čtvrtek, května 31, 2007

LBP Líšeň 30.5.2007

Přes složitou vnitropolitickou i zahraniční situaci a i přes ne zrovna nejlepší počasí se stále běhá:-) Líšeň je se svými 11,5km nejdelší z pravidelně běhaných tratí v rámci LBP. Zatím jsem ji běžel pětkrát, nejlepší čas 49:52. V minulých dnech jsem se necítil běžecky nejlíp, čas pod 50 minut bych bral na startu všemi deseti...

V pět hodin přestává pršet, v šest na startu je už docela příjemně. 15 stupňů, jen dost vlhko. Necítím se nejlíp, řadím se na startu víc dozadu. Ať nepřepálím začátek. To se mi po startu malinko vymstí. Přestože nepřišlo 150 běžců jako minule, i něco přes 100 lidí má velký problém se na cestu směstnat, dvakrát mi někdo zezadu přikopne nohu, raději přidávám:-) U prvního rybníka jsem ve skupině tří Standů, Pavla a dalších dobrých běžců. No nazdar, asi zase rychle. Běžím nějak ztěžka, ale žádné problémy nemám. Přesto nechávám raději skupinku poodběhnout. Možná až moc, přede mnou je už u třetího rybníku díra. No, dva běží ještě se mnou, to se hodí. Obzvlášť po obrátce se mi bude společnost hodit. Jenže ouha. Aniž bych přidal, při výběhu k obrátce svým společníkům poodbíhám. Ach jo. A už se v protisměru řítí Dan. Osamocen, přesto do toho dupe co to jde. No to zase budou body:-) Tuta běžící v poklidu s úsměvem mi říká, že Standa je jen kousek přede mnou. Na obrátce odstup vidím, ale to nedoběhnu, teď bych potřeboval být v závěsu. Musím se vydat zpět osamocen. Nebyla by společnost? Jo, předbíhá mne běžec v dresu LRS Vyškov. Jenže ten se asi rozbíhá po zranění či co, má takové tempo, že to na udržení není. Že by naopak odpadl někdo vepředu? U třetího rybníčka vidím v dálce pomalého běžce! A u druhého ho dobíhám. Že by společnost? Ne, jen cenný skalp. Pavel je dnes nějak mimo a budu mít tu čest skončit před ním. Zpomaluje víc a víc, jen doklusává. Naopak za mnou se přibližují kroky. Třeba doběhne někdo mne:-) Ve stoupání u prvního rybníku se kroky za mnou vzdalují. To je divné. Jsem velký, těžký a ve stoupáních získávám. No, hurá rovinkou do cíle, pronásledovatele už udržím za sebou. Mačkám si 49:59 (tfavg 157, max 165). Na tu běžeckou bídu skvělé! V oficiálních výsledcích mám čas o vteřinku horší. Takže jsem cíl pod 50 vlastně nesplnil:-) I tak je do druhý nejlepší výkon na této trati. Dostávám však 65,6 bodů, to je dobré. Nyní jezdím rozhodně víc na kole než běhám, takže vlastně skvělé. V pořadí už je to skvělé méně - 55 ze 109, tedy těsně utekla první půlka. No, těsně. Běžec přede mnou byl minutu daleko:-) V kategorii 12. ze 20. Budiž. Uvidíme co příště, jestli vůbec uběhnu Popůvky:-)

úterý, května 29, 2007

Týden 21/21.-27.5.2007

Další týden nezačal nejlépe. Nachlazení dávalo jasně najevo, že se moc sportovat nebude...

Pondělí - 0-0-0 Nic, no.
Úterý - 0-0-0 Čajíčky a pořád nic.
Středa - 0-62-0 Ráno malá projížďka 22,5km za 0:55:10. Možná by to šlo. Jedu do Jihlavy, kolo si beru s sebou. Večer ještě s kolegou jedeme na malý výlet Ji-Stonařov-Třešť-Ji. 39,5km v docela slušném čase 1:20:15. Stačí spěchat na večeři a hned to jede rychleji:-)
Čtvrtek - 0-89,6-5 I po včerejších projížďkách se cítím docela v pořádku. Auto svěřuji jiným, jedeme z Jihlavy do Brna na kole. 89,6km za 3:26. Večer si ještě vyklušu 5km za 28:05.
Pátek - 0-13,6-0 Běžec Vysočiny má pauzu, já v podstatě taky. Jedu jen s holkama na kole. Na trekovém s gelovým sedlem se cítím divně, navíc holky se neustále honí a hádají. Stále slyším jen stejné věty "Vona mně....". Uf. Asi je budu muset venčit samostatně:-)) Avšak díky jejich závodění je to aspoň rege vyjížďka a napíšu si 13,6km za 42:40.
Sobota - 0-105,2-0 Odpoledne další vyjížďka, opět po stezce na jih, obrátka v Pasohlávkách. Zpět pak k přehradě a kousek tam... Nakonec se sprinterským závěrem, aby to bylo pod 4 hodiny. 3:59 - povedlo se:-)
Neděle - 0-0-11 Nic moc se mi nechce, ale chybí mi dlouhé vruty. Kdo by pořád jezdil autem. Běžím si pro ně do OBI a zpět to beru přes Holednou. 11km za 59:25. S vruty v ledvince:-)


Počet

Km

Čas

Běh

2x

16

1:27

Plavání

0

0

Kolo

4x

270,4

10:23

11:50





Zhodnocení: Do vody jsem si nějak netroufl, aspoň jsem se trochu projel na kole. Není to úplně ideální týden, ale co se dá dělat. Víte co? Stejně si myslím, že ironmana opět dokončím:-)

pondělí, května 21, 2007

Týden 20/14.-20.5.2007

Po PIMu to bylo takové unavené, zkusil jsem, co moje tělo vydrží. Kupodivu si nechá líbit docela dost:

Pondělí - 0-0-5 Večer pokus o výklus. Na 5km potřebuji 29:10. Prostě rekord, tak pomalu to letos ještě nebylo:-) Připojuji chvilku posilování.
Úterý - 0-0-5 Další výklus následuje hned ráno. Jsem o celou půlminutu lepší a na 5km mi stačí 28:44:-). Do bazénu si však vůbec netroufám, bojím se nachlazení, jsem nějaký vyčerpaný...
Středa - 0-0-9,6 Dva výklusy v posledních dnech pomohly. 6,6km na LBP zdolávám jen 9 sekund za osobákem za 27:09. Přidávám tři kilometry rozklusu a výklusu. A bohužel si odnáším mírné nachlazení, tělo už má mých nápadů dost.
Čtvrtek - 0,6-0-0 Na bazén sice dojdu, jen si tak osvěžím v paměti, jak se vůbec plave - za 22minut zdolávám úžasných 600m. Zbytek času trávím v páře. Třeba pomůže mému nachlazení.
Pátek - 0-0-21 Pára zdánlivě pomohla. Zrušil jsem plán na sobotní triatlon, zařadil závod Běžce Vysočiny na 20km v pátek. No, nachlazení se kupodivu opět přihlásilo:-)
Sobota - 0-47,5-0 Jdu se na triatlon aspoň podívat. Na kole. Nějak mne to dívání nebaví, po plavání se vydávám objet si lážo plážo přehradu. Závěr závodu stíhám, aspoň můžu porovnávat svůj styl se špičkou:-) Kolo nakonec 47,5km za 2:10 (je v tom nějaké popojíždění podél trati). Asi největší pitomost týdne, měl jsem zůstat v posteli nebo jet na přehradu autem:-)
Neděle - 0-0-0 Nejhorší náplň - sekání plantáže u tchýně. To mne úplně dorazilo. Dosekl jsem s vypětím sil, došel dovnitř, plácl sebou a usnul. Konečně rozumná náplň odpoledne:-) Kolik dnů volna bude třeba na rekonvalescenci?


Počet

Km

Čas

Běh

4x

40,6

3:21

Plavání

1x

0,6

0:22

Kolo

1x

47,5

2:10

5:53




Zhodnocení: Že občas dostávám hloupé nápady, to vím. Jen počkejte až dostanu rozum, pak se v tom trénování pěkně rozmáchnu:-)

neděle, května 20, 2007

Běžec Vysočiny - Stonařov - 18.5.2007

Ve Stonařově se běhá krásná dvacítka. V nádherném lese, místy připomínajícím Šumavu. Bohužel se běhá den před triatlonem, který "oficiálně" zahajuje sezonu. Loni jsem proto Stonařov vynechal a chystal jsem stejný postup i letos. Jenže... "Kdy je další závod?" chodí neustále vyzvídat Kristýnka. Prostě nutně potřebuje běžet. Medailistka malá. Velká. Dobře, zavezu ji tam a zaběhnu si závod pro příchozí. Běží 4km, snad budu v sobotu ok. Mám velkou šanci, že bych mohl vyhrát. Už vidím titulek na blogu - Ve stoprvním závodě kariery zasloužené vítězství. Druhé jenže... Ve středu na LBP jsem se asi nachladil. Škrábe mne v krku. Už jen při představě, že bych měl skočit do studené přehrady na mne leze zápal plic. Sobotu vynechám. 20km ve Stonařově odklušu. Vítězství se prostě odkládá na neurčito.

V pátek jsme na místě samozřejmě včas. Stonařovské aleje mají jubileum. 30 let. Pozvali jednu známou běžkyni z vesnice o kousek dál. Přiznávám, neznám moc běžkyní. Jarmilu Kratochvílovou samozřejmě ano. Žena, která dala sportu vše a dostala se až na úplný vrchol. Je stále stejná. Štíhlá, se zamyšleným výrazem. Ve skutečnosti menší, než se zdála být v televizi. Rozhodně osobnost, jakých je málo. Na startu bude společná fotka. Normálně si stoupám dozadu, dnes ne. Třeba najdu někde na internetu fotku ze startu... Je odstartováno, aby mne lepší nemuseli předbíhat, jdu začátek s čelem, po obtočení hřiště zvolňuji a klidím se na stranu. Dnes nemám síly na trhání rekordů. V osmi dnech běžím čtvrtý závod. Budu mít 78,2 závodních kilometrů. To se projevit musí, nepočítám s nijak dobrým výsledkem. Přesto nohy docela běží. Ve stoupání se zařazuji do pětičlenné skupinky. U zámečku, kolem kterého se probíhá třikrát, je občerstvení. Je sice chladno, ale kelímek vody každých 5km osvěží. Škoda, že jsem zapomněl gel, dal bych si ho po půlce, energeticky jsem úplně vybitý. Přesto se rozhoduji skupince utéci. To tempo je nějak pomalé. Můj "nástup" zachytává jediný běžec - Hejkal. No, jestli mne chce letos porazit, měl by se snažit tu získat dobré body. Ještě v půlce jsme však spolu. V dalším kolečku kde se vzala, tu se vzala, předbíhá nás lepší dvojice. Hejkal se chytá, já nemůžu. Nohy by běžely, energie není. Nicméně Hejkal ve stoupání od dvojice odpadává, motivuje mne to ke snaze udržet odstup. Mám to těžké, do cíle se sbíhá z kopce. No, jakž takž se držím. Už asi dupu jako slon, ale co, už je tu cíl. Čas 1:32:07 je o pět minut lepší než před dvěma lety. Taky napovídá, že trati asi nějaký ten metr do dvaceti kilometrů chybí. Na 20km si troufne překvapivě málo běžců, asi i proto nejsem v první půlce ani náhodou - 29. ze 45. V kategorii dnes zaslouženě poslední na 11. místě. Za svůj výkon dostávám 7,439 bodu, což je rozhodně víc, než jsem čekal před startem. Škoda toho gelu, k 1:30 jsem se mohl přiblížit i dnes. Tak někdy jindy. Jo, Hejkal mi utekl asi o půl minuty, Ghost Buster o parník:-)


Mezičasy mačkány u občerstvení, vyšlo mi, že kolečka nahoře jsou delší...

