, ale raději nechtějte vědět jeho osobák nebo výkon v šestihodinovce, je to prostě opravdový běžec mající vytrvalosti na rozdávání:-), ironman loni poprvé a to za 13:21
Přemysla Švarce - pro srovnání jeden z talentů olympijského triatlonu

Slibovaná tabulka:

Pár závěrů si může udělat každý sám, např:
- přes rozdílnou výkonnost není v těchto fázích roku velký rozdíl v objemech, v intenzitě jsou rozdíly mnohem patrnější
- plavání fakt flákám, v rámci možností slibuji polepšení:-)
- "krátký" triatlonista Přemysl Švarc mně v některých týdnech hodně překoná i v objemech, intenzita je úplně někde jinde:-). Holt já jsem hobby, on skoro profi.
- Láďa Tarant teď pracuje až moc, nicméně si nemyslím, že bych mu mohl v Otrokovicích stačit:-). Nad občasnými tréninkovými výpadky se dá v klidu mávnout rukou:-)
- Forest je plný nadšení. Z mého pohledu až moc, ale já nejsem jeho tělo, tak držím palce, ať mu to vyjde:-)

No a jestli napadne někoho další myšlenka, rád si ji tu v reakcích přečtu:-)

Týden 3/15.-21.1.2007

Věděl jsem, že třetí týden bude slabší. Nakonec to nebyla až taková hrůza:-) Přebral jsem nápad od Foresta, za dnem píšu objemy v obvyklém pořadí plavání-kolo-běh.

Pondělí - 1-0-0 Ráno jsem v bazénu jen na chvilku, za 30 minut(jen 1km) musím pryč. O pár minut později ležím na operačním stole:-) Abych předešel dotazům, nic vážného. Na hrudníku jsem měl znaménko na tak hloupém místě, že jsem si ho často rozškrábl. Trápil jsem se s ním dvacet let. Paní doktorka udělala šmik a je pryč:-) Zašila to krásnými třemi stehy. Nicméně v pondělí odpoledne nosím levou ruku u těla, to na sportování není. A na plavání můžu týden zapomenout.
Úterý - 0-13,2-0 Žena v Praze, ale levou rukou už můžu pohnout, večer na půl hodinku sedám na válce - 13,2km. Ani jsem nečekal, že hned v úterý půjde něco dělat:-)
Středa - 0-34,5-0 Na běhání to ještě není, večer opět kolo, tentokrát rotoped. 1:04 je zatím rekord, déle jsem na něm myslím ještě nevydržel. 34,5km, to docela jde.
Čtvrtek - 0-13,2-7 Ráno si troufnu jít i běhat. Běžecká pauza se projevuje pozitivně - čas 30:45 na tomto okruhu je na leden hodně na mne slušný. Večer ještě půlhodinka na válcích - 13,2km.
Pátek - 0-8,2-5,4 V sobotu mne čeká závod BBP, před kratšími závody se mi osvědčuje běhat. Tak aspoň cca 5,4km za 29 minut, hned po doběhnutí sedám na 16 minut na rotoped (8,2km). Takový pidiskoroduatlon.
Sobota - 0-0-15 BBP Radostice. Závod na 9,6km hodnotím jako povedený. Zbytek do 15km dělá vyklusané kolečko a kousek. Celkový čas 1:15.
Neděle -0-0-25 Moc hezké počasí, jdu zase běhat. Kousek s Kristýnkou, pak si oběhnu přehradu (22,5km), zkouším si ve slunečném počasí ještě přidat, ale po chvíli to otáčím, stopky mačkám po 2:28. Přece jen je cítit, že běžím čtvrtý den po sobě a včera byl docela těžký závod. Třicítku si nechám na jindy.

