Letos jsem přijel docela brzy, příjezd mi zpestřili hasiči s houkačkami. Myslel jsem, že to souvisí se závodem a nechají blikající auto na silnici - nikoli. Zasahovali, hořel sklep rodinného domku. A zrovna na trati, která se kvůli tomu musela trošku měnit. No, měl jsem dost času si dvakrát proběhnout náhradní kousek trati. Počasí úplně neuvěřitelné - 3 stupně, sluníčko, pevný vyschlý podklad, krosové boty zůstaly v kufru. Při rozbíhání jsem šikovností sobě vlastní špatně stoupl a trochu jsem cítil kotník levé nohy. Přece jen je ten podklad trochu nerovný. Když jsem pak v kratším závodě na 5km viděl, s jakou jistotou absolvuje stejný úsek trati slepý Meszaros (samozřejmě s vodičem), který ještě dokáže pár běžců předběhnout a nebýt poslední, musel jsem zase v duchu smeknout. V úplné tmě mívám problém s rovným kouskem známé silnice, kterou běhám skoro denně. A on si troufne do terénu.
Na startu zase o něco více běžců než loni, v hlavním závodě přes dvě stovky. Trochu nevýhodou vánočního termínu je, že někteří běžci nepřijdou - chyběl třeba Standa, Milan i další. Já to beru tak, že jsem vlastně skončil před nimi. Mají chodit :-) Naopak výhoda termínu je v tom, že někteří vánoce oslavují tak poctivě, že je pak lze i porazit. No nepřijeďte pak do Syrovic...
Po startu se ukazuje, že náhradní kus trati je na několika místech špuntem a běžecké pole se přes zúžená místa těžko probíjí. Od výběhu mezi vinohrady, kde si pořadí "sedá" problém mizí a s mizícím problémem se mi vzdaluje i Radek. Přichází však úsek po silnici, tam se mi běží líp, Radka stahuji. Pod schody, které jsou spíše diváckou atrakcí, než skutečným problémem, stahuji náskok na zhruba stovku metrů. První kolo 21:10, to jde. Ve druhém kole už žádné špunty na trati, dobře se mi běží. Jen Radek se mi zase v kopci vzdaluje, přestože já mezi vinohrady jen předbíhám odpadlíky, mezi nimi i Pavla, který zjevně patří k těm, co berou oslavy vážně:-)
Zátiší s triatlonisty. Kdo by věřil, že v cíli jsem byl nejdřív? (autor fota Vilma)
Po náběhu na asfaltku zkouším Radka stáhnout, při vběhnutí do Syrovic je mezi námi jen asi 30 metrů. Jenže on může ještě zrychlit, já jsem rád, že tempo držím. Před schody mne předbíhá Vlastík doprovázený Sváťou. Nějak mi chybí motivace, asi zklamáním, že jsem Radka nedotáhl, nechávám je poodběhnout, stejně mají oba silný závěr. Budu šetřit síly na jindy.I s trochu odbytým závěrem jsem předběhl několik zajímavých běžců. Vůbec poprvé třeba nejstaršího z Pospíchalů. Cíl za 42:56 (132 místo z 214 celkově, 26 z 48 v kategorii MV1) znamená o pár vteřin zlepšení oproti loňsku. Loni jsem do cíle tak spurtoval, že jsem pak měl skoro problémy se žaludkem. Letos to bylo víc na pohodu. Proč taky ne, že. O vánocích :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat