středa, července 27, 2011

Týnišťské šlápoty od dubu k dubu 22.7.2011

 O sto kilometrovém pochodu jsem uvažoval už loni. Musel jsem na to rychle zapomenout. Chůze byla pro koleno hodně špatný pohyb - po dvou hodinách se koleno začalo blokovat, mírně natékalo a postupně z něj vystřelovala při nášlapu pekelná bolest... Letos tvrdím, že je koleno v pořádku, stovka by mohl být takový "důkaz". Až začátkem července se zkouším projít pár hodin kolem Brna a dobrý. O co horší je příprava kondiční, o to víc se starám o materiál. Kupuji batůžek s vakem, trekové hole, kalhoty s možností odepnutí nohavic... Prostě je rozhodnuto, půjdu, vybírám si stovku do Týniště. I proto, že se zde dají získat body na Ultra Trail Mont Blanc. Jezdívám občas do Švýcarska za sestrou, tak to třeba příští nebo další rok spojím. Teda napřed musím dojít to Týniště pro body. Trasa ve mně vyvolává trochu obavy, je typu z místa A do místa B. Z Jeseníků do podhůří Orlických hor. Přes Polsko. Jestli koleno zazlobí, bude se mi těžko dostávat zpět. Také logistika je problém - v noci už nic nejede z Týniště do Brna a spát se mi v cíli nechce. Volím variantu dojet do Týniště autem, přepravit se na místo startu vlakem a ono to nějak dopadne...

V pátek po jedenácté jsem v Týništi a chystám se přepravit 98 vlakových kilometrů do Starého Města pod Sněžníkem. Se čtyřmi přestupy jsou to čtyři hodiny cesty:-). No to jsem na ČD zvědav :-) Už první vlak je zpožděný, ale kupodivu navazující čekají. Ve Vamberku příjemná restaurace, obědvám. V Dolní Lipce přichází do vozu strojvůdce a říká, že má hlášení od dispečera, že na trati stoupá voda a neví se, zda do Hanušovic dojedeme. Pohotoví spolucestující zvažují přestup na vlak, který čeká na nádraží a jede opačným směrem. Další skupina chce vyrazit do Králík, jede tam náš druhý vůz. Nicméně náš vlak vyjíždí! Jenže... po pár stech metrech zastavuje. A vrací se do stanice. A že jede jen do Červené vody. My hanušovičtí si vystupujeme. Voda prý přetéká přes koleje, vlak nemůže projet a protože je zatopena i silnice, náhradní doprava se neorganizuje. To asi před dvěma minutama nevěděli, když si tak důležitě telefonovali. Přestože povodně jsou nepredikovatelnou živelnou událostí, tak tímto prohlašuji všechny, kdo v tento den orgnanizovali dopravu na tomto úseku za blbce. Výpravčího z Lipky pak za naprosto neschopného Matěje - měl pozdržet vlak opačným směrem i ten do Králík dokud nebude jasno o cestě na Hanušovice! Dvě minuty na lokálce by nikoho nezabily! Teď nám doporučuje jet zpět - přes Ústí, Zábřeh. Kašleme na něj a jedeme dalším spojem do Králík, odtud autobusem do Šumperka a hurá, už jsem ve vlaku do Hanušovic. Z Hanušovice jede náhradní doprava autobusy. Ve Starém Městě pod Sněžníkem jsem po osmi hodinách cestování. Unavený jako po pochodu:-) Až budu příště chtít jet s ČD, dejte mi někdo, prosím, pár facek...

Po této anabázi je jasné, že v horách bude trochu vlhko. Jsem na to vcelku připraven. Nevěděl jsem, zda budu chtít jít v kompresních podkolenkách nebo v normálních ponožkách, v batůžku proto mám dvoje podkolenky a dvoje ponožky :-) Bude co přezouvat :-) Ve Starém Městě večeřím a šel bych si lehnout. Nemůžu. Prý bude start nebo co:-) A opravdu - krátce po 22 hodině vyrážím ve skupince asi 70 dalších do hor...
 
Trasa
Profil

První běžci už jsou v nedohlednu, postupuji polem pochodníků vpřed:-) Až ke skupince mladíků, kteří se z kopečka rozbíhají. Tak to není společnost pro mne, chystám se jen chodit. Rozumné tempo drží starší muž doprovázený mladíkem. Dáváme se do řeči - staršímu je přes 70 roků. Jde rychle, nevypadá to, že bych mu mohl stačit celou cestu. Tak snad aspoň část noci. Už po pár kilometrech teče po silnici voda. Mírně. Jsme chytří, za svitu čelovek vodu obskakujeme. Jdu v nízkých botách - Asics Trabuco, trochu se obávám, že na hřebenech promoknou, přestože jsem je impegnoval. Teda, na hřebenech. Jak stoupáme, přestává být kde vodu obcházet. Mimo silnice čvachtanice, na silnici potok. Snad to nebude tak zlé... Scházíme ze silnice na lesní cestu. První voda nachází cestu do bot. A sakra. No, je tu kontrola, dostávám Tatranku. Třeba to bude dobrý. O kus dál je prý malý brod. Jdeme se na něj podívat... Malý bývá asi normálně. Teď v něm voda jen vaří. Využívám svých dlouhých nohou a hůlek a brod překračuji. Jako jediný. Ostaní si šlápli do vody, mají mokro membrána nemembrána. Chacha :-)
 První brod - ilustrační foto, nehledejte mne na něm, jsem ještě před brodem:) (všechna fota mimo posledního Martin Drozd)

Smích ... přejde. O pár metrů dál je druhý brod. Doháníme skupinu mladíků. Brodím po kolena ve vodě a utěšuji se myšlenkou, že podkolenky za chvíli vytáhnou z bot vodu...
 
Druhý brod
Postupujeme údolím potoka dál. Přes cestu spadlé stromy, samý balvan. Třetí brod vypadá divoce. Široký, voda skoro po pás. Jdu do toho, díky tréninku ze zimního plavání mne proud nestrhává. Jsem dobrej:-) Toto už není cesta, to je prolézání napadanými stromy. Opírám se o hůlku, padám na zem. Kus hůlky chybí. Vracím se pár metrů zpět a nacházím jeden z dílů hůlky trčet z bažiny. Vytahuji ho bez gumové podložky. Hodinky pípnou, že jdeme kilometr přes 34 minut. Tak takhle ten limit nestihneme.Jeden z mladíků to tu zná, nejhůř průchodné místo mírně obcházíme. Uf. Jsme na cestě. Sice po ní teče potok, ale co, aspoň se dá jít. Jsme na prý krásné hřebenovce, ale to si člověk za tmy tak nějak neužije. Stejně se dívám jen pod nohy. Jakmile chodec přede mnou končí po koleno v bahně, musím přece šlápnout jinam:-) Místy bahnem vedou dřevěné chodníky. Škoda, že se k nim musí jít několik metrů bahnem. Tak špinavý jsem léta nebyl:-) Pod nohou mi povolí kámen a mírně mi lupne v kotníku. Ale dá se jít dál. Jsme prý u pramene Moravy. Kdysi jsem tu byl a Morava opravdu způsobně vytékala z té kamenné nádobky. Dnes pramení všude. Vlevo, vpravo, nad pramenem. Je mlha, dva stupně, místy drobně mrholí. Typické letní počasí. A to jsme na Králickém Sněžníku (1424) teprve na 18,5km. Průměr pod 5km/hod. Snad se terén zlepší a půjde postupovat rychleji. Poprvé měním ponožky a usilovně mažu nohy. Stejně puchýře budou...