	Počet	Km	Čas
Běh	4x	52.4	4:43
Plavání	1x	1.0	0:30
Kolo	4x	69,1	2:20
			7:33

Zhodnocení - Myslel jsem, že to bude tento týden horší:-) Běhání je docela dost, s klidným svědomím jsem se zaregistroval na maraton v Linzi, nějaký základ tam bude. Plavání mělo z pochopitelných důvodů smůlu, na kolo je ještě čas. No jestli to takhle půjde dál, já snad zase nějakého ironmana dokončím:-)

BBP Radostice 20.1.2007

Dnešní termín je nějaký divný. Nejsou žádné plavecké závody ani basketbalový zápas. Zkusil jsem přemluvit holky, ať se jdou proběhnout. Uspěl jsem jen u starší Kristýnky. V Radosticích jsme proto už po půl deváté. No tak nízké startovní číslo jsem snad ještě neměl:-). Probíháme si celou trať mladších žákyň, Kristýnka mi celou cestu neustále vysvětluje, že 750 metrů je hrozná dálka a že to nemůže uběhnout. Že vůbec není na běh dobrá. Kdo ví, jestli to přežije. No, trochu stigma z minula. Zase to tak vážně nebrala, před startem se i usmívala...

Číslo předurčuje pořadí?

Pravda je, že Kristýnce běh úplně nejde. Z plavání má fyzicky na čem stavět, ale běhat se jí nechce. Zatím jsem jí to nijak nevymlouval, přece jen dost roste. Ono mít ve dvanácti letech 172 cm a 52kg znamená roční přírůstek hodně nad deset centimetrů. To pak jde koordinace pohybů docela těžko, taky si na takové roky vzpomínám:-) Ale je načase něco s tím udělat. Běžecká kondice se bude při basketu hodit. Kristýnka svůj závod dobíhá v "hlavním" poli. Pravda, na jeho konci, ale nemá v podstatě ztrátu a to je oproti posledímu běžeckému závodu úspěch. Patnácté místo je také podstatně lepší umístění než jakého dosáhnu já:-)

Máme spoustu času, před desátou si obíhám celé 4,8 km dlouhé kolečko, pochopitelně pomaličku. Trať je v mnohem lepším stavu, než jsem očekával. Je sice trošku měkčí, ale nic dramatického. Půjde to i v lehoučkých starých kroskách Adidas. Počasi opět ovlivnilo počet účastníků hlavního závodu. Přes neoblíbenost Radostického krosu je na startu hlavního závodu 209 účastníků. Bodů opět moc nebude:-)

Na startu se snažím být v půlce pole, ať nemusím předbíhat v prvním stoupání jako loni. Běží se mi vcelku dobře, na to, že jsem neběžel kvůli kolenu tři měsíce v terénu. Chvilku se pořadí míchá, od druhého kilometru běžím opět s Milošem Bayerem. Asi ironmanská přitažlivost:-) Čekám, že mi uteče, ale kupodivu běžíme pořád spolu - do kopce jsem na tom líp, jemu se běží líp rovinky. Náběh do druhého kola za 22:22, to jde. Dávám si závazek v druhém kole neběžet o víc jak minutu hůř.

Po prvním kole opravdu na krok stejně:-)

Bude to těžké, nohám dává krosový charakter zabrat. Ale nejen mým. S Milošem předbíháme řadu běžců, dobíhá nás jediný - Vladimír Pospíchal. Fakt ironmanská přitažlivost:-) Běžíme takto spolu většinu druhého kola. Dva železní muži a já. Prozatím tak hliníkový. Nebo z hodně tenkého železa. Dobíháme i Standu Holečka. Snaží se nás držet, ale není to ono. Jak se blíží cíl, morálně volní vlastnosti ironmanů se projevují a utíkají mi. Jenže... Dlouho jsem nefinišoval. Asi tak od brněnské 25. Z kopečka to prostě zkouším nakopnout a k mému překvapení zbývající trojici nejen dobíhám, ale na rovince jim i utíkám. Pravda, silně mi chybí kyslík. Dan Orálek si všímá mého možná příliš silového finiše a fotí a fotí. No to zase bude. Před cílem zvolňuji, na cílové čáře se skoro zastavuji. Standa Holeček toho využívá a pokusil se mne v posledních metrech předběhnout! Dle komentátora se mu to povedlo, podle mne ale až kousíček za čárou. Výsledky se přiklání na stranu komentátora, ale mně je to fuk. Dnes jsem prostě měl víc sil a počítám si to jako úspěch:-)

Druhé kolo jsem opravdu běžel o necelou minutu pomaleji, celkový čas 45:16 je o víc jak tři minuty lepší než loni. Pravda, tehdy byl sníh, nicméně celé zlepšení nejde na vrub počasí. Čas vítěze je jen o 1,5 minuty lepší a to dnes nevyhrál Dan, ale krosový specialista Milan Kocourek. Prostě jsem se zase zlepšil:-) Umístění 133 z 209 celkově, 30 z 43 v MV1. To docela jde. Už se těším na Kanice, na ty mám jen dobré vzpomínky:-)

Týden 2/8-14.1.2007

Máme tu druhý týden v roce. Po prvním plánovaný jako volnější. "Okolnostmi."

