O pohár primátora města Přerova - Výkleky 21.6.2008 (plavání)

Na další plavání jsem se těšil. Naivně jsem si myslel, že se koná v nějakém teploučkém bývalém šterkovišti a já si tu zaplavu první pětku. Po minulé nedokončené trojce jsem své ambice zkrotil a přihlásil se na trojku. S jasným cílem - tentokrát dokončit a spravit si sebevědomí. Něco jsem pro to i udělal - bolavou levou nohu jsem procvičoval, rozklusával, dopřál si luxus masáže, popíjel jsem samé minerály. V pátek jsem si dal volno, naštěstí běžecké závody už nejsou. Prostě byl jsem po všech stránkách připraven. Kristýnka sice vypustila jeden plavecký trénink, ale tvářila se také býti připravena. Tak s chutí do toho:-)

Výkleky. Zatopený kamenolom s průzračně čistou, ale trochu studenější vodou.

Na místě jsme krátce po deváté, starty se mírně posouvají. Trojka poplave oproti původnímu plánu až po pětce zvlášť, aspoň stihnu podat Kristýnce občerstvení. Ta je samozřejmě přihlášená na pětku. Už druhou v pořadí:-) Lom není žádné bývalé štěrkoviště, ale kamenolom. Obehnaný srázy ze všech stran, sluníčko sem nakukuje velmi opatrně. Voda nádherně čisťoučká, ale studená. Naměřené teplotě vody 20 stupňů nevěřím (pod tuto teplotu by se měly zkracovat dětské tratě), je to 9 metrů hluboký kamenolom, nicméně jsem psychicky připraven se s trojkou poprat i ve studenější vodě. Kristýnka je také v pohodě, dává si za cíl stačit Michalovi. Předsedovi mého oddílu:-) No to jsem zvědav, minule na něj pár minut ztratila.

Kristýnce kombinéza padne. Opravdu trochu pomáhá při studené vodě, zejména když svítí sluníčko. Kristýnka jako nejstudenější hodnotí Bratislavu, ale to kombinézu ještě neměla:-)

Je tu start pětky, Kristýnka volí rozvážně pozici a plave. Musím říci, že první ze sedmi kol plave docela hrozně. Je sice rychlá, ale je vidět, že jí dělá teplota vody problémy. Zvládne to vůbec? Po prvním kole se opravdu chytá skupinky s Michalem a plave. Srovnává tempo na velmi rovnoměrných 15 a něco minut na okruh a je jasné, že si plave pro krásné body. Žaček moc na pětce není. Na plavce se dá dívat z vysokého srázu, krásně jsou vidět rozdíly v technice. Kristýnka plave usilovně, nicméně dnes tam technické problémy jsou. Michal jí kousek uplavává až v posledním sedmém okruhu, Kristýnka je v cíli v čase přes 1:50, spokojená jako želvička:-) Krásný čas. Honem převléci a najíst se. Poprala se s podmínkami nádherně. Také to zkusím:-)

Spokojenost po doplavání:-)

Jdu na start až kolem půl jedné, na vlastní kůži zjišťuji, že jde o nejstudenější vodu letošního plavání. Ale já už jsem přece zvyklý:-) První kolo vystřihnu za 17:30. Jistě si všímáte, že jsem pomalejší než mé dítě, ale na to nechci upozornit. Chci upozornit na nezvyklý úspěch - teprve v cílové rovince prvního kola mne předplavává poslední dítě. A to znamená, že jsem fakt dobrej:-))) Bohužel už v druhém kole cítím náběh na křeče. Zmírňuji kopání nohama a zpomaluji. Druhé kolo přes 19 minut. Pohoda, dnes už to nějak doplácám. Můj styl však bedlivě sleduje z vršku teď moje malá trenérka a po zásluze mi po doplavání nadává, že mám víc kopat nohama:-) Ve třetím kole si u každé bójky říkám, jak už ji minu jen jednou a bude konec. Fakt se těším. Těším se i na místa s mírně teplejší vodou, začínají mi mírně trnout prsty na rukou a cítím, že se budu po doplavání třást jako osika. Naštěstí zuby ještě neklepou:-) Proplavávám cílem třetího kola, teď už kolo přes 20 minut, vem to čert. Těším se až vylezu. A v tom - křeč jak hrom. Ano, levá noha. Břeh je dva metry, sedám si na kámen a rovnám nohu, odhodlán po krátké pauze doplavat. Křeč po chvíli opravdu povoluje, ale mně je zle. Jakoby slabě šokový stav - mírné problémy s orientací, třepu se jak ratlík. Na Plumlově jsem to asi doplácat mohl, ale tam jsem chtěl vidět doplavat Kristýnku. Dnes to doplácat fakt nejde. Sbírám poslední zbytky odvahy a jdu říci rozhodčím, že jsem opět nedokončil. Pak si musím na půl hodiny lehnout. Dostávám se do stavu schopen chůze a jdu se podívat na vyhlášení výsledků. Kristýnka je už podruhé v žačkách třetí na pětce a to znamená, že má velkou šanci vylepšit si loňské celkové pořadí v Českém poháru. Má velkou radost. Já pochopitelně taky, ale teď mám docela problém, jak dojet domů. Ano, domů. Chtěl jsem se jet podívat na závěr Moraviamana, ale to fakt nejde. Se snahou o maximální koncentraci dojíždím domů, kde prakticky okamžitě usínám. Do mírně provozuschopného stavu se dostávám až za další dvě hodiny. To už spí Kristýnka. Docela těžký závod.

Vyhlášení výsledků měli organizátoři zvládnuté perfektně, starší žačky si ho užívaly:-) Mimochodem to tričko je z Pařížského maratonu, bylo mi zabaveno:-)

Co dodat? Nedokončil jsem druhý závod a už to začíná být trochu problém pro psychiku. I když by nemusel být, příčina je totiž velmi jednoduchá - křeč před týdnem byla příliš silná a sval se nedal dohromady. Teď má dálkové plavání týden pauzu, tak snad se to zlepší. Mělo by. Za tři týdny jedu do Rothu a tam se mi křeče nehodí:-)