Dálkové plavání Havířov 19.7 a Hlučín 25.-26.7

V příspěvku o Slovakmanu jsem zmínil, že napíšu něco o plavání v Havířově, resp. na Těrlické přehradě. Měl jsem toho hodně na srdci, s týdenním odstupem napíšu jen pár slov. Z Nitry jsem vyjel v neděli po sedmé, start plaveckého závodu na 10km se posunul, takže jsem tam včas. Při sundávání kajaku z auta vysvětluji Kristýnce, že ji budu doprovázet až od poloviny závodu. Víc nejsem schopen. Kdo ví, jestli v kajaku vydržím sedět bez křečí, jsem celý zničený. Vytýčený 2,5km okruh mi připadá hodně těžký, ve velké části daleko od břehu, směrem tam proti docela významným vlnám, z hladiny nebudou ani moc vidět bójky. Jediné plus je teplota vody 22 stupňů, přece jen bylo pár dnů vedro. Vzduch však má po dvacet, vypadá to na déšť, jsem zvědav, zda to Kristýnka vůbec uplave. Kiki plave první kolo 56 minut. To vypadá na čas dost přes 4 hodiny. Vydrží to vůbec ve vodě? Druhé kolo plave hodinu, je zničená z vln, má problémy s orientací, přidávám se na kajaku. Kiki trochu ožívá - má k dispozici kdykoli čaj a přece jen se nemusí tolik starat o orientaci. Začíná pršet. Déšť a vítr snáší kajak stranou, jen s vypětím sil držím směr. Stmívá se. Začíná průtrž mračen. Je mi ukradená, znám ji ze včerejška z Nitry. Tady sedím v neoprenové špricce v kajaku, ani nejsem celý mokrý. Co Kristýnka, vydrží? Průtrž jí bičuje ruce. Kiki přestává plavat a vystrkuje hlavu z vody. Čekám, že bude chtít vzdát. Ale ona se jen ptá - "Vidíš bójku?". "Jasně.", odpovídám. Opravdu ji skoro vidím. Není ani sto metrů od nás. A jestli ji nevidím, dobře si pamatuji, kde byla. Blesk osvětluje hladinu, vzápětí druhý. Postava na motorovém člunu se vztyčuje a jasně ukazuje, že závodu je konec. Jsem jeden z mála, kdo to gesto vidí a píšťalku slyší. Plavci mají hlavy ve vodě, ostatní lodě jsou daleko ve tmě. Ale postupně se zpráva šíří:-) Dostávám Kristýnku jako druhou pasažérku na člun, trochu prochladne, než dojede na břeh. Ale teď pro ni nemůžu udělat víc. Sám makám zpět, co to jde. Upozorňuji plavce po cestě, že závod skončil, nic víc pro ně udělat nemůžu, mám jen jednomístný kajak:-) Všímám si vedení VVN pár set metrů ode mne, hned se cítím bezpečněji. A najednou prásk - další velký ohňostroj. Málem ohluchlý jsem bezpečně na molu. Snad nikdy jsem nebyl blesku tak blízko. Ještě že tam to vedení je:-) Za chvíli dojíždí zmrzlá Kristýnka, v autě se však dává rychle dohromady. Je se sebou spokojená. Bodejť. Dobře plavala. A za závod dostane body, jakoby ho doplavala. Mně už to počasí ale nějak nedělá dobře. Nemůže být konečně normální vedro? :-)



