Před dávnými a dávnými časy, za prezidentování soudruha Husáka, dělný lid, maje lautr houby co dělat, občas sportoval. Ovšem, milé děti, nebylo to takové sportování jako dnes. Když jste na silnici na kole Favorit potkali cyklistu oblečeného - považte ! - do cyklistického dresu, pak pokud to nebyl náhodou reprezentant, mohlo jít ještě o zasloužilého člena cyklistického oddílu, případně o tuzexového veksláka (to si vysvětlíme příště:-)).
Tehdy i já, byvše obětí socialistického školství, jezdíval jsem na kole. Neorganizovaně, soukromě, vlastně sám. Jen za pěkného počasí, oděn v trenýrkách a bavlněném triku, na kole vyrobeném soudruhy z NDR. Tedy, jen rámu. Další součástky vyrobili vykořisťovaní italští soudruzi, ale to taky rozebereme jindy. A přiznávám rovnou - měl jsem dokonce cyklistické tretry! Značka Botas, pravá kůže, koupené s kolem z druhé ruky. Zvládly ještě mé první triatlony v roce 2005, poté jsem je vyhodil. Ale to zase odbočuji. Jednoho dne se moje maminka, chudá inženýrka, dohodla s mým tatínkem, chudým ing. CSc., že ač jsme chudí, můžeme si dovolit nechat ušít kus textilu. A nechala mi ušít cyklistické kalhoty!!! Netuším, zda tehdy tímto úkolem pověřila některou výkonnou organizaci socialistického družstevnictví, či zda potajmu téměř nezákonně oslovila soukromou osobu. Kalhoty byly doma! Možná je mezi hadrama ještě najdeme. Hned jsem hrdě vyrazil. Nejraději jsem jezdil ve žlutém bavlněném tričku. Připadal jsem si jako vedoucí jezdec Závodu míru. A jednoho dne, 24 roků tomu nazad, přišla změna. Ježíšek, kterého strana a vláda i tehdy podporovaly coby odbytiště plánovaného trhu, mi nadělil triko. Vlastně dvě. Krátké a dlouhé triko. S nápisem Climatex. Nechápal jsem, o co jde, triko se mi zdálo umělé. Můj tatínek, ing. CSc. mi vysvětlil, že to není tak úplně obyčejné triko, ale triko speciální. Prý je ze dvou vrstev, ta spodní vrstva odvede pot a z vrchní vrstvy se odpaří. Hodně to prý frčí na Západě, kde pracující, v předtuše zániku prohnilého kapitalismu už nepracují, jen se baví. Třeba sportem.
Hned, jakmile slezl sníh a teplota přesáhla 20 stupňů, jsem to vyzkoušel. A musím říci, ono to fungovalo. Přestože jsem o rok později dostal i cyklisticky vyhlížející tričko z polyesteru - modré, dávno vyhozené - nejraději jsem jezdil v Climatexu. Až před dvěma lety jsem si koupil obleček Nalini a Climatex se přesunul na běh. Vlastně jen krátký. Dlouhému triku upadl rukáv a kupodivu takováto drobnost vedla k tomu, že ho vaše maminka vyhodila. Možná - jestli vydrží být tak deset let hodná - jí to někdy odpustím. Ale ona spíš zlobí. Chce vyhodit i krátké triko. A přitom je tak zachovalé!!!
úterý, března 11, 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
8 komentářů:
V předtuše zániku prohnilého kapitalismu zkusím hádat: tatínek pracoval v Climatexu? :-)
Ty cyklistické kalhoty byly nejspíš z Moravské ústředny na Jezuitské, tehdá Chorázova, abych byl stylový a dobový. Jinde leda pod pultem, nebo v SVS (=budoucí profíci, kterým se říkalo amatéři). Dresy z vlny a bavlny se mi už rozpadly, ale kraťasy ze západoněmeckého(!) Dorlastanu (=lycra) schraňuji dodnes, t.j. 25 let.
Co fakt nechápu, kde jsi tehdy vzal východoněmecké kolo s italskými součástkami. Doufám, že to bylo aspoň Rino, s Campagnolem bys mě teda naštval. :-D
Aha, tak proč mi nynější kapitalisté lžou, že všechny ty funkční materiály jsou absolutní novinka. Když jsem si ještě jako profi voják koupil v roce 1997 svou první Moiru, tak jsem si myslel, že mám nějaký průkopnický materiál. No tak jsem zase o něco moudřejí, díky Vl. S tím tatínkem se nechám podat, jestli on to triko nakonec nevyrobil sám???!
Vl001-ty vzpomínky, krásně jsi to napsal. Nostalgicky vzpomínám na skládačku Eska, o kterou jsem se hádala o 2 roky mladším bratrem. Vždycky jsem to rozjela, co to šlo, líbilo se mi, jak vítr sviští kolem mně.
Takové funkční a zachovalé oblečení, co máš, to se nesmí vyhazovat, třeba by Ti v Climatexu utrhli ruce-takový historický kousek-šup s ním do muzea.
A tatínek-nebylo to JZD Slušovice?
Měj se.
mapo
Ahoj, vzpomínky jsou to úžasné. taky mám pár kousků z nostalgických důvodů, poté co jsem zhubl 30 kg něco zase obleču...
Původ mnoha úžasných věcí je u nás, to je jasné. Podle vyznění článku bych to taky tipnul na Slušovice, ty byly progresivní, nebo to byla nějaká česká textilka, ale z hlavy to nezjistím a vygooglit to, to by nebyl kvíz.
Vláďo, tyto kousky oděvu je třeba pečlivě hlídat. Už jsem o několik podobných exemplářů přišel, takže ty zbývající si i sám v ruce přeperu, protože kdybych je dal do prádla, žena mi je vyhodí. Díky funkčnosti nejde u kusy použitelné jako hadry, takže letí rovnou do koše bez možnosti návratu. Problém je v tom, že manželka nechápe potřebu přizbůsobení se oděvu tělu, což může trvat i řadu let, pročež má řadu věcí tendenci odepisovat ještě před jejich "zahořením".
Přišel jsem i o oblečení z mnohem malichernějších důvodů než je upadený rukáv:-)
:)tak se mi zdá že tehdy klimatex něco vydržel. Já mám kůlmaxové tričko asi rok a je už dodělané podstatně hůř než tvé archivní kusy.
Ale zkusí mi je vyhodit:)
Ahoj-tak, co tatínek? Kdy bude výsledek kvízu :-))
mapo
Výsledek kvízu je jasný, všichni zkušení správně tipovali, že trička Climatex se do rozvinutého socialistického trhu vůbec nedostaly. Prodávaly se téměř výhradně na prohnilý Západ a některá si rozebrali zaměstnanci výrobce, kterým byl (a v podstatě je) Výzkumný ústav pletařský v Brně, což je správná odpověď:-). O něco později bylo nutné změnit značku Climatex na Klimatex, protože značku Climatex si zaregistroval jiný výrobce. Až cca předloni došlo k osamostatnění výroby Klimatex od VUP. Mimochodem první "funkční" věci prý byly vyrobeny již v roce 1977. Upřímně řečeno, dnešní výrobky Klimatex mi už tak nesedí jako má prastará trička, postupně jsem přešel na jiné značky...
Okomentovat