sobota, května 24, 2008

BV Stonařovské aleje 22.5.2008

Od Paříže mi to vlastně pořád neběhá. Tak to ani nemá cenu trénovat. Raději jezdím po závodech:-) Ten další z Běžce Vysočiny byl poněkud náročný na organizaci - v pátek dopoledne po jednání v Chropyni spěchám do Brna, vyzvedávám obě holky, jedeme do Jihlavy, kde je nechávám v obchodě, jdu na jednání v Jihlavě no a pak si vyzvedávám v obchodě slečny a jedeme do Stonařova. Krásně zorganizováno a jsme tam vlastně brzy:-)

Rozběháváme se obvyklou trasou, je rozježděná od náklaďáků. Asi se běží jinudy, taky jo, od stadionu na druhou stranu. Dvě nemilá překvapení - trať dospělých je zkrácena o jedno kolečko nahoře v lese, tedy o pět kilometrů. Z dvacítky je patnáctka. Škoda. V tom lese je moc hezky. Ještě nemilejší je, že starší a mladší žačky běží stejnou trať. Bude tu sesterský souboj, lítají emoce, no mám to dnes těžké:-) Prý jak to dopadne? No, jak. Mladší Terči to poběží líp. Snažím se Kristýnce vysvětlit, že to není důležité, úplně se mi to nedaří. Mám štěstí v tom, že startuji jako první. Můžu tedy zmizet z emocemi nabitého fotbalového hřiště:-) Míjím cedulku s dětskou obrátkou. Má být 1km, Garmin říká o 150 metrů víc. To bude Terča nadávat, má raději kratší tratě:-) Můj plán je dnes se moc nehnat, zítra totiž jdeme na plavecký závod. Dodržovat plán se mi daří až skoro k zámečku. Jenže pak vidím, že ti přede mnou nemůžou a trochu zrychluji. V lese se pak zapomínám a prostě si běžím. Je tu vlhko, ale ne takové kaluže jako ve středu v Obřanech. Prostě krásný starý les vonící jehličím a vlhkem. Nabíhám na lesní asfaltku a vidím, že mne pronásledují opatovští padesátníci. Asi mne předběhnou jako minule:-) A přede mnou běžec. Nějak nemůže. No znáte to, dohnat, předehnat:-) Zavěšuje se za mne, mám po flákání. V seběhu zpět mi stačí, na rovince však pořád mám rezervu a utíkám mu. Dokonce se blížím k Františku Stokláskovi. Jak běhávám pomalu, dlouho jsem ho neviděl:-) Stihnu ho předběhnout? Stoupání končí, teď už bude jen seběh. V tom je František lepší. Takže před domácím obecenstvem zase porazí o dvacet let mladšího chlapa:-) V cílové rovince mi fandí holky, emoce z jejich vzájemného souboje se zdají být zažehnány. No prostě hezké páteční odpoledne.

Přece jen je chladněji, jdu se rychle k autu převléci. Tam zjišťujeme, že jedna z žen čte můj blog. A ptá se holek, která je která:-) Mně však není moc do řeči, nemůžu najít věci na oblečení:-) Po přeházení celého auta se mi daří být v pohodě. Jak dopadly holky? Terča odběhla skvěle, druhé místo, zase 9,5 bodu. Kristýnka trochu ztratila motivaci poté, co nemohla Terču udržet. Ale i tak má bronzovou medaili. Jsou to prostě moje šikovné závodničky:-)

Stříbrná medailistka:-)

A bronzová medailistka:-)

A jak hodnotit můj výsledek, doložený záznamem? Pořád to ještě není ono, ale je tu vidět jisté zlepšování. 30. ze 46, to beru. Stejně tak 7,2 bodů už je docela slušné. No a jednou jim to všem ukážu. Na podzim? Nebo jindy:-)

3 komentáře:

aldaman řekl(a)...

Nedělal jsi to tak i loni, že jsi spíš závodil, než trénoval a osvědčil se a na podzim osobák v maratonu! Tak proč měnit zaběhnutý systém.

Vl001 řekl(a)...

No, dělal. Není to asi z hlediska výsledku úplně efektivní, ale je to zábavnější:-) Jen ten Hejkal na Vysočině dost chybí, flákám to.

aldaman řekl(a)...

To je pravda, četl jsem s potěšením články s vašemi souboji, na závodech běžce vysočiny. Bohužel musíš se teď vybičovat k výkonu sám, nebo si najít nového soupeře.