BBP Jehnice 1.12.2007

První závod BBP na Palačáku nemám v oblibě, druhého v Jehnicích se trochu bojím. Předloni byl neuvěřitelně kluzký povrch, měl jsem z něj i strach. Loni jsem vynechal, byl jsem v zahraničí. Letošní podmínky nevypadaly také nijak skvěle. No, vyrazíme. Terči se nechce, raději ji nepřemlouvám, vím, že i dětská trať je dost do kopce. Kristýnka jde. Prostě zkušená závodnička:-)

Na místě jsme včas, už při parkování auto pěkně klouže. Přesto dík pořadatelům za umožnění parkování na trávě. Jdu se mrknout do lesa, mokrý ušlapaný sníh, klouže to, ale je dost nad nulou, vrstva sněhu se dá prošlápnout. Snad to bude dobrý. V Jehnicích jsou i předžákovské kategorie, žáci jsou až po hlavním závodě. Jdu na start dřív než Kristýnka. No budiž.

Pro 216 závodníků je úzká i silnice, natož pak stezička terénem:-) (všechna foto Vilma)

Na startu je 216 závodníků. Po výstřelu si stopnu, za jak dlouho se dostanu na startovní čáru. 8 sekund. Snad mi nebudou chybět:-) Stoupám v poklidu s davem, není kudy předbíhat. Dopředu se hrne jen Jarek. No tak bude přede mnou jako v Porubě, je to fuk. Jsme v lese, dav se roztahuje. Dostávám se na pozici, která snad nebude ostuda. A už je tu obávané stoupání žlebem nahoru. Předloni jsem byl jeden z mála, kdo ho vybíhal, ač pomalu. Dnes je tu místy taková vrstva kluzkého bahna, že to prostě nejde. Pochoduji odevzdaně s ostatními. Už v druhé půlce stoupání se však rozbíhám. A mám i motivaci - Jarek vepředu zpomaluje. Doháním ho už nahoře a běžím si dál. Docela se mi to rozběhlo. Míjím Huga a uděluji mu radu, že to moc do začátku rozeběhl, ať si příště líp rozloží síly. V seběhu předbíhám snad dvacet běžců včetně trojice mladíků, kteří by mě měli porážet a Rudu Vilčeka. Jsem dobrej:-). Holt jsem pilným Hejkalovým žákem. První kolo 30:25, zase to nebude pod hodinu. Sice to má jen 11,7km, ale je to fakt těžká trať. Kde je ten náběh do stoupání? Dochází mi síly. No, kdybych raději neradil a rozložil si síly líp sám:-) Ale jde to, stoupám, pohoda. V podstatě mne nikdo nepředbíhá. Jen ti mladíci:-) A pak mi uděluji ironmanskou lekci o 13 let starší Ruda Vilček. Teda ne že by mi něco řekl. Ale já jdu, on pomaličku běží. Centimetr za centimetrem se mi vzdaluje. No, třeba příště:-) Nahoře se opět rozbíhám a dobíhám vcelku v pohodě. Dokonce v negative split - celkově 1:00:39, což je tu však relativně snadné, přece jen start je dole a v druhém kole se víc klesá.

V tomto seběhu jsem tentokrát docela předbíhal:-)

Jak to hodnotit? Oproti předloňsku jsem si zlepšil čas o pět minut, nadávat si nebudu. Tepy (první kolo avg 155, druhé 154) ukazují, že v sebězích mám stále rezervy, i když předbíhám. Max. 172 však ukazuje, že jsem se místy i snažil:-) Celkově 126. místo z 216, v kategorii 28. ze 44. Prostě dobrý:-) Při pohledu do výsledkové listiny se ještě nemohu ubránit dojmu, že STJ minulý týden zaspal krásný maratonský osobák:-)

Kiki si s těžkou tratí poradila skvěle.

Žákovské kategorie jsou na zkoušku měřeny čipy, dost to zdržuje. Starší žačky jsou na startu pěkně ztuhlé. Je jasné, že výběh nahoru ke hřbitovu a pak úprk zpět Kristýnce vyhovovat nebudou. Běh do kopce je potřeba buď trénovat nebo být lehčí než soupeřky. Kristýnka je naopak zřejmě ze startovního pole nejtěžší a běhá jen v basketbalu a na závodech. Přesto běží dobře. Soupeřky jsou sice lepší, ale čas má Kiki slušný a bodů fůru:-) Prostě úspěšný den.

Borec nakonec:-)

A dnes ještě sekce borec nakonec. Na startu mladších žáčků jsem koukal na šprčka, kterému bylo i číslo velké. Ríša, ročník 2002 se rozhodl změřit síly rovnou s mladšími žáky. 1 km doběhl zcela lehce a dokonce dokázal dva kluky porazit. Žádný respekt ze sedmiletého věkového rozdílu. Myslím, že měl větší aplaus než vítěz:-)