Chřibský maraton 24.10.2009

Původně jsem vůbec neměl běžet Stromovku. Jako podzimní maraton jsem plánoval Ljubljaň. Jenže evidentně nemám nijak excelentní běžeckou formu a nechtěl jsem riskovat dlouhou cestu a pak opět déšť. Tak jsem běžel Stromovku. Poměrně volně, v podstatě tréninkově:-) Důvodů bylo víc - neforma, počasí v Praze blízké nule, což znamenalo dlouhé oblečení, déšť, okruhy. Odběhl jsem přes puchýř v pohodě a cítil v těle hodně sil. Ve středu jsem začal uvažovat, že bych nakonec přece jen zajel do Ljubljaně. Dobrá předpověď počasí, cítím se skvěle. Jenže světe div se - registrace je uzavřena a voni prostě nikoho dalšího nevezmou. A to tam mají tisíc maratonců:-) Dobře, nepojedu tam. Co třeba Frankfurt? Tam se mi nechce. Tam pršet trochu má a obávám se, že lépe než loni bych zaběhl stěží. Ve čtvrtek jdu vyklusávat a běží se mi nádherně. Nejspíš forma po superkompenzaci nebo co. Rozhoduji se běžet Chřiby. Ty jsem běžel jako svůj první maraton v roce 2005. V pátek jsem trochu nachlazený. Nebyl čtvrteční běh skvělý kvůli slaboučké viroze? Jestli ano, je fakt slabá. V sobotu jsem v předstihu v Kroměříži. Cítím se unavený, chce se mi spát. Ani kafe nepomáhá. No, je to jen 42km, snad to nějak uběhnu. Mám tu jasný výkonnostní cíl. Chtěl bych tento kopečkovitý maraton dát pod 4 hodiny. Přijde mi to i přes únavu snadné. Své podzimní maximum odhaduji podle Stromovky na něco pod 3:40. I se zdejšími kopci to znamená při běhu naplno 3:50. Čtyři hoďky jsou s rezervou, můžu se i trošku flákat.

Start, obkroužíme dvakrát stadion a mizíme směr Kvasice. Nohy jsou těžké, ale poslušné. Na 10.km jsem přesně podle plánu pod 51 minut. Začínám stoupat na Novou Dědinu a tuším, že je zle. Všichni mi utíkají. Zpomaluji a zpomaluji. Nohy rychle tuhnou, mám chuť požádat řidiče, který tu dělá někomu doprovod, ať mne vezme do Kroměříže autem. Sám nevím proč běžím dál. Asi proto, že maraton se nevzdává jen tak. Půlka za 1:54:34 už je dost nad plán. Ale na vrchol Bunče už je to jen pár metrů, které dobře znám. Párkrát jsem tu tréninkově běžel, nikdy tak ztěžka jako dnes. Předbíhá mne prezident slovenských sběračů. Ve volně běžené Stromovce byl pár metrů za mnou. Předbíhá mne Pavel Tyleček. Na to fakt nejsem zvyklý. Přece jen pár kilometrů na kole za rok najedu, mám díky tomu trochu sílu v nohách a běžcům srovnatelné výkonnosti do kopce obvykle utíkám. Dnes ani náhodou. Ale už jsem na vrcholku, oproti době před čtyřmi lety oceňuji více lidí na občerstvovačkách a bohatší sortiment. Běžím pořád na čaj, mám tu vlastní občerstvení, pohoda. Do cíle už je to kousek, nějak to dojdu, i kdyby to mělo být pět hodin. Sbíhám dolů. Nikdo mne nepředbíhá. Na to zvyklý nejsem:-) Seběh ničí Pavla Tylečka, místy pochoduje. Jarek je pořád za mnou. Mám cíl, zkusím ty dva porazit:-) Jsem ve Zdounkách a v naprosto zničeném těle se cítím dobře. Lépe než v Kvasicích. Nechce se mi spát, bdělá mysl trochu škodolibě až masochisticky týrá tělo, aby pořád běželo. No, je to tak trochu ironmanský běh. Tempo nad 6min/km, v mírném stoupání klidně přes 7. Těší mne, že se mi dobře dýchá, aerobní vytrvalosti mám dost, jen ty nohy jsou nějaké dřevěné:-) Předbíhám Pavla, vzdálenost od běžce přede mnou přestává narůstat. Je na tom stejně skvěle:-) Pohybuji se vpřed a vzpomínám si, jakou jsem tu měl před čtyřmi lety při svém prvním maratonu radost, že dokážu ještě běžet. Dnes běžím podobně rychle a kupodivu se objevuje i ta skrytá radost. Začínám se přibližovat k běžci přede mnou:-) Příjemné běžecké počasí, pohoda, no nejsou ty maratony krásné? :-) V Kroměříži ještě předbíhám jednoho pochodujícího mladíka. Povzbuzuji ho, ať běží. Je rychlejší, utekl by mi. Ale on za chvíli zase pochoduje. To nemám zapotřebí a utíkám mu:-) Pár metrů před stadionem najednou zmatkuji a nevím, kde jsem. A to Kroměříž přece jen trochu znám. Mimo jiné jsem se tu ženil:-) Koukám, koukám, jo, stojím před stadionem:-) Tak hurá na něj. Na dráze je poznat, že krok oproti ránu ztěžknul. Je to fuk, stopky v cíli mačkám pod 4:10. Oficiální čas je o trochu horší, protože jsem měl na hodinkách zapnutý autostop. Pavel i Jarek za mnou, dobrý:-) Cíl nesplněn, no a? :-) Navíc se zdá, že i to nachlazení nějak ustoupilo:-)