Kristýnka mezitím odběhla svůj závod na dva kilometry. Spokojená jako želvička. Stonařovští kluci totiž nejsou takové bábovky, aby pořád seděli doma a Kristýnka jich pár porazila. Pečlivě studuje výsledkovou listinu a stěžuje si, že za ní prý bylo těch kluků i víc:-) V kategorii holek žádná velká konkurence nebyla, opět má více bodů něž já - 7,678. Medaili ji dala na krk osobně Jarmila Kratochvílová, na diplomu za druhé místo je její podpis. Zvláštní. Světová legenda dává na krk medaili mé basketbalistce, zatímco malé atletky jsou kdo ví kde. Možná někde potají trénují. Možná mají důležitější závody. Kdo ví.





Cestou zpět Kristýnka vyzvídá, jak je to se světovým rekordem Jarmily Kratochvílové. Prý kolik to je. Čísla si nepamatuji, časem 1:53,28 jsem si však docela jist. Po chvíli zamyšlení mi Kristýnka vysvětluje, že jsem se asi spetl, protože tak rychle běhat nejde. A taky není možné držet světový rekord od roku 1983. Ano, je to skoro nepředstavitelné. Přijde mi to stejně málo pravděpodobné, jako že moje dítě bude mít někdy běžecký diplom s podpisem legendy světového sportu. Prostě někdy se stanou i věci, na které by si dopředu nikdo nevsadil. Diplom jsem pochopitelně okamžitě zabavil, aby se nepomačkal. Musím ho nechat zarámovat. Co na tom, že je za výkon 13:00 na 2km.


Mému nachlazení ta dvacítka moc nepomohla, na zápal plic to však naštěstí není. Na pár dnů volna jo. No, dlouho volno nebylo...

středa, května 16, 2007

Začal LBP - Antropos - 16.5.2007

Letní běžecký pohár pořádá v Brně vynikající běžec František Kocourek. Ví, co běžci potřebují - dobře uspořádané závody. Věci okolo minimalizuje, zázemí závodu vytvoří notebook na kempinkovém stolku, start a cíl je jasně dán a nic víc není potřeba. Žádné velké vyhlašování a ceny, na to dojde až u vyhlašování celé soutěže. Závodů je celkem 16 (10 nejlepších výsledků se počítá do celkového pořadí). 4 závody se třikrát opakují, letos třikrát jsou závody na dráze (!) - 5km, hodinovka, 10km, poslední závod je malinko specifický, protože už má atmosféru "oficiálního" závodu s burčákem, pečeným prasetem a jinými vymoženostmi v Blažovicích na Svatého Václava. Bodování poměrovou metodou se zvýhodněním vítězství. Na těchto závodech můžete potkat běžce různých kvalit - od brněnské špičky reprezentované Danem Orálkem (několikanásobným vítězem celé soutěže), přes běžce výkonnostní až po ty, co si vyrazí na závod poprvé třeba v rámci boje s kilogramy. Obvykle se sejde kolem stovky běžců, na každého nějaké ty body zbudou.

Začíná se tradičně během od Antroposu, jde o nejkratší běh mimo dráhu. Oficiálně udávaná délka 6,6km bývá občas zpochybněna cykloměřením, ale skutečný rozdíl v délce asi není nijak zásadní. Tento závod jsem běžel zatím čtyřikrát, obykle nevalně, protože bývá pro mne vždy "po něčem" - po PIM, Moraviamanu atp. Loni po PIMu jsem měl čas 28:07 (nejlepší výsledek pak v srpnu 27:00, nejhorší po Moraviamanu 29:57), dnes při rozběhávání jsem se necítil nijak extra, tak jsem byl zvědav, co se mnou závod udělá.

Na startu se schází 149 běžců a je tu start. Najít si místo v první zatáčce není nijak lehký úkol. Obvykle se tu snažím vyrazit dopředu, ale na to dnes nebyla chuť. Nicméně po kilometru zjišťuji, že mne tělo v pohodě pouští přes 160 tepů, zavěšuji se za Vlastíka, který po obvyklém rozvážném začátku postupuje startovním polem vpřed. V půlce u značky kolem které se točí si mačkám mezičas - 14:15 (TF157) je velmi slušné, jen 20 vteřin za mým nejlepším výkonem. Jsem také v docela dobré společnosti, ve stoupání zpět předbíhám kromě dalších i běžce Juránka (známého spíše svou pracovní funkcí hejtmana jm kraje). To je docela cenný skalp, loni jsem byl před ním jen na pár závodech. Nechci si nechat tuto příležitost utéci, mobilizuji zbytky sil. Dobíhám velmi dobrého běžce, kterého se udržím v seběhu, na rovince raději nepřemýšlím, že je to dost rychlé a visím za ním seč to jde. Po podběhnutí dálničního přivaděče mi nohy zešílely a zkouší předběhnout toho zkušeného borce. Nemám dost sil na uvažování, že je to pitomost, nechávám nohy běžet, co to jde a kupodivu nejenže vítězím v souboji, ve kterém jsem evidentně ten slabší, ale dokonce jsem se zmohl na závěrečný finiš. Druhou půlku jsem tak rychle jako dnes nikdy neběžel - 12:54 (TF160). Nicméně půlky nejsou stejně dlouhé, na začátku je náběh kolem budovy Antroposu, takže negative split to nejspíš není:-) Tepová frekvence je dost překvapující - průměr 158 je hodně vysoký vzhledem k tomu, že jsou na trati seběhy a maximum 171 jsem na svém budíku neviděl snad dva roky:-) A to vše bez nějakého pocitu extrémního úsilí:-). Celkový čas 9 sekund za zatím nejlepším časem. Jsem 72 ze 147 doběhnuvších. Hurá, první půlka:-) V kategorii M40 na 14. místě z 19. Ze 65,1 bodu si dnes zasloužím každou desetinu:-)