Pondělí - Ráno si stihnu kousek odplavat - 1,3km za 40 minut a mám pauzu. Od snídaně nesmím jíst, piju jen nějaké vodičky kvůli úternímu vyšetření. Takže zbytek dne volno:-)
Úterý - Jsa k lékaři objednán na 10:30, dostávám se na řadu po 13 hodině. Vyšetření je docela nepříjemné, další teorie mých drobných potíží, nasazeny nové prášky. No aspoň se můžu už najíst. Ještě pozdě odpoledne jsem zblblý z anestetik. Večer se aspoň chvilku projedu na rotopedu. Jen na rozproudění krve 16 minut 8,4 km.
Středa - Ráno se jdu proběhnout - 7km za 32:30. Ty nové prášky mne nějak tlumí, cítím své tělo jako v mírné anestezi. Běžím asi i proto pomaleji, jinak mne to neomezuje. Večer chvíle na válcích - 40minut 18,5km.
Čtvrtek - Ráno se mi dost těžko vstává, nechávám sport na večer. Rotoped 32 minut 16,9km.-)
Pátek - Možná si na prášky začínám "zvykat". Ráno jdu na 50m bazén - 1,8km za 55 minut. Po technických cvičeních plavu 1km v kuse, mám pocit, že bych mohl plavat o dost víc, musím však do práce :-). Večer běh 10,5km noční okruh 55:06. Není to ono. Časy moc nesleduju, ale tento bude jednoznačně na této trase letos nejhorší.
Sobota - Zase nějak nemůžu vstát. Využívám soboty a otáčím se na druhý bok:-) K večeru válce 30 minut 13,45km.
Neděle - Ráno si neberu prášek. V 10 hodin vybíhám s ostatními tragédy z Mendláku za krásného sluníčka a 12 stupňů do Rebešovic kde začíná foukat, na druhou stranu pak k Antroposu, cestou zpět na Mendlák si užívám i silného deště a výrazného ochlazení. Nevzít si prášek byl dobrý nápad. Kdybych si vzal víc pití, nepokoušela by se křeč zakousnout při seběhu k Antroposu a bylo by to super. Naštěstí díky koupenému nápoji se nezakousla a doběhl jsem až k autu:-) Délka běhu 32km bude tentokrát poměrně přesná, čas 3:05 je přesný méně, zahrnuje veškeré pauzy na semaforech, v bufetu atd - nezastavoval jsem stopky, v čase je tím přidáno možná i 15 min? První dvě hodiny byl prý průměr 11,6.

	Počet	Km	Čas
Běh	3x	49.5	4:32
Plavání	2x	3.1	1:35
Kolo	4x	57.2	1:58
			8:05

Zhodnocení - Dva dny skoro bez sportu kvůli vyšetření, pak malinko omezení prášky. Ale ty nebudu brát věčně, dávky se časem sníží. Zmínku o prášcích berte jen jako popis drobného omezení, nic vážného mi není, což naznačuje i to, že vyšetření mohlo klidně počkat až na zimu. Občas mne mé problémy trochu omezují, tak se jich ve volných chvílích snažím zbavit:-)
Nedělní běh zachraňuje bilanci týdne na 8 hodin. Plavání na padesátce taky docela dobrý. Víte co? Já jsem spokojen:-)

Nevaž se, odvaž se!

Na ta slova si vzpomenu vždy, když slyším otázku "Kolik vážíš?". Letos po Novém roce to snad bylo horší než jindy. Že se o váhu starají ženské považuji za do jisté míry přirozené a dokonce příjemné. Ale chlapi? Dlouho stáli bokem tohoto šílenství. Možná aby proto nyní do něj pronikli ještě hlouběji. V práci se s těmito otázkami roztrhl pytel. Zkusil jsem uniknout výjezdem do Budějovic. Když jsem jel autem s tamějším kolegou, domlouval si společné vážení s kamarádem. Budou prý společně hubnout. 16kg. Nechápu. Tedy ne že bych nechápal, že chtějí být všichni štíhlí, prostě nechápu, proč se tak cpou, když pak následky svých činů neunesou:-)