A co dodat pro případné zájemce o start na maratonu? Doporučuji. Proč?
- Velmi dobrý poměr cena/výkon - startovné 100Kč, slušné občerstovačky na trati, možnost poslat si vlastní občerstvení na kteroukoli z nich, párek v cíli
- Mně se líbí trať střídající město, vesnice i pěkný hluboký les. Pravda, je tu trochu kopců
- Doporučuji těm, kteří příliš často vzdávají. Tady není moc kde.
- Ano, je tu přes 300m převýšení. Není potřeba trénovat běh do kopce, stoupání jsou v pohodě. Zkuste si trochu natrénovat seběh. V klesání do Zdounek ztratíte nastoupané metry velmi rychle.
- Stánek Asics. Trochu jako expo na velkém maratonu:-)

A ještě pár údajů z výsledkové listiny - vyhrál Jan Škrdla za 2:54:05, ženy vyhrála Jiřinka Kociánová za 3:16:18. Gratuluji této dvojce k nádhernému double:-) Já jsem skončil na 59. místě z 81 dokončivších. Vítěz kategorie nad 60 let mi utekl o 20 minut, nicméně vítěze kategorie nad 70 let jsem o pár metrů porazil. Jsem prostě dobrej běžec, vostrej sporťák, od roku 2005 jsem se v Kroměříži zlepšil o víc jak deset minut:-) K výsledkům přece jen jedno malé rýpnutí - AK Kroměříž je nejlepší běžecký oddíl v ČR. Na jejich vlastním závodě je nejlepší běžec tohoto oddílu na 15.místě. Proč? Chápu, že veterán Štefko tu neběží, ale to nemají nějakého mlaďocha, který by si tu po sezoně vyklusal maraton za 2:50? Trochu hanba a neúcta k vlastnímu závodu s dlouhou tradicí, kroměřížáci, ne? :-)


Tož a někdy se do Kroměříže musím vrátit. Hranice čtyř hodin čeká:-)

První maraton - Chřiby 2005

Čtrnáctý maraton - Chřiby 2009. Kdo najde deset rozdílů, nemusí je nikam posílat:-)