neděle, června 01, 2008

Grafilit HIM 31.5.2008

V pátek jsem se dostal do postele v jedenáct, v sobotu vstávám v pět. Prostě jedu na závod nedospaný. Jenže musím zavézt Kristýnku na Ponávku, na další závody dálkového plavání v Mělicích má zajištěný odvoz jinými ochotnými rodiči. Po půl sedmé odjíždím z Ponávky směr Grafilit. Jsem tím pádem už brzy po osmé v Nové vsi. Nejsem však první. Radek s Milanem se asi těší mnohem víc než já a už zkouší vodu:-) Chystáme se na závod a už tu jsou samí staří i noví známí – Advid, Děvče, Téčko, Aldaman, ani nestíhám vnímat další a přemýšlím, co jsem dnes zase zapomněl. Už to mám – můj oblíbený kšilt. No jak já poběžím? Naštěstí mám v autě ještě čelenku, nemusím se odhlašovat ze závodu:-)

Závod neuvěřitelně narostl počtem účastníků, místo loňské komorní třicítky je tu devadesát lidí, prezence trochu vázne. Využíváme času, odvážím své auto do Litovle, Milan mne vezme zpět. Chci v Litovli vyřešit důležitý a pro mne neobvyklý problém – chce se mi na záchod, dnes už podruhé:-) Na benzínce záchod nemají, vlítnu do otevřené hospody a hned se cítím líp:-) Po příjezdu se tak tak stihnu nasoukat do neoprenu, ani nestihnu být nervózní a už je tu start. V nevelkém lomu dělá počet plavců docela mlýnici, ale já jsem vcelku zvyklý plavat ve větší skupině, proplouvám bez šťouchance:-) Nemůžu však najít tempo, je vidět, že jsem dlouho neplaval v neoprenu. Je potřeba trochu jinak přenášet ruce, tělo si na to vzpomíná ve druhém kole, plavání se tím mění v komfortní záležitost. Na konci druhého kola si všímám, že plavu vedle ironmanské legendy Mildy Bayera. Ten se asi těší, až vyleze z vody a přidává. Na zadní bójce jsme však zase vedle sebe. Myslíte, že jsem přidal i já? Houby. Ale líp jsem se na vodě zorientoval, což mi dělá velkou radost:-) Milda mizí vpřed, pár metrů za ním i já lezu z vody. Je mi však divně, točí se mi hlava. To už jsem po delším plavání zažil, zatím nikdy po takovém kratičkém, navíc s dvěma výběhy z vody. No, rozvážně hledám pantofle a jdu pomalu do depa. Milan s Radkem jsou ještě tu! Po zásluze jim nadávám, co se tu flákají:-) Chvilku se flákám v depu i já, motání hlavy ustupuje, tak jen kouknu, že je v depu ještě skoro deset kol a rozvážně se jdu povozit.

Po startu cyklistiky si říkám, jak mi to jede, najednou mne předjíždí asi tři závodníci:-(. A to jsem si naivně myslel, že bych na tom mohl být na kole letos líp. No co už se mnou. Jo, už jsem vám říkal, jak jsem šikovný mechanik? Před závodem jsem si posunul sedlo. A blbě to utáhl. Tak teď můžu jen vnímat, jak mi sedlová trubka zajíždí do rámu. Vydrží to aspoň okruh? Přede mnou Radek, dojíždím ho. Šetří síly, já si šlapu do kopečka vědom si neobvyklé události – právě jsem předjel mnohem lepšího cyklistu:-). V ocásku před občerstvovačkou vidím, že je přede mnou na dosah asi pět cyklistů. Ale mé sedlo je už tak nízko, že zastavuji, vytahuji imbusák a napravuji svou chybu. Stojí mne to asi dvě minuty času, odjíždí mi tím do dáli skupinka, Radek a nejspíš i všichni zbývající cyklisti, za sebou totiž vůbec nikoho nevidím. Zpět fouká protivný vítr a v tom já to vůbec neumím. Snažím se, snažím, ale rychlost na houby. Na konci prvního kola zjišťuji, že můj odstup od cyklistů přede mnou není nijak tragický. Jede se mi však špatně, kolem padesátého kilometru si prožívám i krizi, kdy se sunu dopředu jen silou vůle. Na občerstvovačce vidím, že nejblíž to mám k Advidovi, je to však asi pětiminutová ztráta, to s dnešní formou nedojedu. Naštěstí krize ustupuje, dojíždím do Litovle vcelku v pohodě. V depu ještě sedí dva běžci. Vyměním boty i ponožky, vezmu plechovku s pivem a jdu na běh.