Pohled do evidence prozrazuje ještě jedno zajímavé číslo - právě tento závod je jubilejním stým závodem v mé kariéře běžce - tragéda. Svůj první závod jsem běžel tempem 5:48. Dnešní tempem 4:07. Uvidíme, zda se mi v další stovce závodů podaří zvýšit rozsah temp. Ať už během pod 4:00 anebo třeba nad 6:00:-)

úterý, května 15, 2007

Týden 19/7.-13.5.2007

Týden, kde mělo být cyklistické Starobrno, hlavní běžecký závod Plandry a PIM ve slušném čase. S danou kombinací mám už zkušenost z loňska. Letos mi to moc nevyšlo, posuďte sami:

Pondělí - 1,2-0-0 Plavání ráno spíše regenerační - za 37 minut 1,2km. Odpoledne se na kolo nedá, je škaredě a já jsem jezdec do hezkého počasí:-)
Úterý - 0-0-10 Ráno vzdávám Starobrnotour, ač po pozorování Meteoradaru správně předpokládám, že od 11 hod bude hezky. Přednost dostal rodinný program. Večer už hezky není, obkroužení Holedné pouze běžecky - 10km za 52:11.
Středa - 1,8-15,4-0 Ráno takové normální plavání - za 52 minut 1,8km. Odpoledne vyrážím na kolo i v nepěkném počasí, u přehrady začíná pršet, jedu aspoň přes Kohoutovice domů dírou v mracích. 15,4km za 39 minut.
Čtvrtek - 0-0-0 Plandry jsou už zítra, tak na ně ladím lehkým volným dnem s lehkým posilováním večer:-)
Pátek - 0-0-11,4 PIM je blízko, tak na Plandry mám v plánu běžet dvě kola ostře a dvě volněji. Ostře první dvě kvůli úzké planderské pěšince, ač by bylo lepší ostřeji druhé a třetí. Díky pronásledování Ghost Bustera je to však téměř naplno:-) S rozklusem a výklusem 11,4km.
Sobota - 0-6-5 Snaha dát se dohromady na PIM. Ráno 5km výklus 28:21. Večer protočení noh na rotopedu 12min/6km.
Neděle - 0-0-42,2 PIM. RT 3:53:44. Moc se to nepovedl. Můj názor proč:
- V Linzi jsem měl na čas 3:28-3:30, díky slané vodě a počasí nakonec 3:34. Tuto neděli jsem měl asi optimálně na čas o něco horší, řekněme 3:34-3:36, přece jen běhání v poslední době trochu ustoupilo.
- Plandry jsem běžel ostřeji než jsem měl, já bych jim připsal cca +4minuty na maratonu.
- Na PIM jsem si vzal Mizuno Wave Rider. Mizuna mi osobně skvěle sedí, jsou to druhé nejlepší maratonské boty, co jsem kdy měl. Ale přece jen po neděli musím říci, že v Adidas Supernova Cushion se mi silniční maraton běží líp. Abych to vyjádřil odborně - přijdou mi víc ťap ťap. Ten krok v nich je o malý fousek lehčí. Botům připisuji 1-2minuty.
- Naprostá pitomost byla dělat si ambice na 3:30, tempo prvních 5 km podle mne způsobilo největší problém, měl jsem je běžet v klidu za 5:05 a ne kličkovat mezi lidmi. Prostě se nedá běžet 3:30, když máte na 3:40, je to fakt rozdíl. S vodičem na 3:45 bych asi maraton doběhl v pohodě a ještě mu před cílem utekl. Tak příště:-) Připisuji +10 minut.
- Vedro? Vždycky je nějaké počasí a mně osobně asi vedro vadí méně než jiným. Ostatně Linz byl v obdobném počasí, takže mé časy jsou kalkulovány zřejmě na toto počasí. Já vedru moc nepřipisuju, i když se pochopitelně na výkonu jaksi podílelo. Horší byl (na mne) přepálený začátek. Myslím:-)


Počet

Km

Čas

Běh

4x

68,8

6:09

Plavání

2x

3,0

1:29

Kolo

2x

21,4

0:51

8:29





Zhodnocení - Další maraton šťastně za mnou, tak proč si stěžovat, že nevyšlo počasí na kolo, že? Třeba něco najedu až opadne únava a vyjde sluníčko:-)

pondělí, května 14, 2007

Pražský maraton - 13.5.2007

Když jsem si připravoval roční plán, chtěl jsem PIM vynechat. Je dost blízko Moraviamanovi a přece jen únava z maratonu bývá významná. Jenže loni se mi běžet PIM osvědčilo, v květnu jsem toho moc nenaběhal, aspoň jsem měl jeden dlouhý běh:-) Zkrátka jsem se letos přihlásil už v únoru s tím, že poběžím volně jako Memoriál Františka Ohery - nejlépe s vodičem na 3:45. Jenže... brněnský půlmaraton minulou sobotu jsem zvládl běžet hodně volně. Starobrnotour v úterý jsem vynechal. Plandry sice byly jen s menší rezervou, ale to loni taky. No prostě jsem na PIM plánoval pokus o čas 3:30. A už je tu neděle a já na srazu u Prašné brány potkávám spoustu stejně odhodlaných. Na čas 3:30 i jiné. No samí dobří běžci:-)