Podlehl jsem. Zvážil jsem se. No, doma vlastně nemáme funkční váhu. K čemu taky. Žena štíhlá, děti hubené, kdo by se vážil? Tak jsem se zvážil na takové té váze, co postává i s měřením tuku a tlaku v nákupních centrech. Ať se o sobě něco dozvím. Tipoval jsem 82kg. A váha říká 81,7. No to je překvapení. Výška 193cm. Už prostě nerostu. Tlak 114/75. A procento tuku? 11,9. Ano, je to dost. Na vytrvalce. Prý ironmana. A co? Po vánocích. V létě to bude pod 10. Na 6 procent se nedostanu, nechce se mi přizpůsobovat jídelníček, zase tak dobrý nejsem, abych si musel hlídal každé sousto.

Tak mne napadá, zítra bych si měl dát dietní oběd. Třeba vepřová žebra. Nebo svíčkovou u Crlíků. Delikatesa. Po dnešních 32 odběhaných kilometrech musím doplnit živiny. Uvidím, jestli přežiju ranní operační zákrok a vyrazím. Stejně nebudu moci trénovat. A ani vážit se nebudu. Dlouho. Proč taky :-)

Týden 1/ 1.-7.1.2007

Už je rok 2007. To to letí. To bude brzy nějaký delší závod. Měl bych se místo toho mého poflakování zkusit připravit:-)

Pondělí - Tuřanský půlmaraton je fakt dobrý start do nového roku. A letos se mi opravdu povedl, s časem 1:42 jsem naprosto spokojen, přestože vlastně není zima, ale skoro jaro. S rozklusem si píšu na úvod roku 23,1km a 1:54.
Úterý - Ráno bazén 1,3 za 45 minut. Jako loni se mi do velkého bazénu nechce, chodím na pětadvacítku. Měl bych s tím něco dělat.
Večer chvíle posilování a na závěr rotoped 16 minut 8km jen zahřátí na strečink.
Středa - Ráno ještě pořád vyklusávám půlmaraton - 7km za 33:40. Hodně pomalé.
Večer se vozím 30 minut na válcích - 13,6km.
Čtvrtek - Ráno jsem u doktora, přes den v Praze, večer v Mnichově. Prostě odpočinkový den:-)
Pátek - Ráno kousek Mnichovem - 10,5 km za 1:07. Jsou dny, kdy přežití je vlastně splněním cíle.
Sobota - Ráno se jdu podívat na Kristýnčin zápas a odjíždím do Křenovic. Páteční problémy skoro zapomenuty, 12km za 53:32. 2km a 12 minut si do deníčku přidám jako rozklus/výklus.
Večer 32 minut na rotopedu znamená 17,2km. Po závodě se holt cítím docela dobře.
Neděle - Venku 12 stupňů, uvažoval jsem o kole, jenže než se rozhoupu, je jasné, že se brzy setmí. Tak jsem si šel oběhnout přehradu. Moje trasa vede z Jundrova úplně normálně kolem, píšu jí 22,5km. Čas 2:17 je o 15 minut horší než podzimní časy. Ale běžel jsem opravdu volně, nostalgicky, s vědomím, že si minimálně dva další dny nezaběhám.

	Počet	Km	Čas
Běh	5x	77.1	6:57
Plavání	1x	1.3	0:45
Kolo	3x	38.8	1:18
			9:00

Zhodnocení - Vyšlo to na čistou devítku a to vypadá opticky dobře:-) Samozřejmě je to trochu klam, půlmaraton patří spíš k minulému víkendu, proto tento týden vypadá trochu "lépe". 77 běžeckých kilometrů je dost, raději přes 70 nejdu, tentokrát je to spíš opravdu shoda okolností. Plavání nic moc, ale když jsou v týdnu dva běžecké závody a cesta do Německa, fakt nestíhám. Loni jsem v tomto období plaval daleko víc, ale to se zase nedalo tolik běhat. No, já jsem v celku spokojen. Už zase :-)

