Kam s Diamantem?

No ano, kam s ním? O kom je řeč? Vlastně spíš o čem? No o kole přece:-) Dodnes si pamatuju, jak jsem to kolo pořizoval. Právě jsem prodal svoji první motorku, pokud se tak dá padesátce Simson Enduro říkat a v 17 letech jsem se takto získané peníze rozhodl dát do kola. Řekněme asi tak před 25 lety:-) Možná vám to přijde některým legrační, ale tehdy se kolo v podstatě nedalo koupit. Zcela nedostatkové zboží:-) Volba i z tohoto důvodu padla na kolo jeté. Chvíli jsem sháněl, hledal a brzy našel svého modrého krasavce. Kolo z druhé, či spíše už z několikáté ruky, které mne spolehlivě vozilo spoustu let. Přesněji let 20. U bazarového kola byste možná čekali, že se brzy rozsype, ale opak je pravdou. Další dvě moje kola, která jsem koupil jako nová, vyžadují servisu více. Možná je to dané sadou Campagnolo Record roku výroby tak dávného, že se ho neodvažuji ani odhadovat. Z této sady neodešlo vůbec nic točivého. Středy kol původní, dodnes se točí jako zamlada. Velká placka s 54 zuby roztahala několik řetězů, ale vypadá, jako by včera opustila soustruh. A to jsem, vyhříván mládím kombinovaným s nerozvážností, často vyrazil s prvními teplými dny na silnice s nánosem soli. Kde také vzít v té době zimáka, že? Ostatně zimní oblečení tehdy taky nebylo:-)) Pravda, jakmile jsem se oženil, nebyl čas, kolo vyjelo na vyjížďku jen občas. A už jen v létě.

To je on. Modrý krasavec. Diamant. Rám je větší než tehdy běžný Favorit. A o to mi taky šlo. S kolem jsem koupil i kožené tretry Botas. Tretry vydržely po celou dobu ježdění na tomto kole, poté shnily u tchýně. Tam se nějak všechno kazí nebo co:-)

Gumy na ručkách brzd nejsou původní. Někdy kolem roku 2000 mi je v HaPe vyměnili. Tedy jinými slovy měli náhradní díl na typ brzd, který se v té době asi tak 20 let nedělal. Zatraceně dobře zásobený servis.

Kožené sedlo Brooks. Na ničem lepším mé pozadí nikdy nesedělo. Bohužel sedlu neprospěl pobyt ve sklepě u tchýně, jinak bych ho přendal na současnou jednici značky Duratec:-)

Vzadu je 6 - slovy šest - možností k přeřazení. To bývalo dřív fakt hodně:-) Šestikolečko jsem vyměnil asi čtyřikrát. Jako by dřív tato součástka míň vydržela. Nebo jsem víc jezdil? :-)

Kdysi jsem vážil i 95kg. Možná i to je důvod, proč původní ráfky trochu popraskaly:-) Toto jsou fakt ty, co byly na kole od pořízení v roce 1985 do opravy v roce 2000.

Rám vyrobili soudruzi v NDR, v Karl-Marx-Stadtu (co je to dnes proboha za město?? :-)) A dopustili se při výrobě chyby - závit řízení povoluje. V roce 2000 ho v HaPe přesoustružili, do roku 2005 jakž takž držel. Další oprava je ale už asi marná. Závit není standardní, jiná vidlice se tam nedá dát. Možná se měli soudruzi na výrobu rámů vyprdnout a vozit celá kola.

Na tomto kole jsem občas vyrazil na nějaký amaterský závod a v roce 2005 jsem na něm objel své první triatlony. Startovní číslo 54 jsem měl 6.8.2005 ve Vysočanech. Na trať tamějšího kopcovitého sprint triatlonu jsem potřeboval 1:35:58 a skončil jsem na krásném 45. místě. I to už je tak dávno:-))

Krásné kolo, že? Bohužel kvůli neutáhnutelnému řízení už nepoužitelné. A protože si musím udělat doma trochu místo, nezbývá, než kolo rozdělat, rám vyhodit a díly z nostalgie uložit někde v krabici. Jako vzpomínku na doby, kdy jsem dokázal vyjet Hády na velkou placku. Jako první kopec dne. A pak hurá dolů do Adamova a nahoru do Útěchova. I to šlo na velkou. Silou. Co nešlo silou, šlo ještě větší silou. I Babice po těchto dvou. Trend kadenčního šlapání se tehdy nepěstoval. Dnes ty kopce horko těžko vyjedu na nejlehčí převod. Inu, ono je to všechno už tak dávno, že tomu asi nikdo neuvěří. A tak jsem si to tady aspoň napsal, ať se máte čemu divit :-)