DP Jablonec - Mosconi Cup - 8.8.2009

Po plaveckém debaklu z Lipna se mi na další závod nechtělo. Jenže Kristýnka potřebuje body. Nezbylo než zkusit ještě jeden zoufalý pokus - od Lipna jsem byl třikrát venku plavat - a vyrazit směr Jablonec. Na místě nás čeká krásná mini přehrada s poměrně chladnou vodou. Prý 21 stupňů. Nevěřím, vždyť je to studený! :-) V mini přehradě jsou vytyčeny dva okruhy - 1 a 1,25km, které si vzájemně nezavazí, závod měřený čipy pěkně odsýpá. První jdu na start já - na trojku. To je třikrát kilometrový okruh, místní specialitou je výběh z vody po každém kole. Žadoním po Kristýnce, aby mi po každém kole podala občerstvení. Ta se sice chvíli brání, že to se přece na tak krátké trati nedělá, ale nakonec ji přehlasovávám:-)

Věřte nevěřte, voda je fakt osvěžující. Ještě to umocňuje fakt, že první kus se plave podél hráze. Tady není ani kde vylézt:-) Ale je to jen něco přes tři sta metrů, už to točím doprava. Nevidím další bójku, z břehu jsem ji viděl, byla modrá:-) Ale vidím oranžovou, která je na druhém okruhu, tedy za tou mojí, tak tím směrem s důvěrou plavu. Už vidím i svou modrou, tak jen otočit k cílové bráně. Mám nějak zamlžené brýle, brána je proti slunci taky houby vidět, ale na těchto krátkých vzdálenostech je to úplně jedno. Při výběhu z vody brýle proplachuji a na břehu se moudře občerstvuji. S chutí do druhého kola. Voda je fakt studená. Snažím se tuto myšlenku ignorovat, pro jistotu méně kopu nohama. Už točím k cílové bráně, začínám se klepat. Může klepající se plavec doklepat kilometr a čtvrt? Spíš ne. Snad padesát metrů od cíle kola dostávám křeč do zadní strany stehna. Naštěstí ji včas zachytávám a ploužím se do cíle stylem ouško. Lezu ven, Kristýnka mi automaticky podává čaj a gel. To neviděla, že jsem se málem utopil a nemůžu pokračovat? No, ještě kousek zkusím. Lezu do vody a světe div se, neklepu se. Že by za to mohl čaj? Okruh má jen kilometr, v případě nutnosti do doplavu klidně bez noh. Ale zatím kopu, kašlu na to:-) Mírně mi tuhnou prsty na rukou, ale jinak se v klidu, metr za metrem, blížím k cíli. Dokonce chvíli uvažuji o stíhání plavce přede mnou, až vědomí toho, že by to byl příliš bezvýznamný souboj, mne od zoufalého činu odrazuje:-) Doplavávám v klidu za čepkou Bohemky a mám to za sebou. Sláva! Proč jsem si k sakru nevzal s sebou zimní bundu? Chci aspoň čaj, rum a postel. Ach jo, zase tu pořadatelé nic takového nenachystali:-))) No prostě trojka za 1:24. Já vím, nic moc. Poslední místo mezi chlapama. No ale já jsem stejně extrémně spokojenej:-)

Jakž takž teple oblečen sleduji závěr závodu na 5km. Mezi plavci statečně bojuje Radka Vodičková, k vidění jsou později i další triatlonisté v závodě štafet. Zajímavé srovnání plavců a triatlonistů, byť řada plavců startuje jen v nejdelším dnešním závodě - na desítce. Tu má v plánu i Kristýnka. Na rozdíl ode mne jí nevadí větší množství krátkých okruhů, poplave osmkrát to samé. A poplave bez doprovodného kajaku, na tom mini okruhu nebude potřeba.

Předstartovní optimismus:-)

Start a desítkáři mizí v přehradě. Už od prvních záběrů je evidentní, že Kristýnka není v ideální formě. Prostě o prázdninách se dá dělat spousta jiných věcí než plavání:-) Nicméně je jasné, že Kiki i dnes doplave. Žádné vlny a prý teplá voda. Asi je v druhé půlce přehrady jiná než ta co znám já:-) Poctivě se starám o občerstování, čaj nějak chladne a rychle ubývá. Asi proto, že jsem ho dnes pil i já:-) Kol taky rychle ubývá, zachraňuji zásobování teplými nápoji a vydávám se na plavecký stadion pro kelímek horké čokolády. Kristýnka ho s chutí vypije a už míří do posledního kola. V něm už moc plavců není, loďka už pomalu odváží zadní bójku. Když vidí, že k nim Kristýnka ještě míří, zůstávají stát. Kiki si tak přidá hezkých pár metrů. Loď opakuje manévr i před další skupinkou plavců, budou mít radost:-) Kristýnka je v cíli za 3:53, což je na poctivě změřenou trať slušné. A co stupně vítězů, budou? Jo, budou. Na stupně vítězů.... jdu já:-))) Pořadatelé vyhlašují poctivě všechny kategorie, přestože jsem na trojce byl poslední chlap, v kategorii jsem třetí a dostávám bronzovou medaili i cenu - plaveckou čepičku Mosconi. Prý mi sluší, budu ji muset nosit:-)



Poslední metry desítky v podání dnes čtvrté mladší dorostenky.

Co dodat závěrem? Mně se závod velmi líbil a považuji ho za organizačně výborně připravený z těchto důvodů:
- v malé přehradě byly skvěle vytýčeny dva okruhy, které si nezavazely a byly dokonce vedeny mimo koupající se davy rekreantů
- na břehu vytýčený prostor pro momentálně neplavající účastníky, hudba, dobrý komentátor
- měření čipy umožnilo téměř dodržet časový harmonogram
- výběhy z vody oceňuji. Mně při plavání pomohly. Také mi umožnily přiřadit plavecký projev k tvářím, které ze závodů znám, ale ve vodě jsem občas tápal kdo je kdo. Není pravda, že výběhy znevýhodnily zdravotně handicapované, pro ně připravil pořadatel snímací bránu čipů tak, aby z vody nemuseli. Využil toho jediný plavec.
- důsledné vyhlašování všech kategorií. To nepíšu kvůli své medaili (byl jsem asi jediný oceněný neplavec:-)), ale hlavně ty mladší takové vyhlašování potěší. Ostatní pořadatelé by si mohli vzít příklad a důsledně oceňovat aspoň ty nejmladší, stále to není všude standard.

Za kaňku závodu považuji protest a diskvalifikaci Rosti Vítka na 5km (měl dvoje plavky, což se nesmí). Protestů začíná být až moc a mohou zbytečně eskalovat napětí, které někteří ambiciozní trenéři vnáší do soutěže družstev. Snad už období protestů končí:-)

Tajná zbraň Bohemky - při tréninku používají dálkově ovládané lodě. Ach jo, kde skončily ty dvě moje??

Prostě závěrem - dobrý závod a ač je pro mne z Brna daleko, rád přijedu i příští rok. Snad se mi podaří posunout hranici tepelné pohody:-)