Po příjezdu do Třeště čeká na Kristýnku velké překvapení - hned u prezentace dostává krásný pohár a cenu za třetí místo v loňském Běžci. Slečna má hned dobrou náladu a prohlíží si pohár ze všech stran:-)
Dětské kategorie jsou rozděleny na podkategorie po dvou letech. Prostě aby se více využili stupně vítězů. Docela dobrý nápad, jen těch dětí není tolik, kolik by si tento závod zasloužil. Tedy přeškoláky místní maminky hrdě přivedou. Se školáky je to horší. Terča ve své kategorii soupeří s dvěma holkama a mimo soutěž se třemi kluky. Čekám s odjezdem do Jihlavy až po jejím závodě a jsem svědkem krásného vyrovnaného výkonu. Terča rozumně rozbíhá až na pátém místě a pak si pěkně běží, přidává, mezi holkama druhá, prvního kluka skoro doběhla. Fakt dobrý. Pro pořadí mladších žaček se musí pořadí spojit dohromady s dalším během, Terča by na stupních vítězů byla i celkově. Navíc získává 9,2 bodů, takový obrovský bodový nášup mně nikdy nedají, fňuk:-)
Ale to už se ženou mizím do Jihlavy, kde jsem deset minut před mým startem. Uteče mi tak krásné druhé místo Kristýnky, která je však po náročném týdnu trochu unavená, takže jakýsi odstup za vítězkou tam je. No ale přece nebudeme basketbalistku srovnávat s atletkou, že. Prostě skvělý.
Další druhé místo. Gratuluji! Starších žaček moc nechodí, Kristýnka se dokonce ujala vedení v celkovém pořadí :-)
Já na stupně vítězů rozhodně pomýšlet nemůžu, běžecky to stále stojí za houby. Vybíhám z Jihlavy na náročnou trať, která by se dala stručně popsat 7km do kopce, pak 2 km rovinka zakončená stoupáním, prudké klesání do Třeště a koho nebolí nohy, může si Třeští skoro kilometr finišovat. Tento závod jsem běžel jen předloni, tedy v době nepříliš běžecké. Přesto mi dnes stoupání přichází nějak těžší a to se dokonce snažím běžet volně, kousek nad maratonskými tepy. Asi ty kopce vyrostly:-) V lese pak vezmu zavděk třemi dobrodinci s vodou, v klesání mi definitivně tuhnou nohy. Předbíhají mne i borci kategorie 60+, v Třešti se přede mne přežene i Zdeněk Novák, kterému je příští rok 70. Jenže to je otec maratonce Pavla Nováka, jistě od něj pochází běžecké geny, tak to se ani moc nedivím a odevzdaně dobíhám do cíle za 1:11:13, o tři minuty hůř než před dvěma lety. Jsem 33. z 52 celkově, předposlední ze 14 v kategorii. Bodů 6,3, obě holky mají dnes víc:-) Tepy průměr 152, max. 160. No, nic moc. Hejkal tento závod běžel osmnáctkrát (!), všechny časy měl lepší s vyjímkou roku 96, kdy do cíle doklusal v téměř stejném čase jako já dnes. Formo, formo, kde jsi? Na kole to jakž takž jde, ale běhání nic moc. Určitě proto, aby mi forma kulminovala na triatlonech:-)
2 komentáře:
Vy jste skoro komplet sportovní rodina, sběrači medailí.
To jsme. Mám doma na své medaile zvláštní krabičku. Nicméně na rozdíl od holek jsou všechny jen za dokončení, nikoli za umístění :-)
Okomentovat