Start závodu na 5km Hlučín 25.7.2009

O týden později následuje Hlučín, kde bývá vždy vedro a hezky. Letos ani tam sobotní předpověď není ideální. V sobotu plave Kristýnka pětku, já kilometr. Kiki startuje dřív. Novinkou závodu je elektronická časomíra Championchip, během závodů pracovalo snímací zařízení bez chyb, aspoň já o žádné nevím. Je to zajímavá novinka, která umožňuje pořadatelům evidovat větší množství startujících a v klidu mixovat i závody s různým počtem okruhů. Třeba se ještě na nějakém závodě objeví:-) Je teplo, docela hezky, Kristýnka jde do vody. Fouká vítr, na přehradě jsou vlny. No, ty tu bývají vždycky. Už jsem tu jednou kvůli nim nedoplaval, vzaly mi moc sil:-) Zatahuje se, zatahuje, bude pršet. Jo, prší. No, pětku Kristýnka doplave. Déšť přidává. Je tu opět průtrž. Je tu opět blesk. S chmury na tváři tichým hlasem ředitel závodu nařizuje stažení všech plavců do lodí. Jo, to už znám. Kristýnka právě doplavává podél břehu do cíle kola a jde ven. Bude klasifikována. Za ní už proplavávají jen tři plavci, ostatní skončí v lodích. Divné léto. Čekáme, zda bude závod na 1km. Jsem odhodlán při změně počasí závodit jako lev:-) Prší dlouho. Vytrvale. Teplota se snižuje. Nakonec se opravdu dělá hezky. Ale ne, dnes už se plavat nebude. Až v neděli. To já plavu jeden okruh - 2,5km, Kristýnka opět čtyři, tedy desítku. Jsem zvědav, co nám připraví počasí. Pršet by v neděli už nemělo...

Elektronická časomíra - jednoduché molo, rošt pověšený na tyči a bezchybná funkčnost. Dobré!

Je neděle ráno, neprší. Je však chladno. Přemisťujeme se na start, pořadí závodů se mění. Napřed plavou žáci. Pro ně je tento závod mistrovstvím republiky. Snaží se:-) Náš start se posouvá na 11 hodin. Mírně se otepluje, dvacítka to není. Aspoň že voda dvacet má. Ale jen o půl stupně, včera měla o dva stupně víc. Nechávám ostatní odplavat a vydávám se na svou trať. Vlny, vlny, vlny. Dnes nejsilnější, v jakých jsem zatím v českých podmínkách plaval. Vím, že nejhorší bude úsek po první bójku. Kousky plavu prsama, obracím vcelku v pohodě. Zpět k molu to jde líp, už mne čeká "jen" těžký úsek šikmo přes přehradu. Hrůza. Zatím vždy se mi plaval líp. Kristýnka to má plavat čtyřikrát. To jsem zvědav. Obrněn trpělivostí dlouhý úsek zvládám. Mám to do cíle ještě skoro kilometr, ale podél břehu. To už zvládnu. A taky jo. Myslím si, že plavu skoro u břehu, čelo závodu pár metrů před cílem mne míjí ale v trase ještě bližší břehu:-) A najednou ejhle - vidím opozdilce v čepičce Bohemians. Že bych finišoval? Zkouším to. A jde mi to! Přibližuji se, přibližuji... ale souboj prohrávám. Von se nenechal a taky přidal:-) Začal jsem finišovat pozdě:-) No kdybych věděl, že jde o plavce mé kategorie a bronzovou medaili, třeba bych se snažil víc:-) V prstech jako obvykle nemám skoro cit, jdu do auta na chvíli rozmrznout a převléknout se do role kajakář-doprovod. Kristýnku stíhám po druhém kole, je dost zničená. Vlny jí dělají problémy jako minulý týden. Neumí to s nimi:-) Čas opět vypadá ke čtyřem hodinám. Vydrží? Ukrajuje metr za metrem. Pravidelně, rovnoměrně. Vidím vlastní nezletilou dceru bojovat s tratí, se kterou by si neporadil kdejaký dospělý chlap a jsem na ni docela pyšný, fakt se snaží:-) Já mám na kajaku opět chvilkama problém držet směr, ale už jsem zkušený lodivod. Kristýnka doplavává do cíle bez velké krize za 3:55:37. Od vítězky daleko, ale je spokojená, že je to v těžkých podmínkách pod čtyři. Dobrý výkon!

Balíme, rychle kajak na střechu a valíme do Luhačovic. Vyzvednout Terču z volejbalového soustředění. Ty moje holky mi dávají zabrat:-)

Volejbalové soustředění. Kdo najde na fotce Terču, má bod:-)