BV Jihlavská hodinovka 5.9.2008

Na hodinovku jsme letos vyrazili ve třech, navíc jako po flámu. Pravda, mírně jsem flámoval jen já. Od úterý do čtvrtka jsem absolvoval náročný pracovní program ve Španělsku, doplněný ochutnávkami místních vín, plaváním v moři a pobíháním při východu slunce. Prostě náročné zaměstnání:-) Když k tomu doplníte zpožděný zpáteční let a jeden v Hamburku nepřeložený kufr, je z toho návrat domů v pátek ráno v jednu, což vzhledem k brzkému rannímu vstávání není zrovna odpočinek pro sportovce:-) Terča na tom byla podobně - díky Mistrovství Evropy juniorů ve volejbale se dostala do postele také kolem půlnoci. Pochopitelně nehrála, ale i podávání míčů je náročná činnost:-) Kristýnka doplnila naše družstvo lazarů tím, že si změnila plaveckou tréninkovou skupinu. Jestliže doteď v klidu vydýchávala na čele skupinky mezi nejlepšími, nyní je s přehledem nejhorší a má co dělat, aby stíhala. Lenka díky pracovní cestě do Znojma nemohla startovat vůbec. Tak jsme do Jihlavy svezli aspoň Petra, který si chtěl hodinovku vyzkoušet. Ať má Brno aspoň jednoho odpočinutého zástupce na startu:-). Při odjezdu z Brna ukazuje teploměr 31 stupňů, v Jihlavě je stále nepříjemných 28:-)

V Jihlavě volíme Kristýnku počítačkou kol závodu dospělých a už jdou děti na start své dvanáctiminutovky. Kristýnka si stěžuje, že jí není dobře. Mám na paměti loňský skvělý Kristýnčin výkon, projevuji se jako táta Drsoň a říkám , ať běží. Přejít do chůze může kdykoli. Hned po startu je na Terči vidět, že není ve fyzické formě. Krok je neobvykle těžký. Překvapivě je však v dobré psychické formě - s ničím se nepere, v klidu si běží, ukrajuje krok za krokem. Kristýnka má naopak po prvním kole v očích slzy, nejde to, zvolňuje. Kristýnka někdy ve třetím kole přechází na chvíli do chůze, dokončuje jen se sebezapřením s bolestí hlavy, čelo horké jako při horečce. Terča krouží velmi vyrovnaně, do plánovaných šesti kol jí zbývá pár metrů. Dobrý výkon po náročném týdnu!

Já jdu na start s cílem uběhnout v tom vedru aspoň dvanáct kilometrů. Na nějaké překonávání 14km není ani pomyšlení, 13 by byl skvělý výsledek. První osmistovku běžím tempem na 14km, asi si to chci vyzkoušet:-) Je to však tempo naprosto neudržitelné, klesám s časy osmistovek přes 3:30 pomalu k 3:40. Využívám přítomnosti holek aspoň k pravidelnému podávání občerstvení, mám tím osobák aspoň v pití, zatím jsem nikdy při hodinovce sedm deci nevypil:-) Kousek před cílem je zřejmé, že bych 13kilometrů mohl stihnout, přidávám co to dá a fakt - 13.026 metrů. Od mého nejlepšího výkonu mne dělí devět set metrů, přesto jsem díky podmínkám spokojen. Vlastně jsem překvapil sám sebe, že jsem po půlhodině úplně neodpadl:-) Slušné body, 31. místo ze 60, no přece si nebudu nadávat:-)

Čekáme ještě na vyhlašování vítězů - Terča je třetí, 30m za Andreou. První je atletka, která ještě letos neběžela. Kristýnka je dokonce druhá:-) Kromě medaile jsou dnes i čokolády, holky jsou maximálně spokojené. Jako by doma žádná čokoláda nebyla:-) Ale chápu, tato je extra dobrá, vybojovaná. Co na tom, že Kristýnka posléze zjišťuje, že asi jednu holku omylem zapsali mezi kluky a má být o místečko níž.

Prostě náš rodinný tým podal krásný výkon na hranici momentálních možností. No a v pátek nás mají na Běžci Vysočiny zas. Doufám:-) Prý i s Lenkou:-)

A ještě tabulka: