BBP Ráječko 17.2.2007

Na dnešní závod jsme málem přesvědčili i Terezku. Lákali jsme ji na souboj s její spolužačkou, která na závody BBP chodí. Nicméně nakonec dala přednost pobytu u babičky, kde učila psa činnosti na užitečné povely hají, ham, kutululů a tak podobně.

Kristýnka kupodivu přijala myšlenku, že běh je činnost, která se pro basketbal hodí a dokonce se na závod těšila. Ani jsem v autě neslyšel, že to neuběhne! Naopak. Plánovala razantní útok na rodinný klan sester Tancerových. Vcelku rozumně si vybrala asi nejslabší Marii s tím, že ji dnes porazí. Odhodlání jí vydrželo nejen při rozběhání, ale i po startu. Ještě po půlce závodu své předsevzetí plnila, nicméně při prvním přeběhu přes lávku jí došly síly a musela přejít do chůze. Výhoda kategorie mladších žákyň je, že je jich tam tak málo, že i po dojití do cíle by brala slušné body. Avšak ještě jedna holka za ní běžela, Kristýnka sebrala poslední síly a slavně ji porazila. Jak se pak ukázalo, místní dívka běžela závod bez čísla, takže tento historický úspěch výsledková listina nezaznamenala. V cíli to vypadalo na silné vyčerpání, ale po chvilce odpočinku a kelímku čaje začalo spřádání taktiky na další závod. Navíc díky účasti na pouhých třech závodech je Kristýnka 15. v celkovém pořadí (z 34)! No to se prostě mně povést nemůže...

Při návratu přes propast moc sil nezbývá. Naštěstí cíl už je za rohem:-)

Já jsem v Ráječku startoval potřetí, pokaždé na jiné trati. Kdybych si mohl vybrat, asi nejvíc se mi líbila nejtradičnější původní, ale uznávám, že aut jezdí po silnici fakt dost. Dnes jsem se obával zejména trojnásobného výběhu na Lhotu, bude můj výkon ovlivněn maratonem minulou sobotu? Začátek proto volím pomalejší. No, pomalejší. Ještě po kilometru jsem vedle Milana, hned za Sváťou. Tep je sice nízko, přesto raději zvolňuji. Po prvním kole mám pocit, že se flákám až moc, zkouším postupovat pořadím dopředu. A daří se! Předbíhám pár zkušených běžců, na konci druhého kola dobíhám Miloše Bayera (krásný článek na etriatlon stojí za přečtení). A nejen to. Běží se mi lehce, předbíhám ho na jeho v podstatě "domácí" trati. Na začátku třetího kola mám před sebou díru, mám pocit, že už nikoho nepředběhnu. Přesto další trojici dobíhám na konci stoupání, daří se mi jít před ně, ale na motanici podél silnice už mám dost. Nicméně ještě prakticky v cílové rovince zvládám další dvojici... Výsledkem je zatím nejlepší umístění - 106 místo celkově. Pořád ještě kousek od kýžené stovky. A díky účasti 183 běžců ještě o kousek víc do první půlky:-) Nicméně zatím nikdy za mnou v BBP nebylo 42 procent závodníků. Takže dobrý:-)

Jarek se snažil udržet. Budu si muset začít dávat pozor! :-) (foto Vilma)

Další můj postupný "cíl" je 1/2 PIM v březnu. Trochu mi chybí rychlost, jak naznačuje i sporttester, jsem zvyklý spíš se flákat - avg 157, max 163, na té dnešní trati by to mělo jít výš. Možná zkusím poprvé v životě běhat i nějaké úseky. Třeba to pomůže:-)