pátek, února 13, 2009

VO2MAX

Nikdy jsem nebyl na žádném sportovním vyšetření. Stejně "trénuji" podle pocitů, tedy hlavně podle pocitu, aby to bylo příjemné odreagování a nebolelo to, tak k čemu nějaké prahy a tak? Jenže najednou Pavlis zmínil, že v Brně probíhá měření VO2max zdarma. Pro nějakou studii potřebují sportovce do 35 let. Hned jsem se ozval, že to je hrozná diskriminace:-) Pavlis zareagoval poměrně zákeřně a domluvil mi výjimku. No tak to jsem tam prostě musel. A musím říci, že to bylo velmi zajímavé. Test srovnává dvě metody určení VO2max - na běhátku a na ergometru. Každé měření se absolvuje jiný den. První jsem absolvoval běhátko. Zde je výsledek:

Uběhl jsem 2.820m (asi:-)), VO2max 52,9. Docela dobrá čísla:-) Ale tyto hodnoty mi nepřijdou ani tak zajímavé jako jiná zjištění:
- nikdy jsem na běhátku neběžel, považoval jsem to za hloupost, běží se však na něm velmi příjemně
- na závodech venku běhám s poměrně plochým průběhem tepovky, tady tep neustále roste. Prostě jsem byl líný zmáčknout si čudlík zpomalení a akceptoval tempo udávané pásem. Venku zpomaluji, jakmile je běh méně komfortní. Jsem prostě na sebe docela opatrný:-))
- tepové maximum 172 jsem na sportesteru neviděl od půlmaratonu v roce 2004. Mám docela velké rezervy.
- kdybych absolvoval test podruhé a nejlépe s lepší cirkulací vzduchu,troufám si říci, že uběhnu přes 3km! To mi přijde naprosto neuvěřitelné, protože to je tempo, kterým venku běhám tak osmistovky. Je to odporem vzduchu či odporem mého těla k intenzivní zátěži viz i tepovka?

A co ukázalo kolo? Trochu jsem se ho obával. Jak všichni víte, v zimě na kole nejezdím, pár minut doma na rotopedu je spíše zahřátí před protahováním, žádný vážný trénink. Test má tyto podmínky:
- kadence 55-65
- počáteční zátěž 50W
- každé dvě minuty se přidá 25W
- test končí, jakmile testovaný není schopen ušlapan potřebnou kadenci.

Před testem jsem se obával, zda vůbec dosáhnu hranice 300W. Skončit na 250W by byla pro triatlonistu ostuda, že? Nakonec to dopadlo docela dobře:

Tedy VO2max 50,8, max. 312W. To v únoru beru:-) Co k tomuto dodat?
- Tep na kole je logicky nižší než při běhu, ale tady je rozdíl až moc velký. Prostě je v tréninku málo kola:-)
- V sezoně bych jistě dal víc, bylo by to k 400W? Snad jo:-) Přestože se kolu moc nevěnuji. Potenciál na kole mám ale asi větší než v běhu. A už jen se slzou v oku můžu přemýšlet, kolik bych utočil v mládí? K 500W? To by bylo krásné číslo:-) Škoda, že jsem to nikdy nezkusil:-)

Co k tomu dodat? Myslím, že měření stálo za to, zřejmě se znovu zamyslím nad svým "tréninkem" a zkusím zařadit pár změn. Snad nebude tělo moc protestovat:-)

Každopádně díky Pavlovi za námět a domluvu a mladému panu doktorovi za to, že své zkoumání obrací směrem ke sportovcům. Jako jsem třeba já :-))

sobota, února 07, 2009

MČR v zimním plavání Brno 7.2.2009

Plavce vítá neobvykle příjemné únorové počasí

Další závod v zimním plavání se koná pár metrů od mého domu, pořádá ho můj oddíl a navíc je to Mistrovství republiky v zimním plavání. No můžu na něj nejít? Nemůžu:-) I Kristýnka se chystala. Jednou se vydala se mnou do Svratky i trénovat. Vlezla do řeky po kotníky a se srdceryvným křikem "Tatínku, to je studený, já tam nevlezůůůů..." trénink ukončila. Ale na závod že prý jde. Když je to mistrovství. Myslí si tajně na medaili. Co na medaili, na vítězství. Inu, uvidíme.

