Půlmaraton Moravským krasem 15.8.2009

Po Slovakmanu si tělo řeklo o odpočinek. No pár dnů, proč ne. Chci však letos absolvovat ještě jeden triatlon, takže bylo načase začít se znovu trochu hýbat. Na víkend jsem měl plánovaný běh kolem dvaceti kilometrů, tak proč si nezkusit v obezřetném tempu půlmaraton v Blansku, že?

Do Blanska vyrážíme nečekaně hned v pětici. Ironman Jarek, UltraSváťa, zásadně netrénující rychlík Exploser no a dva jundrovští flákači - Pavel a já:-) V autě probíráme všechno možné, přes teplé počasí a mírně kopcovitý terén (cca 100m převýšení) se vedou diskuze o útocích na loňské časy či osobáky. Já mám menší problém - v Blansku jsem nikdy nebyl, takže mluvit o útoku na loňský čas by bylo mlácení prázdné slámy. Na osobák se vůbec necítím a upřímně - vůbec si hodnotu osobáku nepamatuji:-) Když to na sebe prozradím, nestačím zírat. Můj osobák 1:36:10 zná Exploser zcela přesně (doma jsem se podíval, je to tak:-)), i ostatní přitakávají, že tak jsem to v Olomouci běžel:-) No já na to sledování časů prostě nejsem:-)

Na místě si vypisujeme papírové přihlášky, dostáváme za 150Kč startovného kšiltovku s vyšitým emblémem, nějaké prospekty o Moravském krasu a litr mléka. No, pít ho před závodem fakt nebudu, nicméně je to zajímavé sponzorství:-) Jo a dostáváme taky čip. Jde o svědomitě měřený závod. Jdeme se převléci a sledujeme přidružený závod koloběžek. Pěkně sviští. Ale přece jen kolo je lepší zábava. A kdo je tu dnes z favoritů? Chybí UltraDan, je tu však mistr republiky v maratonu Mireček (naturalizovaný etiopan Mulugeta Serbessa) a také už skoročech Ivan Čotov.

Koloběžky odfrčely, hurá na start, ohlušující rána z děla a vydáváme se nejprve na dva kraťoučké okruhy po městě. Přes start v 16 hodin je stále příjemné teplo, kolem 28 stupňů ve stínu, na sluníčku mezi paneláky o dost víc, i mně je teplo:-) Nikam nespěchám, ale běží se mi docela dobře, nejspíš ten půlmaraton uběhnu:-) Okruhy jsou krátké, už mizíme pomalu ven z města směrem k údolí Punkvy. První občerstovačka je docela brzy, přichází mi vhod, trochu se i polévám vodou. Stoupáme údolíčkem, je tu poměrně silný automobilový provoz, těším se, až odbočíme na silničku vedoucí k Macoše. Už je tu a s ní i stín. Řada běžců, kteří doteď nadávali na vedro, nenápadně zrychlují. Já mám najednou s tempem problém. Jak jsem se na občerstvovačce polil, je mi ve stíněném údolíčku chladno a cítím náběh na křeče, dokonce i do stehen. Možná včerejších 90km na kole nebylo ideální vyladění na dnešní půlmaraton:-( Trochu si hraju s nášlapem a jsem odhodlaný aspoň na obrátku vydržet bez křečí. Trochu zpomaluji, snad se voda odpaří a mně přestane být zima:-) Dříve cyklistka, dnes ultravytrvalkyně Vilma má opačný problém. Nadává na vedro a i podle snahy vytáhnout triko kam až to jde je vidět, že by se nejraději svlékla i z kůže. Dokonce zařazuje i pár chodeckých kroků. No, rozbíhá se rychleji než my ostatní, asi nám stejně uteče. V protisměru jdoucí běžec se srolovaným číslem je odpovědí na hádanku, kdo dnes vyhraje. Ivan Čotov vzdává. Vyhraje Mireček. Je jen otázkou času, kdy se objeví v protisměru on. Bude to ještě před hotelem Skalní mlýn? Ne. Ohřívám se na sluníčku, hned je mi líp. A zatáčím do údolíčka ke vstupu do Macochy. Je tu ještě větší chladno než doposud. Naštěstí jsem trochu oschl. Snad přežiju:-) A už mne míjí Mireček, S odstupem za ním další. Ty už znám méně. Poznávám až kolem 15.místa mistra světa v maratonu Vincenta Bašistu. Tento běžec s ročníkem narození 1942 dokáže uběhnout maraton za 3:08. Dnešní náročnou půlku dokončí za 1:28. Hmmm... První z žen je jako obvykle s úsměvem běžící Jiřinka a tak je to správně, tak to má na brněnsku být:-) Z našeho auta je první Sváťa, kousek za ním Honza, který před cílem ještě Sváťu předběhne. Asi začal trénovat:-) Pavel a Jarek jsou zřejmě za mnou. Zatím.

