Plumlovský návrat 15.11.2008 (zimní plavání)

Kdyby mi někdo při červnovém plavání na Plumlově řekl, že se sem za pět měsíců vrátím, považoval bych ho za blázna. Inu, doba je zlá a i po čtyřicítce je potřeba jít vstříc novým výzvám:-) Prostě v poslední době se snažím trochu otužovat. Nepředstavujte si mne však jako otužilce plovoucího mezi krami. Ráno se sprchuji studenou vodou, občas se jdu namočit do Svratky. Opravdu jen namočit. Zatímco ostatní otužilci v ní plavou desítky minut, já se hrdinně ponořím, udělám pár temp a hurá ven. Při každém takovém zážitku si uvědomuji, že běžet ultramaraton na Sahaře by pro mne bylo snazší. Jak krásně se mi třeba před pár lety běhalo v poledne v Atlantě v nějakých +40stupních! Nicméně i má otužilost se zlepšuje. Navíc občas se mnou jde otužovat i Kristýnka. No a protože mistryně republiky zjistila, že v zimním plavání se dá i vyhrávat, tak mne vlastně k návratu na Plumlov přesvědčovala ona. Hrozné dítě:-).

Vypuštěný Plumlov s Kristýnkou v popředí. Nebýt zimní bundy, vypadá to na letní den:-)

Prostě v sobotu vyzvedávám Kristýnku ráno po plaveckém tréninku na bazéně a míříme na Plumlov. Mlha se rozpouští, vypadá to na hezký den. Úplně na koupání:-) Přehrada je částečně vypuštěna, uprostřed plochy chodí rybář. Snad je někde i víc vody:-) Bójky vymezuji 250 metrový trojúhelník, vypadá malý, rozhoduji se plavat celé jedno kolo a nespokojit se se 100 metrovou vzdáleností pro úplné začátečníky:-) Sám se své odvaze divím:-) Kristýnka plave také 250metrů, naše trať je až poslední, tak zatím koukáme na ostatní, nejdřív 100 metrů, pak 500, dvě rozplavby na 750 až po královskou trať 1km. Všem jde to plavání nějak moc jednoduše, nikdo se neklepe. No počkejte až poplavu já, ukážu vám, jak se dá roztřást zimou:-)

Nejstarší a nejmladší závodník. 95-14=81. Znáte jiný sport, kde se sejdou borci tak rozdílného věku? A to někdy v zimě plavou mimo soutěž i méně jak desetileté děti, rozdíl věku se tím přiblíží až k 90...

První rozplavbu na 750m ovládli plavci Lokomotivy Brno, obsadili první tři místa. Dobrej oddíl:-) A to se prý předseda na tuto trať přihlásil omylem, původně chtěl na kilometr.

Kristýnka před startem. Ještě si však půjčila neoprenovou čepičku. Jediný kousek neoprenu, který lze v zimním plavání použít.

Přiznávám, že se našeho startu trochu obávám, konečně je tu čas jít do vody. Jde to velmi snadno! Přece jen Plumlov má teploučkých 9,5 stupně, tréninková Svratka je už o dva stupně studenější. Jdu do vody v pohodě, skoro snadněji než v létě:-). Po startu nechávám všechny odplavat a zkouším se celý ponořit. Ani obličej mi nemrzne. Prvních pár temp plavu rozvážně, ve studené vodě mívám problémy s dýcháním, dnes dýchám na dva záběry, kupodivu bez problémů. Zavazí mi jeden dorostenec, kupodivu jsem o délku paže před ním, rozhoduji se mu uplavat. Zrychluji a jde to! A asi bych se mu měl omluvit, zavazel jsem já. Při nádechu jen vlevo prostě točím mírně doleva:-) Ale už točím kolem první bójky, vydávám se na nejdelší úsek "po přeponě" trojúhelníka. Prvotní nával zimy zmizel, vypadá to na pohodové plavání. Trochu mne mate, že nikoho před sebou nevidím. Nemůžu se dočkat další bójky, pořád kontroluji vzdálenost. Najednou si uvědomuji, že jsem se podíval na bójku, ale vůbec nevím, jak je daleko! Nejsem už u ní? Podívám se ještě jednou - ne, ještě deset metrů. Hodně divný zážitek. Že by začátek zmatenosti z prochlazení? :-) Soustředím se, poslední bójka se zdá být znovu blízko. Tělem mi probíhají divné vlny energie, na klepání zubama to však zatím nevypadá. Zdá se mi, že někoho slyším za sebou. To je divně, když jsem vystartoval poslední:-). Cítím trochu náběh na křeče, přestávám používat nohy a snažím se zrychlit frekvenci rukou. Mírná křeč do chodidla mne chytá deset metrů před cílem. Legrace:-) Jsem rád, že jsem v cíli, nikdo mne nepředplaval, honem ven z vody. Asi jsem opravdu mírně zmatený, nevidím své věci, náš předseda mi je ochotně podává. Ale jen co se utřu, jsem zpět ve své kůži:-) Svítí sluníčko a je mi fajn. Já uplaval v listopadu VENKU 250 metrů! Já jsem tááááák dobrej:-) Nejsem já náhodou už otužilec? Asi ještě ne. Devět stupňů, to je vlastně teplá voda:-) Na Plumlově jsem se tedy klepal zimou jen před dvěma lety po své první trojce na dálkovém plavání. Voda měla tehdy 23 stupňů.

Kristýnka je se závodem také spokojena, skončila třetí. Čekáme proto na vyhlášení. I já si beru účastnický diplom a s překvapením zjišťuji, že jsem doplaval hned za Kristýnkou. Čtvrtý. Ve vodě jsem vydržel pět a půl minuty:-). Co na tom, že odstup od Kristýnky je 1,5 minuty:-) Vůbec nevím, kde jsem ty ostatní předplaval. Muselo to být asi hned za startem, na trati jsem nikoho nemíjel.

No a co dál? Uvidíme:-)

Vyhlášení vítězů 250m (fota autor, M. Kýr a Spartak Přerov)