neděle, listopadu 25, 2007

Porubský maraton 24.11.2007

Vždy jsou důvody, proč maraton neběžet. Od Mnichova jsem si zkusil naordinovat plavání a běhal jsem v průměru 18km týdně. Nic moc. Poslední týden jsem byl nachlazený a bylo z toho pár dnů volna. Vždy jsou taky důvody, proč maraton běžet. MARATON sám je důvod. Otestuje se tělesný hardware. Taky jsme přemlouvali Hejkala, že právě Poruba je mimo termínovku Běžce Vysočiny a přitom ještě za snesitelného počasí. A to je vážný důvod. Prostě jsem si ve čtvrtek připadal skoro zdravý a přihlásil se. Poruba je dvojmaraton, já si samozřejmě troufám jen na jednomaraton. Na sobotu. Pomalu v poklidu si naběhám nějaké kilometry a budu mít čárku. Takový byl plán.

Odvážím rodinu ke tchýni, v Porubě jsem včas. Samé známé tváře. A jedna nová - Aldaman. Slíbil jsem mu, že mu budu dělat vodiče na 3:45. Nejsem si jist, zda v tomto tempu zvládnu dnes celý maraton, ale snad nastavení tempa v první půlce bude stačit. Počasí není úplně ideální. Mrholení přechází chvílemi v déšť. Naštěstí je poměrně teplo - cca 6 stupňů. Auto parkuji u trati, kdyby bylo něco potřeba, nechávám v něm i gely, prostě si je vezmu jakmile poběžím okolo.

Start je přesně. Běží se dvanáct okruhů. Už v prvním poznávám, že to nebude snadné. Pár zatáček, malinká stoupání na můstek, poté ke koupališti, u kterého je zámková dlažba. Nemám rád beton. Nemůžu se řídit podle tepu, můj sporttester chytá někoho dalšího. Aldamana? Nebo Jarka, který se k nám přidal? Na konci okruhu zjišťuji, že vlastně vedu větší skupinku. Nejsem si jist, jestli všichni vsadili na správného vodiče:-) Koriguji tempo a pokračujeme. Po třetím kole už chce mé tělo gel. Vyndat ho z auta zabírá víc času, než jsem si myslel. Asi to nebyl dobrý nápad. Ale skupinku dobíhám a pokračujeme na 3:45. Cítím, že toto tempo je dnes pro mne příliš rychlé, i sporttester to potvrzuje ve chvílích, kdy nechytá tepy okolí. 152, chvilkami 155 je na mne při maratonu moc.

Naše skupinka ještě před tím, než nám utekla Šárka. Správně poznala, že jsme až moc pomalí. (foto -W-)

Aldaman natrénováno má, jeho tep je níž. Po půlce ho vybízím, ať se sám ujme tempa. Ještě sedmé kolo však udávám tempo. Začínám cítit náběh na křeče, to bych v tomto počasí nečekal. Solné tablety jsou v autě, chvíli mi trvá, než je najdu. Beru si i gely a Gatorade a dávám si je na občerstvovací stolík. Skupinka mi definitivně utíká. To jsem vlastně potřeboval. Nasazuji poklidné ironmanské tempo 6min/km a chci to takto dokroužit. Dnes musím doběhnout do cíle. V jakémkoli čase. Je mi zima, přemýšlím o tom, že se převleču do suchého. Nejsem si jist, zda to pravidla umožňují, ale tady to snad vadit nebude. Jenže déšť ustává, během chvíle je mi dobře. Převlékání nebude potřeba. Pomalejší tempo mi umožňuje občas prohodit pár slov k ostatním, snad neříkám úplné pitomosti:-) Osmé kolo dvě třetiny trati. Pohoda. Deváté tři čtvrtiny. To to utíká:-) Mám stejné boty jako v Mnichově, přesto žádné problémy s chodidlem pravé nohy. Asi nemám žádné problémy:-) Jestli mne doběhne Mapo, třeba ji ještě popotáhnu pod 4 hodiny. No, zakřikl jsem to. Mapo nikde, na konci desátého kola začíná zlobit levé koleno. Dost silně zlobit. Musím dokončit, ale prát se s tělem nebudu. Přeřazuji opět na nižší rychlost, vlastně už pomalost 7 min/km. Prostě bude maraton zase nad 4 hodiny. Budu mít zase příští rok co zlepšovat. Půl kilometru před cílem předbíhám běžce, který končí se silami, mne dobíhá mladík. Ze zvyku mu zkouším utéct, noha nebolí, ale nemůžu rychle, pouštím ho. Chci totiž cílem proběhnout pomalu. Cílem maratonu, o kterém jsem si myslel, že ho jednou poběžím s Hejkalem. Jenže život ne vše plní. Cíl - 4:07. Beru si jeden ze vzorně srovnaných kelímků s čajem a pozoruji běžce, kteří v klidu běží do dalšího kola. Vítězný Dao už je hodinu a půl v cíli, organizátoři však poskytují příkladný servis i těm posledním, pětihodinovým maratoncům. I proto na akce Seittlovců rád jezdím. Člověk si nepřipadá divně, i když mu to zrovna neběží.

Dobré zjištění dnešního dne je, že si nepřipadám zničený, nějak se mi však nechce pozávodně vysedávat. Radek zde chtěl překonat můj čas z Mnichova, ale na to dnes opravdu nebyly podmínky. Tak to jen v rychlosti probereme, dojíme polívku a já raději mizím. Třeba se zase někde objevím...

A pro statistiku - 4:07 stačilo na 44. místo ze 61 závodníků. 7 běžců závod nedokončilo. V kategorii předposlední. Prostě dobrý:-)

Časy občas zmáčknuté na cílové čáře, občas až po občerstvení. Ve skutečnosti bylo tempo asi vyrovnanější. Tepy do 7.kola jsou nesmysl, zvlášť zábavné je maximum 222.

6 komentářů:

rk řekl(a)...

Je zajímavé jak se rychle projeví pokles týdenních kilometrů. Vzhledem k rychlosti jsou tepy o dost výše než v Mnichově. Něco ovlivní mokré odlečení a členitá trať a tolik určitě ne.

Až v budoucnu uslyším "Poruba", rozbolí mě nohy a vzpomenu si na nesoulad hlavy a těla, mazlavé blátíčko, kaluže a retardéry horizontální i vertikální. Tolerantní pořadatelé a teplý čaj mi utkví v paměti pozitivně.

Rybníko-bazén s kilometrovým obvodem by se nám v Brně hodil až přehrada zezelená.

rk řekl(a)...

Ach jo, my dyslektici. Mokré oblečení (ne odlečení) :-)

Vl001 řekl(a)...

Radku, až tak moc se to určitě normálně neprojeví. Tepák opravdu chytal ještě někoho jiného. A já měl ranní tep 52. Nachlazení či co prostě pryč ještě nebylo. Ale je to odběhnuté a jsem v pohodě:-)

stj řekl(a)...

Já jsem nechával rozhodnutí, zda jet, či nejet na poslední chvíli. Takže když zapípal v sobotu ve 4:15h ráno budík, nechal jsem proběhnout interní hlasování, jestli ještě spát, nebo se oblíct a jít na vlak. Poměr hlasů byl 90 : 10 pro "ještě spát". Takže jsem típl budíka a další probuzení bylo až 9:30h, to už jste se pomalu shromažďovali na startu. Takže závodová mezera po Kladně je zase o týden delší. No nic příští týden jsou Jehnice, hlasování bude až v 7:30h a to už by mohlo dopadnout líp :)

aldaman řekl(a)...

Tempo jsi držel skvěle, líp to rozběhnout na čas pod 4:00 nešlo a mně to vyhovovalo. Já jsem to chtěl hlavně dokončit bez chodeckých přestávek (nepočítám občerstvení) pod 4:00. Obojí se mi splnilo a nebyl jsem tak zničený jak po PIMu´.

Rosťa Bažanowski řekl(a)...

Jsme rádi chlapi, že se vám naše maratony líbí a věříme, že na nějaký přijedete i příští rok. Třeba koncem ledna nebo koncem února pořádáme dva kousky.rb