Těším se na obrátku. Ještě před ní mne dobíhá Pavel Tyleček. Ten se vždycky baví tím, že počítá běžce v protisměru a říká jim aktuální pořadí. Předbíhá mne, chce být na obrátce osmašedesátý. Předbíhám ho zpět. Má smůlu. Nebude mu pořadí v půlce půlky ladit s jeho startovním číslem 68:-)

Klesáme zpět, pouštím Pavla dopředu. Tedy nejen Pavla, i pár dalších. Zvažuji speciální taktickou variantu - zastávku v hotelu Skalní mlýn za účelem odložení nepotřebné zátěže. Nakonec se mi vše v břiše uklidňuje, běžím bez pauzy dál. V klesání mne pořád někdo předbíhá. Nejčastěji Vilma. Předběhne mne, pár metrů jde, já předběhnu ji a znova. Znova a znova:-) Před občerstvovačkou dojídám gel, je tu trochu tepleji. Křečové signály mizí. Ostatní mne přestávají předbíhat. Drží se jen Vilma. Vbíháme na sluníčko. Příjemných možná 27 odpoledních stupňů, bezvětří. Vilma se mi ztrácí vzadu, začínám se přibližovat skupince přede mnou. Je tu poslední občersvovačka, za ní krátké stoupání. Předbíhám několik zničených běžců, ten závod mne začíná bavit. Ještě bych prosil pět kilometrů stoupání se sluníčkem! Ne, nebude. Jen fádní rovina. I na ní předbíhám, v závěsu za zkušeným maratoncem z KRB Chrudim. Má velmi ekonomický styl běhu. Míjíme dalšího běžce, vidím cílovou rovinku. Plánuji, kde chrudimákovi nastoupím:-) Jenže... před námi je jedna z žen. Přijde mi negalantní se takhle přes ni přehnat pár metrů před cílem. Chrudimákovi ne, už si to se ženou rozdává jako o život. Sleduji je v klidu zezadu a dobíhám do cíle za 1:46 a pár vteřin. Na 68. místě (viz výsledky), jako na obrátce. Pořádek musí být:-)

Záznam z Garmina - sto metrů stoupání, sto klesání. A co tep? Skoro stejný. Rovnoměrně odfláklé tempo :-)

Občerstvení po závodě je poměrně bohaté, sleduji další dobíhající. Evidentně je tu pár běžců, kteří běhají jen krátce a radují se z časů přes dvě hodiny. Je dobře, že závod v Blansku není jen pro chrty.

Co dodat k mému výkonu? Tep avg 151, max 157. To nejsou závodní půlmaratonské tepy, ale to se ani nedalo čekat. Čas je lepší, než jsem před startem myslel. Přestože skončil Pavel přede mnou, nejsem ani poslední z našeho auta, takže i umístění skvělé:-) Nevím, jestli se mám pochlubit i za výrazný negative split (tempo nahoru cca 5:20, dolů 5:03), ale to je na tomto profilu asi docela normální. Tak se pochválím za to, že jsem nedostal křeče.

Pořadatele pak pochválím za dobrou organizaci samotného závodu. Bohužel je nemohu pochválit za předstartovní propagaci - závod nemá vlastní web, informace o něm jsou hodně utajené. Přesto si i pár zahraničních běžců cestu na start našlo. Při lepší propagaci by jich bylo jistě víc, trať je hezká a oblast je turisticky zajímavá. Uvidíme, zda se bude závod pořádat v dalších letech. Trochu se obávám, zda do závodu dají v dalších letech sponzoři peníze. 114 účastníků je bohužel málo.