Týden 37/10.-16.9.2007

Sportovní vrchol týdne jsem plánoval netradiční. Osud mne zavál do Las Vegas a já si umanul, že si odskočím kouknout do Grand Canyonu. Počasí v září by mělo být přijemné, tak do 30 stupňů. Veřejnou dopravou se bohužel z LV jet moc nedá, tak si půjčím auto, večer dojedu tam a ráno hurá do Canyonu. Většina američanů k Coloradu nikdy nesejde. Přijedou autobusem, kouknou z vyhlídek, dají si šampaňské a odjedou. Já chci dolů pěšky. Dolů po South Kaibab Trail, zpět po Bright Angel Trail a v noci zpět do LV. Sice se nedoporučuje jít v jednom dnu dolů ke Coloradu i zpět, ale je spousta těch, co to zvládli a já nejsem žádné béčko:-) No, při vystupování z letadla se ukazoval první problémek - venku je 41 stupňů. Ne že bych nebyl příznivcem tepla, to tamní je suché, nevadí. Ale přece jen je to dost. Bude třeba aspoň den na aklimatizaci. Stejně musím trochu pracovat:-)

Pondělí - 0-0-0 Časový posun 9 hodin a vedro dělají své. Nejsem ve své kůži. Ještě horší je, že vůbec nemůžu chodit. Dojít klimatizovaným hotelem do pár set metrů vzdáleného sálu je utrpení. No to jsem zvědav, co z toho bude...
Úterý - 0-0-0 Je evidentní, že mám po procházce Canyonem. Noha se zlepšuje, ale přece jen uznávám, že Canyon není vycházkový kopec na Vysočině. Takže toulky po městě a jiné hlouposti ano, jinak nic.
Středa - 0-0-0 Ráno přemýšlím o rozpohybování nohy. Nejde to. Spím dál. Odpoledne mi to nedá a vyrážím do Canyonu, úspěšně stanu i na jeho dně. Ale na chůzi to fakt nebylo. Autobusem jsem taky nejel, nejsem žádný obyčejný američan. Užil jsem si červeně zbarvené skály i kalné Colorado z blízka. Letecky. S přistáním na dně Canyonu. S prohlídkou Hoover Dam. Chtěl jsem o tom napsat víc, ale nějak není čas. Prostě zvláštní pocit. Velmi neobvyklé prostředí, krásné zážitky a přesto mne u skleničky šampaňského napadne citát z filmu "Má víra věřila ve falešný fetiš" (Malý Buddha?). Není to zklamání. Spíš poznání, že není třeba se hnát bůhví kam, aby člověk prožil něco mimořádného. Prostě dobrý výlet, ale i u nás v Evropě se dají najít zajímavá místa:-)
Čtvrtek - 0-0-9 Ráno zkouším nohu rozběhat. Poušť by měla přes noc vychladnout, nějak to neplatí. V šest ráno je skoro třicet stupňů. Po ulicích popobíhá pár šílených místních a jeden japonec, přes kulhání jsem z nich nejrychlejší. Někteří provozují rychlochůzi, která je pomalejší, než moje normální. Na rozdíl od Barcelony, kde mne předbíhala kdejaká studentka, si připadám divně. Jako v grotesce:-) Domů odlétám později odpoledne, práce už nic, tak je čas na nákupy.
Pátek - 0-0-0 Než doletím do Prahy, je tu pozdní odpoledne. Běžce Vysočiny nestíhám, bo přistávám po 18 hod. Takže ještě autem do Brna.

Sobota - 0-0-5 Večerní test - noha už jakž takž funguje. Bolí, ale běží. 5km 28min.

Neděle - 0-0-25 Brněnská 25. Závod, který jsem chtěl v prvních metrech vzdát, ale doběhl jsem. Tak to už je asi noha v pořádku:-)

	Počet	Km	Čas
Běh	3x	39	3:19
Plavání	0x	0	0
Kolo	0x	0	0
			3:19

Zhodnocení: Přijemný výlet, skoro žádný sport. No, aspoň má další týden velkou šanci být lepší, co se sportovních objemů týče:-)