Scházíme do Polska, přestože tu prý spadlo víc srážek, cesta je o něco lepší. Zlepšuje mi to náladu:-) Na kontrole dole v Polsku jsme prý první chodecká skupina:-) Nevěřím. Pokračujem. Cesta se stáčí ke stoupání. Najednou jsou tu ... schody??? Je jich vidět jen pár, ale hned jsou mi podezřelé. Očekávám dlouhé schodové stoupání k nějakému klášteru nebo tak něco. A fakt. Schody jsou nekonečné a pro mé netrénované nohy to začíná být těžké. Poprvé se trochu zadýchávám. Pořád je tma, chci se udržet skupinky. Daří se. Odpadává starší chodec. Škoda. Nahoře kontrola, využívám ji k obvyklé změně ponožek:-) Klesáme. Rozednívá se. Vede tu krásná silnice, ale trasa je značená po souběžné polní cestě. Hnusné mokré travnaté polní cestě, zase bude mokro:-) Uprostřed polňačky tajná kontrola, no to se dalo čekat :-) Jdeme konečně po silnici, překvapuje mne, že držíme tempo nad 6km/hod. Začínám věřit, že stihneme limit.
Začátek schodů do nebe. S kvalitou si poláci moc nevyhráli. Také neplatí pravidlo dvě šířky+výška=délka průměrného kroku. Asi mají v Polsku jiné normy:)

Na internetu byla ke stažení mapa trasy, mám ji ve dvou navigacích - Garmin 310XT a etrex legend. Do legendu jsem si šikovností sobě vlastní nenahrál mapy, takže mám v obou jen stopu, trasa se i tak kontroluje velmi dobře. V Bystrzyci (40km) máme zajímavý problém - podle navigace bychom měli jít víc vlevo, na náměstí, zároveň však máme jít po značce, ta je naprosto jasná a náměstí míjí. Po projití celého městečka se raději na náměstí vracíme. Co kdyby byla na náměstí kontrola:) Díky tomuto zdržení nás dochází trojice pochodníků. Jsem příjemně překvapen, že někdo pochoduje i za námi:) Stoupáme do Orlických hor. Cesta je mnohem lepší. Další kontrola, další ponožky:) Na kontrolách je možnost občerstvení a má to překvapivě vysokou úroveň - Isostar v plechovkách, spousta dalšího pití včetně piva:), chleba se salámem - za dvě stovky startovného na nás pořadatelé rozhodně nevydělají.
Občas i v Polsku byly schůdné úseky:)
Ale i po takovéto cestě vede turistická značka. Kdy myslíte, že tu bylo naposledy sucho? :)

V 10:11 docházíme do hotýlku v Orlickém záhoří - kontroly na 58km, která je cílem nočního pochodu. Část pochodníků tu končí plánovaně, někteří vzdávají. Cítím puchýře zejména na levé noze, svaly i šlachy překvapivě bez jakýchkoli problémů. K výměně ponožek přidávám Brufen. V ceně startovného je dokonce i polévka, objednávám si taky nealko pivo a kafe. Je moc dobrý. Objednávám si druhé kafe:) A půjdeme dál. Zatím jsme ušli 58km/2150m, teď nás čeká "jen" 47km/800m. Hned cesta od hotýlku je pod vodou, asi aby mi sucho v botách nevydrželo dlouho. Puchýře už dost cítím, budu muset zpomalit. Chci se skupinkou dojít aspoň na hřeben. To jde kupodivu dobře, hodně mi pomáhají hole. Netušil jsem, že i v mém věku je budu považovat za tolik přínosné:) Trasa se stává lidštější. Se skupinkou vydržím až do 14 hodin do údolí Bělé. Tam se mi vybíjí zároveň obě navigace, beru to jako signál a zvolňuji. Potřebuji to jako sůl. Na obou chodidlech cítím velké puchýře, našlapuje se mi hůř a hůř. Zvažuji přelepení puchýřů, ale nejsem si jist, zda to situaci nezhorší. Docházím do Skuhrova a dávám do etrexu nové baterky, abych se zorientoval. Zapínám navigaci a vydávám se... úplně blbým směrem:) Člověk by řekl, že to s navigací nejde a jo. Ujdu asi půl kilometru do škaredého kopce než definitivně pochopím, že se k trase neblížím:) 
Začátek stoupání za K58

Po 16 hodině jsem na kontrole na 85km, kde dostávám další polívku. Skvělý servis:) Přelepuji puchýře a beru si silnější prášek proti bolesti. Beru si páté ponožky. Jaktože páté? Pro matematiky - dvoje podkolenky a dvoje ponožky byly v batůžku. Takže v těch pátých jsem přišel na start. A přestože jsou "obyčejné", jsou suché - hodí se:) Vyrážím dál. Nevím, zda to je přelepením či farmacií, ale najednou se mi jde docela příjemně. Puchýře cítím míň. Cesta se mění na výletní trasu pro děti. Tuto změnu velmi vítám.

