Brněnský maraton 7.6.2008 (plavání)

V Brně se maraton neběhá, ale jeden se tu plave. U toho nemůžeme s Kristýnkou chybět, pochopitelně my na kratších tratích než maratonských 15km. Kristýnka chce plavat pětku, ale nemůže. V Brně není pro žáky vypsaná. Možná kvůli bezpečnosti, od 3km nahoru všechny tratě křižuje lodní doprava a parník je přece jen dost velká lodička. Poplaveme tedy zase po nějaké době spolu, třeba si zazávodíme:-) Já jsem po páteční Dačické 14 nějak unavený, chvilku si lehám na trávu a usínám. To bych tomu dal, jak se rozespím, ze sportu nebude nic, honem vstávat! Jak si sedám, chytne mne slabá křeč do břišních svalů. Tak jsem na šrot, no. S tím už nic nenadělám, raději koukám, co se tu děje. A je se na co dívat.

Na 15km nastoupil Rostislav Vítek, minulou neděli si v Pekingu vybojoval olympijský start a v sobotu už se s námi koupe v přehradě. Krásně mu to plave, třeba něco odkoukám:-) Patnáctku dokončil za 2:47:31. Není však jedinou celebritou. Zaplavat si přišel i Tomáš Kočař (celkově druhý na pětce za 1:02:17). Je tu také plavecká legenda Michal Šanda, několikanásobný vítěz tohoto závodu z osmdesátých let. Právě čtením o jeho výkonech jsem zaregistroval, že nějaké dálkové plavání existuje. Tehdy mi přišlo 15km nepřekonatelných. Dnes si říkám ještě trošku zrychlit a třeba si to taky někdy uplavu:-))) Michal tvrdí, že netrénuje, pětku vystřihl za 1:18:31. Asi taky přestanu trénovat:-) No a pro doplnění ještě uvedu start reprezentačního trenéra Zdeňka Tobiáše, ten si dal trojku za 48:34. Tak za dvacet let ho třeba doženu:-) Ale nechme plavecké celebrity a pojďme chronologicky popořádku.

Sleduji si takhle start nejmladších dětí, plavou jednu obrátku, podle času asi osmistovku. No jestli to má být kilometr a my to poplaveme třikrát, mám šanci vylepšit si osobák:-) Bohužel nikoli, poplaveme čtyři obrátky. No není to zase trochu moc??? Mně se nějak nechce... Ale to už jsem popsaný a skáču do vody. Fuj. Brněnská přehrada nikdy nebyla zrovna teplá, i podle historických záznamů mívá v době závodu tak typicky 19-20 stupňů a přesně to má i dnes. Na povrchu. To byly Zlaté piesky možná teplejší:-) Je tu start, dnes mi všichni uplavávají, protože mi nefungují stopky. Ale já je přece dokážu spustit, ne? Jo, jen to pár vteřin trvá. Aspoň mne nikdo neokope:-) Plavu si na obrátku a připadá mi to, jako bych přeplaval moře. Děsně daleko. Jsem jen osm minut ve vodě? Dnes v ní asi nevydržím. Sice doplavávám pár plavců přede mnou, ale cítím se mizerně. Dokážu se obrátit do druhého kola nebo vylezu na břeh? Těsně před obrátkou si vzpomínám na plavání minulý týden v Nové vsi. Jaká tam byla komfortní voda! A neopreny! A taky pomalí plavci. První mne doplaval až za půlkou druhého kola. Tehdy jsem myslel, že se plavecky zlepšuji. Nějaké dítě mne vyvádí z omylu a dnes mne předplavává ještě těsně před mojí obrátkou. Je tedy víc jak dvakrát rychlejší! Budiž mu jakousi omluvou, že to má v rodině. Je to prozatím nejmladší Kočař :-) Tak já si dám aspoň ještě jedno kolo, ať si mám co zapsat do deníčku. Bohužel projíždí kolem parník. Je sice dost daleko, ale jednak tato velká potvora vytváří vlny a já si loknu, jednak promíchá studenou vodu s ještě studenší. Ach jo. Začínají mi trnout prsty na ruce, nevím, proč jen na pravé. Asi je levá míň unavená:-) Cítím náběh na křeče do břicha, doplavu kolo a chci lézt ven. No ale co tomu řeknou mí čtenáři, když to vzdám bez křečí? :-) Plavu i do třetího kola. Taháme se o jedno z posledních míst s jedním plavcem z Bohemians. Občas zařazuje prsa, to ho doplavávám. Pak přejde na kraul a mizí vpřed. Používám ho jako navigátora, dnes mi nějak plavání na bójku nejde, nevidím ji na hladině, orientuji se podle loďky a ta své postavení vůči bójce mění. Už jsem si přidal hezkých pár metrů:-) Začínám víc kopat nohama, ať už dostanu křeče a můžu z vody. A potvory křeče nikde. Víte co? Poplavu i čtvrté kolo. Jak je mi to dnes všechno lhostejné, v posledním kole přidávám. Inspirován svým navigátorem mlátím do vody a zdá se mi, že plavu rychleji. To je ale blbost, že? Normálně s délkou plavání zpomaluji. Jsem v cíli a jsem ščastné jako František Venclovský po zdolání La Manche. Vylézám z vody, sice se klepu (jako jediný, já jsem prostě do hezkého teplého počasí:-)), ale to za chvíli přejde. Znám svůj čas - 1:10:44. To je vlastně nový osobák na 3km:-) Vyzvídám čas od Kristýnky - 55:57. Hmmm. Kde jsou ty časy, kdy jsme mohli spolu soupeřit:-) Přestože mi Brno přišlo delší než Bratislava, Kristýnka si opět vylepšuje osobák. Tak tak, že mi nedala kolo. Asi budu muset začít víc trénovat. Brzy je totiž další závod:-)

Jen pro zajímavost časy kol, jak je zaznamenaly moje stopky (není to úplně přesně obrátka):
17:05
18:37
18:22
16:38
Dnes to byl prostě souboj s psychikou, za vítězství považuji, že jsem doplaval až do cíle. Na krásném předposledním místě:-)))