Ohlédnutí za Ironmany z Křenovic

Když už jsem tak psal o spoustě ironmanů na závodě BBP v Křenovicích, zkusil jsem si udělat malou tabulku, do níž jsem zařadil ty, o nichž vím, že v roce 2006 dokončili ironmana a doplnil jejich čas. Pravda, je to dílo amatérské. Pro mne je dlouhý triatlon sportem, kde závodím sám se sebou, ostatní až tak moc nesleduji. Mohl jsem proto snadno na někoho zapomenout. Předem se za to omlouvám. Tabulka taky nezahrnuje ty, co dokončili IM v jiném roce než loni. A ani "krátké" triatlonisty. Prostě je taková, jaká je:-)

Raději i popíšu - v prvním sloupci pořadí z Křenovic (197 startujících), ve třetím rok narození, pak čas z Křenovic a v posledním sloupečku mnou nalezený výkon z IM závodu v roce 2006.

A co z tabulky vyplývá? Každý může udělat spoustu závěrů.

Třeba:

- rychlejší ironmani obvykle rychleji běhají

- u dvou srovnatelných běžců rozhodne o výsledném čase spíše cyklistika

- když sportujete, lze dokončit IM téměř v jakémkoli věku a ať už běháte kratší vzdálenosti jakkoli rychle(pomalu).

A jistě vás může napadnout i spousta dalších myšlenek. Tak jen do nich:-)

BBP Křenovice 6.1.2007

Křenovice jsou asi poslední z těch tratí, které mi sedí méně. Nevím přesně proč. Skoro rovinka, tempařské, přesto to není ono. Dokonce jsem zvažoval, že bych po vyčerpávajícím pátku nešel. Ranní tep 48 však značil, že jsem z nejhoršího venku a tak jsem vyrazil.

Počasí vypadalo opět spíš na jaro než na leden, od rána 7 stupňů, pohoda. Nechal jsem v autě i rukavice. Stinnou stránkou počasí je, že nikdo nejezdí na hory, na startu opět narváno - 351 účastníků celkem, 197 v hlavním závodě na 12km. No, slabší účast by mi přinesla více bodů, ale zase kde jinde v Česku najdete takto narvaný závod? V Brně v zimě každých 14 dnů. V Křenovicích si dali navíc dostaveníčko triatlonisté, z těch "dlouhých" poznávám Petra Vabrouška, Tomáše Bednáře i další. No, vidím je pochopitelně jen před startem:-)

Po startu obvyklý průběh - po pár metrech mne míjí Sváťa a mizí v dáli, já těžko hledám, za koho se zachytit, v prvním mírném klesání utíkám "své" skupince a zavěšuji se za vysokého blonďáka. A on to je další ironman Miloš Bayer:-) Pochopitelně čekám, že mi uteče, ale v prvním kole běžíme více méně spolu. Do kopečka poodběhne, v klesání ztrátu ztáhnu. Oproti pondělnímu půlmaratonu se mi však neběží moc dobře. Jsem bez energie, kterou přece jen občas mívám. Přesto se Mildy držím celé první kolo. Míjí mne Vlastík, a vydává se stíhat Sváťu. Já si ve vzpomínce na Syrovice říkám - teď by to chtělo ještě Rudolfa Vilčeka nebo Jarka a může Vilma stisknout spoušť. Jen to domyslím, Rudolf se v černé vestě Ironman mihne okolo. Dnes se nesnažím ani kousek držet. Evidentně spěchá:-) Kousek. Miloš se totiž rozhoduje, že si to nenechá líbit a stahuje. Kupodivu se ho skoro držím, až do posledního stoupání. V cíli jsme v průběhu půlminuty. Jo, takovouto ztrátu bych v Otrokovicích na tyto dva o 10 a 20 let starší matadory bral všemi deseti:-)

V cíli jsem za 53:32 (fakt to má 12km?), to je oproti loňsku zlepšení o 2 minuty. 124 místo ze 197 běžců, 29 ze 46 v kategorii MV-1. Na páteční problémy slušné, beru všemi deseti. Skoro to vypadá, že se nebudou Křenovice v celkovém součtu škrtat. Většina tragédů byla jako obvykle přede mnou, ale já je ještě proženu. Někdy. Někde. Přece jen neběháme jako stroje, ne?

Mnichovský návrat

Kdy jsem to byl naposledy v Mnihově? Už vím, v listopadu. Tak napíšu o dalším mini pobytu. Ať je vidět, že není každý pobyt stejný:-)

Do Mnihova dojíždím po čtvrtečních jednáních v Praze k večeru. Dohodnout program na pátek je komplikované, dnes na běhání čas nevyjde, tak si dám jen pivo (nebo dvě??) a jdu raději rychle spát. Ať to vyjde ráno.

