Seč 6.7.2008 (plavání)

Další závod dálkového plavání nás zavedl na Seč. Tady už jsme loni taky byli. Kristýnka měla letos bohatý program - v sobotu trojku, v neděli pětku. Na trojku odjela v sobotu ráno sama autobusem plným komeťáků a odplavala ji jako obvykle ve slušném tempu, přestože říkala, že se bude šetřit na neděli. Popis závodu mírně hororový, prý jí nebylo dobře a mírně si i ublinkla. Ale pak už to prý bylo lepší a v klidu doplavala. Dokonce se povedla věc nevídaná - předplavala si dvě soupeřky. Jenže na startu jich bylo ještě sedm dalších, takže je z toho osmé místo. Gratuluji k úspěchu v přímém souboji a k pěknému času 38 minut:-). Jenže ten čas je zkreslen díky zásahu rozhodčích, kteří závod předčasně ukončili. Proč, to netuším. Voda prý byla teplá - téměř 23 stupňů. Možná nějaký problém s počítáním počtu kol. Přece jen se plavalo na pouze 250 metrové obrátce, což je pro rozhodčí při větším počtu dětí poněkud náročné.

Ale pojďme k neděli - zatímco Kristýnka si ještě vyspává na Seči, já budím zbytek rodiny a vyrážíme. Moudře o něco dřív. Volím cestu přes Havlíčkův Brod, mohla by být rychlejší. Díky nekonečně dlouhému úseku z vyfrézovanou vozovkou to však možná nebude pravda:-) Přesto jsme na Seči včas, já jsem popsán a připraven se vrhnout do vody na svoji dětskou trať 3km. Tedy dětskou délkou, ne tratí. Poplaveme 250m obrátku jen jednou - tedy 500m - a pak hlavní kolo 2,5km kolem ostrova. Daleko od břehu děcka plavat nenechávají, což je velmi rozumné. Dětská pětka startuje až po dospělé trojce, jakmile opustíme obrátku, budou plavat na ní. Desetkrát. To nemusím, mám rád méně okruhové závody, takže mi má trať maximálně vyhovuje. Méně už vyhovuje teplota vody, přes noc se ochladila na 21 stupňů. I tak je pro mne letos nejteplejší, uvidíme. Mám rozporuplné cíle - vzhledem k předchozím dvěma nedoplavaným závodům potřebuji dnes doplavat, abych si fakt nevyrobil nějaké psychické trauma:-) Zároveň se taky potřebuji nezničit před Rothem, který je už za sedm dní. No, uvidíme:-) Startujeme spolu s desetikilometrovou tratí, na startu jsou zmatky, pořád se odkládá. Desítkáři vyrazí rovnou na delší okruh, takže si nebudeme zavazet. Díky odkladům startu začínám být pomalu taky nervózní, snad se to neprojeví na výsledku. Konečně je tu start, jako obvykle nechávám rychlejším náskok a vydávám se je pronásledovat zezadu. Snažím se vědomě uvolňovat nohy co to jde a plavat dlouhá tempa. Vedle mne můj obvyklý soupeř z Bohemians. Přece není možné, abychom plavali furt spolu:-) Na 250 metrech jsem za 6:17, což přes mou pomalost je nesmysl. Bójka je prostě daleko, po startu nemám určitě tempo horší než 2:15. To si Kristýnka mákne:-)
Po pětistovce jsem u mola rozhodčích, na hodinky nemám čas koukat, u bójky je tlačenice. Asi je tu víc plavců mé výkonnosti:-) Vydáváme se přes přehradu k ostrovu. Když jsem stál na břehu, viděl jsem ho velmi jasně. Z hladiny není ani s novými brýlemi vůbec vidět. Prostě před sebou proti slunci vidím jen spoustu stromů v dáli, lhostejno, zda na ostrově či na břehu. Zkouším se orientovat podle ostatních plavců, i to je komplikované. Jsou hodně roztaženi do šířky. Volím blíže k pravému kraji rozptylu, což je asi dobře. Cesta k ostrovu jakž takž, už bych si však přál být venku, jako trénink na Roth by to už stačilo:-) Obeplavání ostrova mi přijde nekonečné a pak nevím, jak dál. Můj spolusouputník z Bohemians plave hodně vlevo, to se mi nezdá, raději bych rovnou k protějšímu břehu. Kde je ta hloupá bójka? Najednou se přeze mne přežene čelo závodu na 10km. No řeknu vám, mazec. Voda jen vaří. Plavu za nimi, tady by měla být trať stejná. A jo, za chvíli vidím bójku. A to je bójka poslední!:-) Teď už "jen" zpět k molu. Možná osmistovku, nevím. Díky opatrnému kopání mám unavené ruce, nejraději bych vylezl. Ale to bych byl za bábovku:-) Plavu, zpomaluji. Čepička Bohemians pořád deset metrů ode mne. Neuvěřitelně podobná výkonnost:-) Cítím mírné náběhy na křeče, mírně měním pohyb nohama, zatím dobrý. Nevidím molo, mířím na stany. Molo by mělo být u nich. Je mi už zima, jako obvykle tuhnou prsty. Zvládnu já vůbec někdy někde pětku? Naštěstí ji mám v plánu až příští rok:-) Mechanicky máchám rukama a vůbec nechápu, proč je táta dvou plavců z Bohemians pořád deset metrů ode mne. Asi mi dělá osobní stráž. Ale to by měl plavat za mnou. Musím mu to někdy říct:-). Vidím molo! To už doplavu. Mám nápad, přidám. Borec z Bohemky přidal taky. Já se z toho zblázním! Jsem rychlejší! Ale o malinko, už to nestihnu. A doplavu bez křečí, heč! Houby. Jakmile na to pomyslím, náběh na křeč se mění v pokus o zakousnutí křeče do holeně, unavené z včerejšího kola. Včas nástup křeče zachytávám, rovnám nohu a dělám prostocviky pět metrů od cíle. Fakt ne víc:-) Co teď? Noha jakž takž, doplavávám styl ouško. Komentátorovi se asi líbím, protože říká, že teď uběhne 1:16 a poplave tu... Michal Šanda. Už jsem se bál, že bude komentovat moje podivné pohyby ve vodě:-) Ale stejně jsem dobrej, uplavat 3km za stejný čas, jako česká legenda dálkového plavání 5km. Musím se prostě pochválit!

Na břehu obvyklá scéna, nikdo se neklepe, jen já. Převléknout, zahřát se a jdu se podívat na Kristýnku. Na to, že včera plavala trojku se s tratí pere pěkně. Podávám jí občerstvení, nepromluví ani slůvko, tak je soustředěná na výkon. A to je dobře. Je vidět, že i tuto trať doplave. Taky chodím plavat dvakrát týdně, ale toto bych nedokázal. Pravda, na Kristýnku je toho už dost, nadechuje víc na jednu stranu, v cíli si stěžuje na bolest ruky. Bodejť, s takovou zátěží. Víte, jsme dobří. Kristýnka doplavala kombinaci 3+5km, já doplaval se Šandou. Hezky jsme ty plavce před sebou hnali! :-) Dejte nám ještě rok, dva a zaplaveme si ještě delší tratě a ještě rychleji. Rezervy máme a pořád se zlepšujeme. Ve 41 i ve 13 letech.

Jo a cesta přes Žďár rozhodně není rychlejší. Taky jsou tam opravy:-)