Plavecký kemp Etriatlon V - 19.-21.10.2007

Dojet na plánované plavání nebylo tentokrát jednoduché. Kristýnka chtěla stihnout i běh. No chtělo by se vám jet do Chrudimi přes Okříšky? Já nakonec souhlasil a měl jsem k tomu dva důvody - jednak Kristýnka mohla teoreticky svou kategorii Běžce Vysočiny i vyhrát (pochopitelně jen matematická hříčka:-)) a jednak když se unaví během, aspoň nezaplave v Chrudimi moc dobrý čas a budeme ve stejném družstvu. Jsem rafinovaný otec:-)

V Okříškách jsme včas, start dětských kategorií je před dospělými, dnes dokonce o chvilku dřív oproti rozpisu, což nám vyhovuje. Třeba budeme v Chrudimi včas:-) Kristýnčiny soupeřky přišly, z matematických hříček nic nebude. Moje basketbalistka podala úžasný výkon, za který dostává 6,667 bodu a umazává si své první výsledky. Nejeli jsme do Okříšek zbytečně:-)

Prostě dřina:-)

Cesta dál na Chrudim je děsná. Auta, zatáčky, mám toho dost. Zastavuji si i na pořádné kafe, po dojezdu do Chrudimi bych si šel nejraději lehnout. A já musím do vody. Ach jo:-) Na 200VZ na čas jsem v jiné rozplavbě než Kristýnka, aspoň něco. S ní totiž vždycky přepálím začátek:-) 25m bazén mi však nesedí. Tempo 2:00/100m nemám problém udržet na otevřené vodě, v malém bazenu jo. S dnešní únavou počítám s časem kolem 4:30. Začínám nebývale zvolna, což se nakonec ukazuje jako dobrý nápad. Dokonce mám síly v závěru zrychlit. 4:15 je nakonec můj zatím nejlepší kempový čas. Dobrý! Co Kristýnka? Projeví se únava? Jo, plave lážo plážo. Kope si svůj dlouhotraťařský dvojkop. Nedělá kotoulové obrátky. Jenže... plave pěkně. Uvolněně. Rychle. 3:32 je její nový osobák na 200m. Dlouho nebyla na plaveckých závodech. Vypadá to, že i jen s jedním tréninkem týdně se dá zlepšovat. Nechápu, jak jí můžu někdy na dlouhých plaveckých tratích stačit, v časech je obrovský rozdíl. 50 metrů jen nohama už je jen doplněk. Nohy jsem hodně trénoval, asi bych se hodně zlepšil. Kdybych mohl plavat naplno. Nohy bolí z maratonu, šetřím se. 1:29 je i tak zatím nejlepší čas. Kristýnka svého maxima nedosahuje, plave 1:06. V této disciplíně cítím do budoucna šanci:-) Výsledek - Kristýnka je v prvním družstvu. To vždycky chtěla. Myslím, že si užije:-) První družstvo tvoří čtyři ženy a jeden nadějný triatlonista. Že by se ženám fakt plavalo líp? :-) Já jsem ve druhém družstvu. Jako poslední. Dobrý. Můžeme v klidu jezdit spolu na bazén a ráno déle spát. To se mi moc hodí...

I v sobotu jsem však pořád nějaký utahaný. A to jsem od Mnichova nic nedělal. No, co se dá dělat. Při jednom obzvlášť povedeném cvičení - no plavte kraul s piškotem v každé ruce - ztrácím na ostatní skoro celý bazén. Dostávám od Petra Valeše vynadáno, že se flákám. Já ale fakt víc nemůžu:-) No, v dalším plavání už je to lepší. Asi mi ty piškoty zavazely nebo co. Při natáčení na video je na kameře porucha - nebudou záběry pod vodou. Škoda. Takže hurá na oběd a rozbor videa a... co to vidí moje oko? Unavené dlouhým plaváním? Víte, patřím k nejtopornějším plavcům. Taková deska s přidanýma nekoordinovanýma ručičkama a nožičkama. A ono, najednou, přes spoustu chyb.. vidím zlepšení! Ano, po dvou letech začíná můj styl připomínat kraul! Tak to je bomba. Začnu víc trénovat. Pouštím se do toho s vervou už na odpoledním plavání, má snaha je po zásluze oceněna čtvrt hodiny před koncem tréninku silnou křečí do stehna. No, to už tu bylo minule. Nic nového:-)

V neděli ráno mám pocit, že mám místo pravé nohy protézu. Tuhá, neohebná noha přece nemůže být tvořena svaly. Přežiju plavání? Jo, neb se plavou hlavně ruce. Nohy máme úplně vypnout a to mi vyhovuje. Další křeč nebude:-) Plavu si na hranicích mých možností, což je po zásluze potrestáno únavou. Na konec dopoledního tréninku znovu plaveme 200VZ na čas. Hrozný výkon. Čas 4:34 vám snad ani nebudu prozrazovat... Odpolední plavání je naštěstí volnější, cítím v nohách takový náběh na křeče jako snad nikdy. Ale nohy zase moc nepoužíváme:-) Chvíli před koncem za odměnu nacvičujeme kraulové obrátky. Kotoul mi vůbec nejde a bojím se nohou odrazit od stěny. To nemá cenu. Prohlašuji se za starého a opotřebovaného - však už mi je 40!!! - a lezu předčasně z vody. Zase jsem přežil. Paráda.

Kristýnku jsem po očku občas sledoval po oba dny ve vedlejší dráze. Řeknu vám, první družstvo nemá na růžích ustláno. Ty děsivé motivy a to tempo! Kristýnka ani nemá sílu na své obvyklé řeči. Plave a plave. Třináctiletá holka mezi dospělými. A jde jí to. Myslím, že spolu ještě něco uplaveme...

Co dodat závěrem? Plavecký kemp mne prostě baví. Nemusím na nic myslet, jen plavu, co mi kdo řekne. A to je občas příjemné. V Chrudimi jsme objevili kavárnu s výbornými francouzskými palačinkami. Taky příjemné. Co vám budu dlouho povídat, námětů na plavecké tréninky mám spoustu a na jaře nás mají na kempu zase. Jo.