Budím se bez budíku. A docela brzy. Ve čtyři. A bohužel bolestí ve spodní části zad. Doprovázené mírnou bolestí hlavy. Ale to není z piva. Mé oblíbené problémy jsou zase zpět. No, není to tak hrozné, dokonce mne napadá, že někteří ultra ve čtyři vybíhají. Že bych to taky zkusil? Samozřejmě hloupost. Převaluji se do šesti zprava doleva. Doma bych v takovém stavu běhat nešel, ale třeba je v Mnichově něco nového. Tak se rychle oblékám a před sedmou vybíhám. Venku zhruba stejné počasí jako v listopadu, + 7 stupňů, nic nového:-)

Nové je jen to, že mírným tempem dobíhám za roh a musím zastavit. Točí se mi hlava, je mi divně od žaludku, není to ono. Ale vím, že se to rozběhat dá. 50 metrů. Zastávka. Stovka. Semafor. A běžím plynule. No, dnes fakt pomalu. Po dvaceti minutách už je to skoro dobré, vbíhám z druhé strany do English Garden. A v něm je i ráno fůra běžců! Většinou fakt neuvěřitelně pomalých. Neběžím nijak rychle, přesto je míjím jak na běžícím pásu. To si u nás neužiju:-)

Škoda, že musím zpět. Začíná drobně mrholit, déšť mne příjemně chladí. Každým krokem je mi líp. Demonstrativně to beru přes úplné centrum. Davy úředníků a prodavaček míří do práce, ani ráno se na mne nikdo nedívá divně. Ostatně jsou zvyklí - nejsem jediným běžcem ani na Marienplatzu. To by mne zajímalo, kolik Mnichovanů ho v uplynulých dvou měsících dvakrát přeběhlo jako já:-)

V hotelu po osmé hodině si uvědomuji spoustu důležitých věcí. Třeba že mi je skoro dobře. A že mám hlad. Také že chci běžet Mnichovský maraton. Poté, co dodělali dálnici se do Mnichova docela dobře cestuje. Navíc je tu tolik pomalých běžců. Třeba se taky přihlásí:-)

Btw. po přeměření na mapě jsem moc přes 10km neuběhl. Za 1:07. Prostě každý den je jiný...

Týden 25.12. - 31.12.2007

Poslední týden v roce, to by chtělo něco mimořádného, když je tolik volna, ne?

Pondělí - Začátek není moc mimořádný, mám pauzu. Vrátily se mi mé "oblíbené" zdravotní problémy. V úterý mne čeká závod BBP, bylo by dobré se jít kousek proběhnout, nejde to.

Úterý - BBP Syrovice - 9,4 km za 42:56. Na to, že mi není nejlíp to jde. Delší rozklus a výklus, napíšu si o 3km víc.
Večer válce 30 minut jen tak na uvolnění nohou - 12,45km.

Středa - Ráno vytahuji Kristýnku na plavání. Technická cvičení ji nebaví, chce závodit. Přestože ví, že mne porazí hlavně na delších tratích, nabízí závod na 25metrů. A já v něm slavně vítězím s náskokem celého půl metru!! Z toho plyne poučení pro malé holky - neprovokujte stárnoucí otce, třeba ještě mají sílu v rukou a mohli by to uplácat. Závoďte od 100 metrů výš:-)
No, 45 minut a třeba 1,3km. Kdo to má v tom blbnutí počítat:-)

Večer běh noční trasa 10,5 km za (na zimu a tmu) neuvěřitelných 50:45.

Čtvrtek - Vyjímečně jdu do práce, ještě před ní skočím do bazénu na obvyklých 45 minut, 1,3.

Pátek - Hodina bruslení se do součtu nepočítá :-)
Následující hodinka na rotopedu osvěží - 31,26km. Vzal jsem si funkční triko, hned je to lepší pocit :-) .

Sobota - Ráno jdeme zase s Kristýnkou plavat. Má docela plavací náladu, tak plavu za ní a obvyklých 1,3km zvládneme už za 40 minut. Ale nechce se nám přidávat, raději jdeme do páry a povídat si do vířivky:-)
Večer běh 7km za krásných 33:33. Noční sedmička je delší než denní, některá místa "obíhám". Píšu oběma trasám stejně, ona ta denní je asi kratší. Tak se to třeba vyrovná.