 
Fádní asfaltka pajdavého potěší. Šel jsem ji s hůlkama :)
 Nekonečný úsek hlubokým lesem
Napřed kus fádní asfaltkou a poté si mířím nádherným hlubokým nekonečným lesem k cíli a je mi dobře. Za poslední tajnou kotrolou mne dochází chodec 70+, se kterým jsme šli až po schody. Zná průchod Týništěm, nechávám se vést.

 Velmi typický závěr sportovně laděných akcí - do cíle přicházím se společníkem starším 70let...(foto Vanda Kmiťová)
 
Ve 20:38 docházíme společně do cíle 105km dlouhé trasy. Tedy asi 22:30 od startu. Nejrychlejší byl v cíli za 15:11. Drobný rozdíl:) Nicméně někteří prý došli až v neděli. To se mi ani nechce věřit. Důležité však je, že pokud pominu bolavá chodidla, necítím se nijak extra unaven. Vede mne to k hříšné myšlence - dalo by se za 30 hodin ujít 100mil? Mám pocit, že by to v lehčím terénu šlo. Možná to jednou zkusím:) Chůzi i běhu zdar:)

13 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Moc gratuluju Vláďo, skvěle napsáno jako vždy. Moc jsem se u toho pobavila, ty to umíš tak pěkně podat :-))
mapo

Anonymní řekl(a)...

Hezký! Tohle je už třetí komentář (ještě M. Novák a má maličkost) u všech se bavím...

Martin řekl(a)...

Pekny clanok, gratuluju k prvej? stovke... Videl som vasu dvojicu v cieli, sedel som a kecal s Olafovym otcom na lavicke pred Rampasportom. Hodne zdaru, Martin

Šewy řekl(a)...

Moc pěkný, gratulace. Já nevím, když je noc tak se spí... :))
A kolik si urval bodů na MB?

Vl001 řekl(a)...

Díky všem za reakce.

Martin - ano, stovka byla první, snad ne poslední, doufám, že se ještě někde uvidíme;)

Šewy - kupodivu jsou Šlápoty za celé tři body, tedy dost na kratší trasy utmb.

Luckyboy řekl(a)...

Gratulace k super zážitku. Kdybych nebyl ve Slovinsku, tak bych se tam možná objevil. Takhle mne to čeká třeba příští rok, pokud nebudu odjetý zase v jiném pryč.

Co Pilman? Když si takhle troufáš na stovku :).

Vl001 řekl(a)...

Stovek je dost, máš i letos šanci:-)

Pilman není otázka odvahy, ale čistě časových možností:-) Když to půjde, budu na startu. Nijak dobrý výkon však neočekávám. Tudíž mne od startu může odradit i věc tak nepodstatná, jako je předpověď počasí...

Luckyboy řekl(a)...

Stačit mi bude B7. Musím si na svůj rozpadající organismus dávat pozor.

Ad Pilman - jestli dojedeš, můžeme dát souboj o místa na chvostu :). Naplavaná nula, odjetých pár set a odběhnutých 200 měsíčně bude stačit tak max na dokončení v limitu. Ale kdo se bojí, nesmí do lesa.

Vl001 řekl(a)...

Plavání máme podobné, cyklistiku taky, běhám polovinu. Nicméně limit je 7h, tak špatné to snad nebude :-)

Pavel Jurica řekl(a)...

Pěkný článek. Gratuluji k výkonu.
Tak třeba spolu příští rok v červnu Trnavskou 169km :)

Vl001 řekl(a)...

Myslel jsem si, že v Trnavě je jen stovka kilometrů:) Příští červen bych chtěl do Krkonoš, uvidíme, jak to půjde spojit...

Milan Vopalecký řekl(a)...

Gratulace! Jen nepodceňovat tolik tu logistiku příště.

Vl001 řekl(a)...

:)