Olomoucký půlmaraton 25.4.2009

Do Olomouce jsem se drze vydal zlepšit si osobák. Možná vám to přijde divné, když od Bratislavského maratonu běhám zhruba 35km týdně. Ale mně to divné nepřijde. Jednak můj osobák není nijak kvalitní - v roce 2007 jsem v Praze běžel 1:38:00. S trochou zmatků kolem měření času. Půlmaratony sice od té doby občas běhám, ale třeba 1.ledna při půlmaratonu s výběhem na Mohylu míru prostě osobák moc posouvat nejde. A taky se přes malý běhaný objem cítím docela dobře. Minulý pátek jsem si na Běžci Vysočiny při Pávovském běhu vylepšil tamní osobák a cítil jsem se neobvykle svěže. No tak proč se nezkusit v Olomouci trochu zmáčknout, psychicky připraven jsem přece vždycky skvěle:-)

V Olomouci vše jako obvykle, závody připravuje stará garda olomoucké atletiky. A jde jim to skvěle. Vyzvedávám si číslo pamatující spoustu ročníků a na stolek pro vlastní občerstvení si rovnám hromadu dobrot s prošlou lhůtou trvanlivosti. No někde to vypotřebovat musím:-)

A už je tu start závodu s náběhem 300m po atletickém oválu a pak sedmi okruhy, zabíhajícími do přilehlého parku. V prvním kole jsem docela vzadu, přesto se musím brzdit, první kilometr za 4:10 není úplně ideální:-) V parku zjišťuji, že mám poněkud slabou paměť, tak rozbitý ten asfalt snad minule nebyl:-( Nacházím "své" tempo, je to pod 4:30 a to vypadá dobře. Forest mne honí, ať natáhnu krok, ale nenechám se vyprovokovat k šílenostem:-), tempo se mi daří držet i ve druhém okruhu. Ve třetím kole obvyklý souboj s čelem závodu prohrávám, jde před mne první Tomáš Blaha i druhý Petr Bětík, dnes běžící bez bráchy:-) Čtvrtý okruh zažívám takovou malou extázi, běží se mi neuvěřitelně lehce. Dobíhám některé běžce přede mnou, klidně si držím rychlost, která je podle tepu spíše desítková než půlmaratonská. Čekám, kdy za svou troufalost budu po zásluze potrestán:-) Na čele závodu žen je bezpečně Jiřinka, jako obvykle běžící s úsměvem. Sleduji Jardu Martínka, běží jako stroj, seriál na behej.com směřuje zjevně k happy endu. V pátém kole si beru gel, vlastní občersvení se neukazuje jako šťastný nápad, ke stolečku se musím trochu propracovávat a pak kousek pochoduji. No však mně o nějakou tu vteřinu nejde:-) Zpomaluji a ač je jasné, že zpomalování bude pokračovat, dnes to osobák bude, tak s chutí do toho. Šesté kolo už je trochu těžší, mám však štěstí, že jsem doběhl dalšího zkušeného běžce, snažíme se držet spolu, tak tempo nijak zásadně neklesá. Zjišťuji, že je mi v zastíněném parku zima a těším se na výběh na sluníčko. To je neklamné znamení, že končím se silami:-) A je tu poslední kolo! A s ním i zaslužená krize, přece jen naběháno teď moc nemám. Cítím náběh na křeče, ale půlmaraton je krátký, zjevně se nestihnou zakousnout. Snažím se vybavit si své pocity ze stejného závodu před třemi lety, tehdy byla krize mnohem hlubší. To mne uklidňuje, tak v poklidu pokračuji:-) Už nějakou dobu sleduji, že mi Garmin naměří trochu víc, 21,1km mi vychází přesně před vběhnutím na stadion a čas je hluboko pod 1:35. No já jsem tááák dobrej:-) V pohodě si doklusávám do cíle pro osobák, běžec za mnou mne provokuje k finiši. Nacházím v sobě poslední zbytky sil, dřu jako vzteklej a jako obvykle, ve finiši o prsa prohrávám:-) Nová hodnota osobního rekordu je 1:36:10. Mám tam i rezervu na příště:-)

Olomoucký půlmaraton je prostě příjemný závod, v dubnu je na mne počasí akorát, hezky jsem si zaběhal. Na tento závod si pomalu hledají cestu i ryzí hobíci, letos jsem s úžasem sledoval zejména posledního Petra Tůmu, který v triku Sumo world marathon teamu dával najevo, že všechny pod 130kg považuje za vychrtliny. Dokončil za 2:27. Zpestřením byl i start dvou mladíků v krojích. I to k hobby běhu patří:-) Startovní listina postupně bobtná, rozpětí časů široké, přijďte si do Olomouce taky někdy zaběhat:-)

Jedinou malinkou pochybnost mám o délce trati, Garmin měřil kola s železnou pravidelností jako 3km dlouhá. Na trati jsou zatáčky delšího poloměru, gps by spíš měla pár metrů podměřit. Budu rád, když mi dáte vědět, kolik naměřila technika vám, či zda víte o tom, jak je olomoucká trať změřena.

No a příští týden mne čeká další půlmaraton v Brně. Vezmu si těžké boty, svačinu a v klidu si to zaběhnu. Pohoda, klídek, kam bych se furt honil. Nejsem jako někdo, kdo sbírá půlky pod 100minut jak na běžícím pásu:-)

Jo a možná doplním časem i fotky. Jestli mi Forest pošle aspoň jednu z těch několika set, které během závodu udělal:-)

Na úplný závěr obvyklá tabulka:


A pro srovnání moje tabulka z roku 2006. Zlepšuju se:-)