LBP Obřany 27.6.2007

Závody LBP po těžkém víkendu běhávám rád. Mám pocit, že když se pěkně zapotím, ukončí to povíkendovou únavu a můžu zase začít něco dělat:-)

Před startem je mezi brněnskými tragédy veselo. (Foto rk, který tím chybí:-))

Když však před startem zjišťuji, že stojím hned za Danem, moudře se přece jen posunuji kousek dozadu. 139 závodníků vytváří po startu slušnou masu, jsem rád, že úvodní kus ulicí přežívám bez kopance:-) Když koukám kolem sebe, zatím jsem z fóristů první?!? Mrknu na hodinky, tep 169. No konečně docela vysoké číslo. Plány na negative split evidentně padají hned po startu, pokračuji dál zvolenou rychlostí a za chvíli jsem příjemně spocený. Prostě taková letní sauna:-) Za chvíli za sebou slyším družný rozhovor tragédské skupiny. Hlasy postupně zmlkají a jeden za druhým mizí. Pochopitelně dopředu. Dnes přijel z dálav i Hejkal, vidím ho kousek před sebou, na pronásledování však není možné ani pomyslet. Sláva, už je tu obrátka, oproti Moraviamanu dnešní trápení nepotrvá dlouho:-) Jako poslední z bloggerů mne míjí Luckyboy v mých botech, možná jsem v nich měl běžet já:-), přebírám zodpovědně pozic posledního tragéda a zvolňuji. Za mnou nikdo, přede mnou žádný odpadlík, kam bych se hnal. Dva kilometry před cílem přichází nový impulz - začínají mne dobíhat nějaké děti:-) Zkouším se za ně zavěsit, docela to metelí. No ale přece to jen tak nenechám, běžím ze všech sil - až do cíle:-)

Strhující finiš. Všimněte si polekaného výrazu běžce vedle. Má štěstí, že už proběhl cílem a jen vyklusává :-)) (foto dao)

V cíli mne čeká velké překvapení. Nikdy jsem na hodinkách neviděl vyšší údaj svého tepu než 172. A dnes tam svítí maximum 182. Kdo ví, jak to je vlastně s tím mým maximem. Každopádně pokud je tělo ochotno jít do vyšších tepů, je to u mne předzvěst lepších výsledků. Uvidíme. Ty dnešní pochopitelně nic moc - čas 39:23 však není historicky nejhorší ( v roce 2005 jsem "uměl" 41:25). Můj zatím nejlepší čas na této trati 38:04 svědčí o tom, že se mi zatím nepodařilo Obřany běžet za ideálních podmínek. Uvidíme příště. Body nejsou nejhorší - 63,1 se možná bude v celkovém součtu hodit. Pochopitelně tentokrát daleko od první půlky - 82. ze 139, v kategorii 19. z 24.

Následuje přesun na další tréninkovou fázi do Komína. Tam to vypadalo zhruba takto:

V hospodě není tak veselo jako před závodem:-) (foto rk)

Předání speciální ceny vítězi duelu: (foto rk)

I tato večerní fáze se velmi povedla a v časných ranních hodinách jsme vyrazili domů. Obdivuji Hejkala, že zařadil ještě třetí fázi, a to cyklistický trénink, po únavě z předchozích dvou fází bylo těžké jet nejkratší možnou stopu:-). Ale nadšení pro triatlon si žádá své. Inu, všechny fáze se povedly, třeba se sejdeme na podobném soustředění časteji. Stačí málo - vsaďte se někdo s Forestem. Mně to prozatím stačilo:-)