Neděle - Volný den, tentokrát díky "okolnostem". V pondělí je půlmaraton, před tím mi běžecká přestávka nevadí, ba naopak.

	Počet	Km	Čas
Běh	3x	30	2:25
Plavání	3x	3.9	2:10
Kolo	2x	44	1:30
			6:05

Zhodnocení - trochu volnější týden, i takové přicházejí. Mimořádného nic, volný čas spíše progaučován. V plavání by to chtělo prodloužit vzdálenosti, má to však vážnou překážku - nechce se mi. No tak uvidíme, jak to půjde v dalším roce...

Tuřanský novoroční půlmaraton 1.1.2007

Přísloví "Jak na Nový rok, tak po celý rok" je hrozné. Aby se jeden bál pak něco prvního dělat. Třeba jít na půlmaraton. Při představě, že bych ho měl běhat každý den mi nějak není nejlíp:) Ale asi to tak doslova neplatí, tak jsem se na toto novoroční setkání brněnských běžců vydal, stejně jako už loni.

Loni jsem trochu podcenil trať, přece jen se běží z Tuřan nahoru na Mohylu míru, kde je otočka a vrací se zpět. Snažil jsem se držet lepších běžců a to se mi při výběhu na Mohylu a cestě zpět docela vymstilo. Letos jsem přijel s taktikou v klidu si odběhnout, přece jen se výsledek nikam nepočítá a na minutě nezáleží:-) Jenže po startu se to nějak zvrtlo. Dan Orálek vyběhl poněkud manifestačně a mně se dařilo se ho dvě přídavná kolečka u startu držet. A to vám je docela dobrý pocit:) Pochopitelně pak zrychlil nejen on, lepší běžci začali mizet v dáli. Sváťovo úsilí nedávalo pochyb, že pokusit se ho držet není dobrý nápad, držel se ho jen Standa Holeček. Přede mnou se "objevil" Jarek. Vím, že v řadě závodů přepaluje tempo, nicméně nechtělo se mi běžet samotnému a zachytil se za něj. Běžíme si tak spolu až po občerstvovačku na osmém kilometru, ve stoupání k Mohyle se mi začíná vzdalovat. Je vidět, že jsem kvůli kolenu dlouho vynechával z tréninku kopce. Tak to pojmu aspoň jako trénink stravování a dám si k čaji gel.

Vedoucího Dana (škoda, že letos neběžel Jirka Krejčí!) potkávám nějak neobvykle pozdě. Neběžím moc rychle? Ale už je tu vrcholek, cítím se dobře. Oběhnu si v klidu Mohylu a hurá po cca 52 minutách zpět. V klesání se zdá, že Jarka dobíhám. Na občerstvovačce jsme spolu. Bere si vlastní pití a skoro zastavuje. Běžím dál svým tempem. Fakt to není rychle? Zvažuji zpomalení, jenže slyším dupání za zády. No tak to ne. Své nádherné umístění Jarkovi nedám. No, nechtěl já si to jen tak volně oběhnout? Předsevzetí je pryč. Dupání za mnou je usilovné a přibližuje se. Pořád to nějak zvládám - přes Kobylnici, stoupání, Dvorska... Pak mi nezbývá než kapitulovat. Jenže běžec za mnou není Jarek (ten je v cíli za mnou 5 minut), ale další z brněnských ironmanů Rudolf Vilček. Fakt byl až doteď za mnou? Nezvykle brzy jsou tu znovu Tuřany, dobíhám do cíle a cítím se v až neuvěřitelné pohodě. Na to, že je začátek roku, cestou chvíli pršelo, jsem durch mokrý a mám mokro i v botách.

Pohled na hodinky je překvapením dne - 1:42:17. Já vím, vyhrát se s takovým časem žádný půlmaraton nedá, ale oproti loňsku je to zlepšení o 8 minut! Čas je lepší než loňský 1/2 PIM i Otrokovice, po Olomouci je to můj druhý půlmaratonský čas vůbec. Umístění až tak skvěle nevypadá - 30. místo z 39. Ale fakt dobrý začátek sezony. Běžecká forma mi asi nechybí. Kdyby se to tak dalo říci o všem...