Plavecký kemp Etriatlon VI - 22.-24.2.2008

Ve výuce plavání mne neplavce je třeba stále pokračovat. Po šesté. Prostě v pátek přijíždíme včas do Chrudimi, normálka:-) Abych pravdu řekl, bývám poněkud nervozní z rozřazování. Mně je jedno, do kterého se dostanu družstva, ale rád bych byl ve stejné polovině s Kristýnkou, což přestává být jednoduché. Kristýnka sílí, tím zrychluje, já sice vydržím plavat dlouho, ale stále stejně rychle (tedy pomalu:-)). Oblíbených 200VZ je tu, po startu mám pocit, že plavu v pohodě, jen mi nějak Kristýnka neuplavává. Ještě na 50m jsem vedle ní, což je pochopitelně blbost a přepálený začátek. Po zásluze protrápím závěr, sice si zlepšuji osobák na 4:09, ale tuším, že bude problém. Osazenstvo kempu je dnes nějak kvalitní. Kristýnka také vylepšuje své maximum na 3:25. Bude jí to stačit na vytoužené první družstvo? 50m kraulové nohy mám já za 1:27, Kristýnka za rovnou minutu. A právě nohy rozhodují o tom, že je vlastně až první v druhém družstvu. Nejlepšími plavkyněmi na kurzu jsou opět ženy, v prvním družstvu jsou tuším čtyři, ta nejlepší má 2:30, nejslabší plavec se trápí s dvoustovkou téměř 6 minut. Prostě v takovém rozpětí se najde každý. A já bych měl patřit až téměř do půlky třetího družstva. Zákulisně vyjednávám a nabízím přesunutí Kristýnky do trojky. Té se to vůbec nelíbí a ani trenérům, byla by v družstvu o moc lepší. Nakonec se ukazuje, že poslední z dvojky je tu s dalšími členy rodiny, kteří jsou ve trojce. Prohazujeme si místa a snad jsme všichni spokojeni:-)

Petr Valeš mne varuje, že si ve dvojce máknu. No, rovnou napíšu, že se nic takového nedělo. Plavaly se hodně technická cvičení, úseků pomálu, to je víc o vytrvalosti a já přece jen už ve vodě nějakou dobu vydržím, je z toho pohodový kemp. Asi nejlehčí z doposud absolvovaných. Možná za zmínku stojí jen likvidační pokus z pátečního večera, kdy se asi čtyřicet minut plavou jen nohy. Kraulové, znakové, prsové (btw. zkoušeli jste někdy plavat prsa JEN NOHY?). S potěšením konstatuji, že se mi vyplatilo nohy trénovat, zvládám tyto hlouposti v pohodě a křeče nikde, což je před sezonou velmi slibné...

Nedílnou součástí kempu je také stravování a lenošení, čehož si užíváme s Kristýnkou vrchovatě. Když si u večeře fotím talíř, zjišťuji, že jsem svým blogem poněkud profláknutý, spolustolovníci mne žádají o zveřejnění fotek na webu. Víte, jen jsem testoval mobil, avšak přání mých čtenářů musím samozřejmě splnit:-)

Palačinky. Nahoře s ovocem z restaurace u penzionu, níže francouzská palačinka z kavárny "téměř na náměstí" provedení s banánem a čokoládou.

Losos z Balustrády je jistota:-) Až tady zjišťuji, jak fotit mobilem ve tmě.

A ještě perlička na závěr, při odjezdu vychází Kristýnka ze šaten celá vysmátá. Jak se později dozvídám, jedna z plavkyň jí řekla "Máš to ale štěstí, že se tvůj PŘÍTEL také zajímá o sport". Beru to jako poklonu a pobavení zároveň. Pro neznalé připomínám, že Kristýnce je 13. Je fakt, že díky své výšce vypadá o něco starší. Mně je 40. Je fakt, že díky sportu a kvalitnímu jídlu a vínu vypadám o nějaký měsíc mladší. No ale toto :-))))) Využívám přidělené role svůdce a zvu svou slečnu cestou ještě na jednu horkou čokoládu v oblíbené kavárně ve Žďáru. Jako obvykle podlehla. Inu, já to s přítelkyněmi umím:-)

Moje přítelkyně na palačince:-)

Ještě jedna moje fotka s přítelkyní. Ani jsem si nevšiml, že Petr fotí:-) (foto etriatlon.cz)

Co dodat závěrem? Těšíme se na kemp s pořadovým číslem 7. Snad se do té doby zlepším natolik, aby rozřazování nebylo problém:-)