Když nemám formu, prvních pár set metrů běhu jdu. Odstraní to potíže s přechodem kolo-běh. Pochoduji s plechovkou a přemýšlím, jestli dnes vůbec poběžím. Nakonec se rozhoduji, že jo, třeba bych mohl dohnat závodníka přede mnou. A jo! Rozbíhám se rozvážně na úrovni 140 tepů, běží se mi dobře, předbíhám. První občerstovačka je jinde než loni, přijde mi nevhodně umístěná hodně blízko startu běhu. Původní umístění na začátku doměřovací vracečky bylo lepší. Velké množství startujících se projevuje v tom, že stále někoho vidím před sebou. Kupodivu se obvykle všichni vlečou. Neběžím moc rychle? Garmin ukazuje, že podle rychlosti i podle tepu je to v pohodě. A i pocitově dobrý. V lese je mi docela chladno, jsem asi jediný, kdo má podobný pocit:-) Ale možná i díky tomu se cítím po prvním kole běhu líp, než na startu celého závodu. Rozhoduji se to využít a malinko přidávám. Cítím náběh křečí ve svalech pravé holeně. Proč? Přemýšlím a za chvilku to vím. Asi jsem nějak zašmodrchal ponožku, dělá se mi puchýř na malíčku pravé nohy a ta se snaží si ulevit změnou nášlapu, což přetěžuje problémový sval. Beru si solnou tabletku, jedinou, kterou mám. Je vůbec divné, že jsem si tabletku vzal, při běhu přece křeče nemívám:-) Těším se do obrátkové vracečky. Bude tam někdo k doběhnutí? Prvního míjím Advida, ten je však relativně v pohodě a je dost daleko. Zlobím ho, ať přidá, nebo ho doběhnu:-). Holt marketing:-) Kus za ním je velká skupina méně čerstvých běžců. Jeden z nich je Radek. Má obavy, že ho doběhnu. Víte, rád bych. Radek je lepší plavec, lepší cyklista a srovnatelný běžec, který se obvykle na závodě dokáže vybičovat k lepšímu výkonu než já. A dnes mám šanci ho předběhnout. To se musí využít, to se totiž nemusí opakovat:-) Na rozdíl od Advida neříkám nic, kašlu na křeče, zrychluji na tempo pod 5:30 tedy tepy 145. Předbíhám jednoho běžce po druhém, dává mi to křídla. Na občerstovačce dobíhám i Radka. Vyzývám ho ke stíhání Advida. Říká, že už je moc daleko. No, je, já to vím. Taky nijak neblázním, jen si tak radostně běžím. Při přeběhu mostu mi svítí v hlavě kontrolka, že při seběhu z něj bude problém s holení. Přecházím do chůze, přesto křeč dostávám. Ále, je to jen kilometr do cíle. Protahuji nohu, kousek jdu a pak ten kousíček v klidu dobíhám. Škoda, že už je tu cíl. Klidně bych si v tom krásném lese dal ještě kolečko:-))) No a světe div se, rychle hledám záchod. Asi dietní chyba:-)

Co dodat? Tento závod se mi moc líbí. Příjemná trať – vždy teplá voda v lomu, lehká cyklistika (kterou však tady neumím:-)) a na závěr asi to nejhezčí – rovinatý běh v krásném lese. Organizační zabezpečení velmi dobré, včetně třeba gelů na občerstvovačkách. Letos by se však na organizaci daly najít malé mouchy – např. organizátorů méně než loni, mně to nevadilo, protože trať znám, na kruháči a při výjezdu z vedlejší by být mohli, byť se odbočuje vpravo. Skupinka spolupracujících cyklistů byla také divná, chtělo by to jednu motorku a na ní aspoň nápis rozhodčí, třeba by to stačilo:-) Letos jsme dostali i finišerskou vestu - Dušan Kyjanka prostě opět na organizaci nevydělal:-) Přes některé organizační drobnosti považuji tento závod za nádhernou událost, kterou bych rád absolvoval i v příštích letech.

Má cenu hodnotit výkon? Podívejme se na srovnání:


Plavání mi přišlo pocitově delší než loni, asi však bylo kratší. Od začátku dubna jsem skoro neplaval, s výkonem jsem spokojen. Motání hlavy po doplavání považuji za nahodilou událost.

Kolo - rozhodně nejhorší výkon dne. Oproti loňsku jsem na tom podle všech ukazatelů líp, v závodě jsem to příliš nepotvrdil, byť bych se mohl vymlouvat na dvou minutovou zastávku a silný protivítr. Celkový čas horší než loni, ostuda. S kolem spokojen nejsem, musím víc trénovat v rovinách, vítr mi vadí víc, než by měl. Přece jen nevážím padesát kilo:-)

Běh - paráda. Na to, že jsem vlastně vůbec neběhal se mi běželo pocitově úžasně s pěkným negative splitem. Předběhl jsem asi patnáct běžců včetně Radka. Naprosté nadšení. Jsou tam i rezervy, příště zkusím klidně rychleji. Jestli nechápete mé superlativy, mrkněte do výsledků. Druhé kolo běhu jsem běžel rychleji než třeba Milan a jistě uznáte, že mezi námi je drobný rozdíl v běžecké výkonnosti:-)

Celkově? Dobrý. Lepší čas než loni a v cíli jsem se cítil skoro čerstvější než na startu. Co bych si nadával, zlepšuji se:-) Vzhůru do Rothu!

7 komentářů:

Ječmínek Máselník řekl(a)...

ani bych neřekl, že by plavání bylo kratší i když časy by tomu možná napovídaly.
Jak jsem tuhl v běhu, tak jsem se nejvíc otáčel po Tobě a vůbec netušil, že už mám na zádech Advida:-)
A taky jsem přemýlal svá zvrácená hesla, jak Ti dneska i uteču...

Vl001 řekl(a)...

Však jsi utekl, tak jaká zvrácenost:-)

milan řekl(a)...

To druhé kolo běhu mě fakt štve, bez pití to prostě neumím. Mohl to být negative split jak vyšitej. Příště beru fuelbelt nebo doprovod jako někteří další. :)
Tvoje zlepšování je nezadržitelné a rezervy snad stále větší.

dan67 řekl(a)...

Nevím, jak bylo na Moravě, ale v Čechách byl slušný pařák a tom zvládnout tuhle várku, nevím nevím.

Pro mě triatlonového panice super výkon. Gratulace ke zlepšení loňského výkonu.

Anonymní řekl(a)...

Prý marketing. :-) Příště předběhnu Ječmínka. :-)

Vláďo, oprav si rok v nadpisu.

Advid

rk řekl(a)...

"v cíli jsem se cítil skoro čerstvější než na startu", to´s byl asi jedinej. Za běh si to ale zasloužíš :-)

aldaman řekl(a)...

Já se v cíli cítil na umření, asi to bylo tím, že jsem si to užíval více jak o hodinu déle :-).