1-10 V koridoru si stoupám za Ondru - vodiče na 3:30 s cílem držet se ho hned od začátku. Je příjemné teplo, jsem jediný, kdo na sobě má kromě trička i igelit. Teplo je tak veliké, že ho zahazuji minutu před startem a ne až na druhém kilometru jako obvykle. Start! Cesta na čáru v Praze mi přijde nekonečná, navíc v Pařížské se nedá rozběhnout, spousta pomalých běžců se plete pod nohy. Nás slečna v koridorech buzerovala, že máme stát o dva metry dál, klidně však do koridoru před námi pouštěli běžce, kteří už na první pohled maraton pod 4 zvládnout nemohou. Oproti loňsku sice aspoň trochu snaha, ale zatím marná. Kličkuji za Ondrou, který využívá každé skulinky na prosmýknutí se dopředu. Styl brzda-plyn mi bere síly, ale kdo by se tím na začátku zabýval, že. Rád běhám prvních pět kilometrů zvolna, v tempu nad 5:00/km. Dnes je to rychlejší. Ondra chce rychle dohnat zpoždění za oficiálním časem, místy mám skoro půlmaratonské tempo i tep. Úseky s kostkami mi také sil nepřidávají, občerstvovačky už od začátku přichází vhod. Na devátém kilometru dosahuji dalšího životního úspěchu a předbíhám dva keňany. No, oni už jen jdou. V tunelu, aby je nikdo neviděl:-) Proč tak brzy? V davu běžců jejich přítomnost budí docela emoce. Jestli jim pořadatelé zaplatili za to, že odstoupí, byl to od nich dobrý tah, dav spokojených běžců jen hučí:-) Těsně před hranicí 10km se pouštím vodiče. Dnes je to na mne rychlé, nebudu si dělat násilí. Přestože desítka za 49:15 je pomalejší než v Linzi a tam jsem se cítil naprosto v pohodě.
Tragédské dvojice nebyly nijak neobvyklé, tady spolu se Standou. Dnes bez řečí:-)

10-20 Tento úsek mám docela rád, je shodný s půlmaratonskou tratí, mám pocit, že tu znám každou dlažební kostku:-) Běžíme spolu se Standou, ale na rozdíl od minulé soboty to dnes na povídání není, nějak nejsou síly. Na 15.km si zapomínám zmáčknout mezičas, doženu to o kilometr později. To už je mi jasné, že ani svému osobáku 3:34 se nepřiblížím, snad to doběhnu za 3:40. Proč mi tak tuhnou nohy, když běžím relativně pohodovým tempem?

20-30 Někam se mi ztrácí Standa, asi spíš dozadu. Míjím dost naprosto zničených běžců. To je takové teplo? Nezdá se mi. Není to horší než v Linzi. Tempo klesá a klesá a to se běží kousek po rovinaté Strakonické. Úsek na ní je zkrácený, začínám toho litovat, přece jen po rovině se běží líp než po kostkách v centru. Už jsem pomalejší než v závěrečných kilometrech Linze. No, měním předsevzetí na doběhnout v celku, tedy žádná chůze. Ono už kolem mne pár běžců pochoduje. A to jsem pořád někde mezi těmi, co skončí 3:40. Vážně i na takový čas se chodí? Tak brzy? Po trati je výrazně více diváků než loni. Občas i fandí. "Tragéde přidej!" a podobné věty jsem zvyklý slýchat už z minula. Dres Tragéd teamu je pojem. Ale letos je to umocněno něčím, co jsem neznal. "Ahoj Vláďo!" slyším od předbíhajících běžců. Neznám je. Tak tak, že odpovím. "Hop, hop, Wladymyr" prozrazuje se další čtenář mého blogu:-) Bohužel "svým fanouškům" dnes nepředvádím můj ladný styl (teda podle Foresta ladný:-)), ale jen toporný pohyb vpřed. No, ono nic v životě není zadarmo. A před každým velkým úspěchem lze najít řadu drobných neúspěchů, z nichž se musí ti dobří poučit. Snad mi dnešní poučení z Prahy bude také k něčemu dobré. Těším se na velký úspěch. Jednou:-).

30-40 Předsevzetí nechodit se nějak samo zrušilo v kopečku na 32.kilometru. No, chůze, jen taková ironmanská. 50 kroků a znovu běh. Dokud to jde. Vlastně si připadám jako na ironmanu, rychlost, vedro i pocity tomu odpovídají. A k tomu patří v mém pojetí i občasná chůze. Rosťa - vodič na 3:45 - mne míjí fantastickou rychlostí na 36km. Rosťo, příště nebudu dělat v květnu blbosti a poběžím s tebou, fakt! Předbíhá mne spousta vyrovnaně běžících seniorů, v tragédském dresu se přede mne přežene Pavli a další a další. Když náhodou občas běžím, předbíhám naopak já pochodující zombíky:-) Upřímně řečeno je však lepší vidět spoustu pochodujících uvědomujících si své možnosti než řadu běžců polehávajících u sanitek. Češi mi přijdou v tomto směru rozumnější než běžci v Linzi, ale berte to jen jako subjektivní pohled, počet lidí odvezených do nemocnic jsem nezjišťoval:-) Mně říká žaludek, že mu nemám posílat gely a ionťák a že to dokončíme na vodu. No, už to není ani ironmanská chůze, ale normální pochoďák, tak o co jde:-)
Další tragédská dvojka:-) (foto Lasky)

40-Cíl Na 40.km si uvědomuji, že jestli budu pochodovat až do cíle, bude absolutní čas nad 4 hodiny. Nepřiměje mne to ke zrychlení, spíš k úsměvu. No tak to bude jako loni:-) Nicméně ve stínu se na kousek rozbíhám. O kus dál je stánek s pivem. Dávám si ho a ... během chvilky se mi zklidňuje žaludek, zostřuje zrak, no já se snad můžu rozběhnout! V Pařížské je stín, řítím se do cíle. Forest mne fotí, velmi doporučuji tyto fotky nezveřejňovat. Mohly by odradit ostatní od odběhnutí maratonu. Přitom uvnitř jsem v pohodě. Dostávám křeč do pravého chodidla, teď už na ni kašlu, zbývající kilometr uběhnu i s kulháním. 3:55 svítí na hodinách, reálný čas 3:53:44. Lepší než loni. Hurá:-) Umístění 1070 z více jak 3185 dokončivších účastníků. 184 v M40.