Mistrovskou tratí pro muže je 750metrů. To samozřejmě neuplavu ani náhodou a neplním ani další kvalifikační předpoklady - otužileckou VT a do 10. místa v celkovém pořadí. Můžu tedy plavat jen nemistrovské trati. Náš předseda Michal mne velmi překvapil a sám navrhl, ať plavu jen nejkratší trať 100m, asi vypadám na trénincích hodně špatně:-). Já si sice tajně myslel i na 250, ale předsedovi se neodporuje:-) Má to výhodu - mistrovskou tratí dorostenek je 100m, budu plavat s Kristýnkou.

Drobnou nevýhodou je, že si kvůli plavání musím odpustit další závod BBP v Kanicích. Sice jsem uvažoval o absolvování obou závodů, ale horko těžko bych to stíhal. Takže si v klidu v přestihu míříme jen do místa startu plavání už před polednem. Svítí sluníčko, na teploměru přes deset stupňů. Krásný den. Já však vím, že voda má méně než dva stupně a je docela nepříjemná. Nevím proč, ale voda pod ledem je příjemnější, než když led rozmrzne. Díky teplému vzduchu aspoň nevymrzneme před startem. Na prezentaci Kristýnka potkává kamarádku a na tváři se jí objevuje široký úsměv - Petra neplave, i další plavkyně Komety se přišla jen podívat. Stačí doplavat a mistrovský titul je znovu v kapse! Jestli ovšem vleze do vody. Raději mlčím:-)


Nástup, poté hned stovka připravit na start, zmatek. Kristýnka je nedočkavá, hrne se do vody jako první. Zdá se, že dnes ji teplota nezajímá, je ve vodě hned až po bradu a čeká na start. Ostatní se poflakují na břehu, do vody se jim nechce. Nemám ani kudy projít. Startéra to přestává bavit a startuje! Kristýnka ještě s jedním dorostencem vyráží, mám krásný přehled o vývoji závodu. Stojím totiž na břehu dva metry nad vodou, brýle v ruce. Předbíhám některé závodníky po trávě a skáču do vody. Jako čtvrtý se vydávám na trať. Docela dobrý. Snad mne nikdo nepředplave:-) Plavu si v pohodě prsa, přece si nebudu namáčet nos. Přes svůj mizerný styl doplavávám plavce přede mnou. Mohl bych ho klidně i předplavat, ale... kudy? Řeka je nějaká úzká a on moc široce kope:-) Že bych zařadil kraula? Zkouším namočit bradu, není to však dobrý nápad. Já přece nejsem žádný otužilec! Já jsem jen triatlonista, omylem se účastnící zimního plavání:-) Nemám zapotřebí nikoho přeplavávat. Sleduji Kristýčnin souboj s prvním Jardou. Kristýnka dotahuje. Nakonec však musí zařadit pár temp prsa a odstup se zvětšuje. Ale i tak skvělý. No to jsou věci! Já si dokončuji v pohodě na čtvrtém místě a jdu z vody. Ani mi není zima. Že bych byl přece jen trochu otužilec? Kristýnka se malinko motá a brzy se začíná klepat. Asi štěstím. Je totiž už podruhé mistryní republiky, a to jí ještě není ani patnáct. :-)
Předstartovní momentka - tři plavci ve vodě, další přešlapují na schodech:-)


A to už je cíl - Kristýnka trať zvládla s přehledem a je podruhé mistryní republiky

Čekáme na vyhlášení a je nám tak nějak dobře. Ostatní totiž musí do vody a my ne. To je parádní pocit! Stát, koukat a nemuset do studené vody. A konečně je tu i happy end, Kristýnka dostává zlatou medaili, pohár a diplom. Už je mistryní republiky i oficiálně:-). Tréninková dřina má najednou smysl. Vyplatí se vstávat v pět ráno a jet před školou na trénink. A odpoledne znovu. Se spoustou uplavaných kilometrů v deníčku se dá leccos zaplavat. A i vyhrát. I bez nějakého velkého plaveckého talentu. Stačí třeba umět plavat a nebát se vlézt do studené vody, kam si prostě naprostá většina lidí, bazénové plavce nevyjímaje, netroufne....

Mistryně republiky s pohárem a medailí, které předali předseda pořádajícího oddílu Michal Moravec a druhý český přemožitel La Manche Jan Novák (fota převzata z webu SpPř)