Nakonec to foto z Pařížské není až tak zlé:-)

Nečekejte však zklamání ze špatného času. Můj pocit je pozitivní. Najednou si velmi vážím čtyř posledních maratonů, které jsem dokázal zaběhnout rychleji. Nedá se pořád se jen zlepšovat.

Za cílem potkávám spoustu známých. Brňákům Michalovi a Pavlovi útok na 3:30 nevyšel. Přestože tito mladíci umí půlku o hodně minut rychleji, maratonský čas mám pořád lepší. No nejsem já nakonec přece jen dobrý? :-)) Radek hranici 3:30 o pár vteřin pokořil. Je na tom momentálně běžecky asi podobně jako já, ale je daleko větší profesionál. Stanoví si cíl a k němu jde. Já své úsilí trochu rozmělňuji mezi více zážitků. Každý máme jinou cestu. Bez ohledu na počasí je těch, kteří své osobáky v Praze pokořili více. Milan, kterému 3:00 uteklo jen o kousek. Frajer, který se zlepšil o spoustu minut. A další a další...


Co říci závěrem? Dnes bych chtěl ocenit úsili organizátorů. Já jsem zaznamenal několik změn k lepšímu:
- funkční triko ve startovním balíčku je perfektní (lepší než třeba triko z Amsterdamu) a výrazně "snižuje cenu" startovného. Asi si můžu kdykoli jít takové triko koupit, ale neměl bych tam logo PIM 2007. Mně tím udělali organizátoři velkou radost.
- přesunutí EXPA na Výstaviště velmi prospělo. Pěkné expozice, škoda, že jsem neměl víc času. I tak jsem si stihl koupit slevněné trenýrky. Oblečení není nikdy dost:-)
- jakási snaha o řazení do koridorů tu konečně byla. Ale organizátoři by měli být více důslední. Nebo přesunout start jinam. Běžců přibývá a Pařížská je úzká.
- nová trasa měla zkrátit úsek na Strakonické. Oceňuji organizátory za snahu o změnu, mně však kostky a nerovnosti neprospěly a ač jsem si loni přál kratší kus po Strakonické, raději bych nakonec loňskou trasu:-)
- po návratu domů mne čekají na internetu dostupné a správné výsledky. Konečně se to povedlo:-)

Takže dojmy nakonec dobré a jestli zdraví dovolí, příští rok běžím v Praze zase. Snad se nepřehodí termín, já bych ho ponechal jak je:-)

A na závěr obvyklá tabulka. Na začátku zlobilo měření tepu, chvílemi vypadávalo. První pětka byla spíš s průměrem 155. To, že jsem v závěru šel s tepem 127 už však není chyba, ale fakt:-)

A teď opravdu hurá na ty triatlony. Snad na nich nebudu z tragédů sám - včerejší PIM dokončil i velký tragédský bojovník Mirek Thums i se zlobícím kolenem. Tak tak jsem ho zaregistroval, jak rychle běžel:-) No když už koleno zvládne maraton, tak to kolo nějak obtočí, ne? :-)

pátek, května 11, 2007

Běžec Vysočiny - Plandry - 11.5.2007

Plandry pro mne původně měly být běžeckým vrcholem náročného týdne. Jenže minulou sobotu jsem brněnský půlmaraton běžel hodně volně, v úterý cyklistické Starobrnotour jsem zcela vynechal a na kolo se díky dešti moc nedostal. Co kdybych zkusil PIM běžet ostřeji než 3:45? Uvidíme, jak se budu cítit v půlce, možná to zkusím. Každopádně do Plander jsem se vydal, tušil jsem možnost zisku bodů v soupeření s Hejkalem:-) Kristýnce zrušili páteční tréninky, nasedla do auta se mnou.

Planderský přespolní běh je kros. Není v Běžci Vysočiny nejtěžší, ale změny rytmu, směru atd. tam jsou. Také je na trati pár míst, kde se dá snadno špatně šlápnout:-) Po dojezdu proto ukazuji Kristýnce trať a hlavně ji nabádám, ať si dává pozor. Na nějaké té vteřině nesejde. Bude to mít zase těžké - opět jako mladší žákyně poběží jedno kolo hlavního závodu - 2,5km. Věří si však, že do cíle doběhne. No, i já snad čtyři kola - 9,4km (první kolo má 200 metrový náběh, je delší) zvládnu.

A je odstartováno, nikam se moc nehrnu. Jeden z mladíků ano a při běhu nepochopitelně naráží do auta u trati. Kouká po kamarádech:-) No, autu neublížil a sobě snad taky ne. V podstatě už od startu si nacházím "svoji" pozici, lepší mi utíkají a jsou kousek vepředu, za mnou se taky dělá díra. To nemám moc rád, ale ty vepředu nedoběhnu a čekat nebudu:-) Ve druhém kole mne to nabádá ke zvolnění, co kdybych chtěl běžet PIM naplno? Jenže přede mnou dva běžci odpadávají. Je to závod, hurá na ně. Za chvíli je mám. Zvolním víc ve třetím kole. Předsevzetí držím až do stoupání na travnaté cestě, tam totiž vidím zvolňovat běžce v černém. Ghost Buster. Že bych ho doběhl? Kousek zkouším, mezera se moc nezmenšuje. V seběhu je rychlejší, budu se šetřit. Ve čtvrtém kole se situace v podstatě opakuje, dobrý duch se mnou laškuje, ale předběhnout se nedá. Evidentně se mu vrací forma. Cílem probíhám v pro mne slušném čase 43:38. No podívejme se do historie:
2005 50:44
2006 44:49
2007 43:38.
Dnes se mi podařilo udržet se bezpečný kousek před Hejkalem, čímž jsem předešel jeho drtivému finiši. Upřímně - na této trati jsem si věřil. No, on mi to Hejkal vrátí v Opatově nebo někde, kde je více seběhů. Prostě jsem spokojen prakticky se vším, snad jsem se před PIMem nezničil a uběhnu ho:-)


Kristýnka je opět rozesmátá, opět posunula svoji závodní vzdálenost, 2,5km běžela necelých 16 minut (fakt to není rovinka:-). Coby zkušená závodnice hledá výsledky a ejhle - třetí místo. Dnes zůstáváme i na vyhlášení a medaile lepší účastnici rodinné výpravy nemine:-) Dokonce i na cenu dojde - malý salám Vysočina přijde vhod:-) A aby nebyl radosti konec, dnes nepřišly atletky. Za svůj výkon Kristýnka bere hodně dobré body, skoro 8 (po zveřejnění výsledů zpřesním). Já mám dnes taky svůj rekord - poprvé přes hranici 7,5 bodu, ale na osm fakt nemám. To jsem zvědav, kam se dostala v celkovém pořadí. Ona mne snad bude na závody Běžce Vysočiny nutit jezdit, cestou domů rozebírala tuto skvělou běžeckou soutěž ze všech stran:-))






Spokojená medailistka:-) (foceno pouze mobilem)

středa, května 09, 2007

V Brně bylo všechno jinak!

Musím říci, že při půlmaratonu v Brně jsem měl takový divný pocit. Běželo se mi dobře, ledaskoho jsem předběhl. I s keňanem jsem se honil. No ale co jsem nezjistil z dodaného materiálu - těsně před mým skorokolapsem jsme s Radkem zřejmě keňanovi utekli! Tady jsou důkazy:






Keňana dobíháme na Poříčí. Pozoroval jsem zuřící řidiče aut, ani jsem si unaveného tmavého běžce nevšiml. Když jsem ho zaregistroval, rozběhl jsem se naplno a toto je výsledek:





Keňan zůstává daleko vzadu, můj nástup zachytil Radek, avšak vydržel přede mnou jen do proběhnutí cílem dalšího kola. Prosím případné další svědky, aby se mi ozvali. Třeba není pozdě na přepsání výsledků! :-)))

úterý, května 08, 2007

Týden 18/30.4.-6.5.2007

Den za dnem jde dál a Moraviaman se blíží. Snad ho zase dokončím, i když ne vše je v připravě ideální a podřízeno jen tomuto cíli:-)

Pondělí - 1,8-0-0 Víkend byl náročnější, dnes bude jen plavání. Docela mi to plave, za 55 minut 1,8km.
Úterý - 0-67-7 Ráno výklus 7km za 32:11 (fakt to brzy přeměřím:-)), odpoledne kolo - delší kolo Starobrna s RK - 67km za 2:42.
Středa - 0-27,4-0 Odpoledne jen kratší kolo 27,4km za 1:01. To je na mne docela rychle:-)Čtvrtek - 1,3-0-0 Jsem pracovně na plzeňsku, ráno není na nic čas. Večer jdu do bazénu v Plzni, opět špatná doba, plave se na šířku bazénu. Špatně se mi tam kličkuje, za chvilku tj. 40 minut jdu pryč. Délka odhadnuta na 1,3km, šířky fakt počítat nebudu. Jo a v páře jsem byl docela dlouho:-) Docela lituji, že jsem si nevzal kolo. Večer bylo pěkně a volného času fůra.
Pátek - 0-27,4-5,2 Bohužel nespím v Berouně, přicházím o svůj oblíbený ranní běh podél Berounky. Tak jen podél nějaké řeky v Plzni. No která to je? U přehrady se dozvídám, že Radbuza:-) Moc jsem však toho nenaběhal, na mapě naměřeno 5,2km a trvalo mi to 30:09. V Brně jsem za světla, stihnu na chvilku kolo, opět 27,4km dnes za 1:08. Žádný velký spěch, zítra je půlmaraton.
Sobota - 0-0-21,1 Brněnský půlmaraton. 21,1km za 1:46:22. Rychleji se mi to fakt nehodí, v podstatě dodržení plánovaného tempa 5:00/km.
Neděle - 1,1-0-0 Ráno relaxační plavání s Kristýnkou. Odpoledne je škaredě, na kolo se nedá, sedám aspoň na chvilku na rotoped a za 12 minut si natočím 5,4km před strečinkem a posilováním.

Počet

Km

Čas

Běh

3x

33,3

2:48

Plavání

3x

4,2

2:10

Kolo

4x

127,2

5:03

10:01





Zhodnocení - Díky dvěma dnům v Plzni a špatnému počasí kola není tolik, kolik bych chtěl. Na běh se přece jen nachází čas snadněji. No, stejně je to fuk, nejsem profesionál:-)

sobota, května 05, 2007

Brněnský půlmaraton - 5.5.2007

Nová snaha o zorganizování brněnského půlmaratonu "se objevila" na poslední chvíli. Termín není zvolen nejšťastněji - týden před pražským maratonem, v úterý se jede cyklistické Starobrnotour, které má v tomto termínu tradici. Nicméně na půlmaraton v Brně prostě "musím", registruji se jako jeden z prvních. Je mi jasné, že nemůžu ztrácet týden regenerací po půlmaratonu, prostě nepoběžím naplno. Ostatně takové předsevzetí má řada dalších běžců. Podaří se všem nelehký cíl "běžet volně" naplnit?

Startovní číslo si vyzvedávám už v jedenáct hodin. Protože jsem se zaregistroval včas, dostávám dárek obsahující pouzdro na boty, ručníček a cykloláhev New Balance, vazelínu a bonbónky k tomu:-) No, proč ne. Čip je nalepen zezadu na čísle, nevrací se. Vypadá to na dobře připravený závod. A v ledasčem to tak je. Organizátoři si dali práci s vytýčením trasy pomocí zábran a pásek, závod zabezpečuje spousta policistů a organizátorů. Asi je jich víc než účastníků:-)

Start má být v jednu, dnes se rozcvičovat nebudu, pár minut před jednou jsem převlečen do krátkého a jdu na náměstí. Není nijak teplo - asi šestnáct stupňů, fouká vítr, naštěstí však neprší. Start se však vůbec nepovedl. Rozběhaní běžci připraveni vyrazit, ale start prý bude později. Nikdo neví kdy. Možná 13:10. Nebo o pět minut později. Stojíme na náměstí jako stádo v zoo okukované turisty a návštěvníky, řadě rozběhaných běžců začíná být zima. Kupodivu mně ne, asi díky absenci rozběhání:-) Start není ani v 13:15, někdo vepředu řeční. Ozvučení je mizerné, nic neslyším, běžci začínají pískat. Někdy ve 13:20 konečně výstřel z děla startuje závod. Nikam se neženu, pěkně se mi po tom mém městě běží po ulicích, které jsou v pracovní dny téměř neprůjezdné. No, dnes to není o moc lepší. Trasa přetíná některé poměrně významné dopravní tepny, tvoří se kolony. Na každém problematičtějším místě je však řada policistů, kteří nekompromisně ukazují, že dnes mají přednost běžci. Snad řidiči aut nevystoupí a nebudou nás bít:-) V prvním ze tří kol se mi daří zhruba držet plán 35minut. To se však nedaří některým dalším - Milan s Forestem jsou v nedohlednu a to chtěli běžet stejně, Standa běží v podstatě se mnou a to chtěl být pomalejší. Snad jen Radek taky drží tempo. V prvním kole byl za mnou, druhé dává dle svého plánu ostřeji a předbíhá mne. Já si držím své tempo. Až do okamžiku, kdy mne zhruba po hodině míjí první závodník- hubený keňan - a dává mi kolo. Dnes o nic nejde, zrychluji co to jde a poprvé v životě běžím možná dvě stovky metrů vedle prvního závodníka:-) Dýl to však s tím hubeňourem nejde, budu se raději držet plánu. Třetí kolo sbíháme se Standou dle plánu zpomalujícího Radka a tak nějak v klidu kus prokecáme, což se projeví na trochu neplánovaném zpoždění:-) Standa se pokouší o finiš, mně se nechce, jsem v cíli za ním v čase 1:46:24. TF avg 147 (pod vedením však měření vypadávalo, asi to bylo kolem 150), TF max 166 (no málem jsem toho keňana předběhl:-)) Plán splněn. Jsem 126 ze 172 dokončivších mužů, běželo ještě 32 žen. Účast opravdu nebyla nejsilnější.

Co dodat? Za lidové startovné 150 Kč jsem si užil dobrou akci, bez ohledu na vítr a drobný déšť v závěru. Jsem i pamětníkem posledního většího brněnského půlmaratonu z 1.5.2004. Tehdy se běželo v areálu Brněnských veletrhů na okruhu s prakticky nulovým převýšením. To byla ideální trať na rekordy - taky jsem si tam rekord roku 2004 udělal výkonem 1:51:27. Ta dnešní trať je jiná. Kopcovitá, místy s kostkami, kolejemi a jinými nezbednostmi. Mně však přijde lepší. Je taková nějaká víc brněnská. Doufám, že se podaří tuto akci zopakovat příští rok a třeba s větším počtem běžců. Jak je dostat na start je asi jasné - zařadit půlmaratonskou štafetu, zveřejnit termín dřív. Přes dnešní chybku se startem děkuji organizátorům za velkou snahu, městu za podporu a těším se na příště.

úterý, května 01, 2007

Týden 17/23.-29.4.2007

Tak v tomto týdnu jsem plánoval hóóódně kola. A dopadlo to takto:

Pondělí - 2-35,9-0 Je vidět, že víkend nebyl moc náročný, ráno se mi dobře plave. 2km mám za 52 minut, kousek s packami. Večer na kole jen kousek - 35,9 km za 1:19:30 (Žebětín-Otrovačice a podél přehrady zpět).
Úterý - 0-0-10 Večer výklus přes Holednou - 10km za 52:40. Nic moc čas, ale kdo by se v úterý někam hnal:-)
Středa - 0-78,5-0 Odpoledne kolo v podstatě po cyklostezce na Vídeň. Otáčím to na kraji Vranovic. 78,5km za 2:57.
Čtvrtek - 0-0-0 Volný den, v plánu bylo plavání, ale na bazéně je nějaká akce, tak odpočívám. Večer to však chce chvilku posilování. No, nepřeháním to.
Pátek - 0-0-10,8 Odpoledne běžecký závod v Jihlavě. Docela se mi povedl -8,8km za 38:59, možná díky volnějšímu čtvrtku, ale ten fakt nebyl kvůli tomuto závodu. Přidávám 2km rozklus.
Sobota - 0-98,4-0 Jsem u tchýně, kolo jsem si dovezl a trasa je jasná - necelá tři kola Moraviamana plus příjezd. Po trati dělám hlouposti, hledám místa, kde zalehnout do hrazdy, zkouším vyjet kopečky na velkou placku. Jde to:-) Musím říci, že se dost těším na červen, konečně bude pořádný závod:-) Dnes 98,4 za 3:51.
Neděle - 0-23,3-14 V plánu bylo opět kolo, ale ráno je chladno, fouká, já mám jen krátké oblečení. Jdu proto raději běhat, oblíbená trasa podél Moravy Kvasice-Kroměříž a zpět. Abych tu zase nekecal, měřím délku na mapmyrun. Nejde mi to, nemůžu najít potrubí, u kterého otáčím. Naměřených 15,5km mi přijde moc, píšu 14, čas 1:10. Odpoledne se počasí trošku lepší, na delší výjezd to už není, dám si aspoň kousek regeneračně - 23,3km za 58min.

Počet

Km

Čas

Běh

3x

34,8

2:53

Plavání

1x

2

0:52

Kolo

4x

236,1

9:05

12:50




Zhodnocení - Kola bylo plánováno o něco víc, nějak mi ty plány nevychází, na to jsem si však už zvykl. Nehýbu se kvůli plánům:-) I plavání by mohlo být víc. No, někdy příště:-)