Letos jsem toho moc nenaplaval, hlavně kvůli problémům s ušima. Přesto jsem opustil svoji strategii hlásit se na plaveckých závodech na trať 1km a přihlásil se na Seč rovnou na kilometrů pět. Podle dlouhodobé předpovědi jsem očekával teploučkou vodu a vedro, tak by to mohlo jít. Kristýnka byla na Seči už od pondělka 29.6. na soustředění. Hlásila teplotu vody 18 stupňů a samé deště. Přesto se koncem týdne začalo oteplovat. Třeba opravdu uplavu první pětku!
V pátek se mi najednou dělá divně. Naprosto neobvykle se potím a upřímně - ten pot zrovna nevoní. Viróza či podivné nachlazení? V sobotu ráno bez teplot, vyjíždím směr Seč, mírně se mi motá hlava. Trochu to spravuje až druhé kafe. Vymýšlím důvod, proč start zrušit. Pozdě. Náš předseda si přivstal a prezentoval mne dříve, než jsem měl zdůvodnění hotové. Sedím na obědě a vůbec nemám chuť jíst. Asi jsem opravdu těžce nemocný:-) Co teď? 5 km na Seči jsou dva okruhy. Začíná se poměrně dlouhým úsekem přes přehradu, tam se nedá vylézt. Přemýšlím, že když to nepůjde, vrátím se po pár metrech ke břehu. Ano, tak skvěle se cítím:-) A když to půjde, doplavu si jedno kolo. Na dvě to fakt nevidím.
Na startu lidí jako svého času ve frontě na banány. Bodejť. Seč je letos MČR. Kristýnka si hledá místo vepředu, já vzadu. Holt jiné ambice. Start - nechávám lepší uplavat a vydávám se za nimi. Voda docela teplá, dvacítku má. Na této straně. Na Seči jsou však chladná místa, zejména u ostrova. Cože, já už jsem u ostrova? Já plovu:-) Jak je mi dnes všechno ukradené, plavu docela uvolněně a mám z plavání překvapivě dobrý pocit. Vůbec mi není zima. Stíhám tu bandu plavců před sebou, ani mi nestíhají uplavat:-) Doplavávám do cíle kola, které bylo letos trochu prodlouženo na poctivých 2,5km za 1:02. Mám plavat další kolo? Rád bych. Pěkné počasí, teplá voda... ale radši lezu ven. Čekal by mne totiž psychicky náročný úsek přes hloubku. A já jsem přece jen neobvykle zesláblý. Motání hlavy taky zůstalo. I tak mám ze sebe dobrý pocit - nechávám na sobě dlouhé mokré plavky a stejně - není mi zima a není. Nachlazený nejspíš nejsem:-) Škoda toho podivného stavu. Pohledem do výsledkové listiny zjišťuji, že bych nebyl úplně poslední. Ale aspoň předposlední:-) Mohl jsem dokonce svést boj o 94.-96 místo na Mistrovství republiky. A světe div se - teoreticky jsem mohl být i třetí ve své kategorii:-) Nic, nechme planých úvah, čekám na Kristýnku. Doplavává za 1:40 a je to hodně unavené. Možná z týdenního soustředění. Beru ji na večeři a spát. Zítra nás čeká náročný den. Uděláme si vzdálenostní rekordy. Kristýnka poplave 10 kilometrů. A já osm. Na kajaku jako doprovod:-)
Ráno leje jako z konve. Jsem z toho nervozní, s Kristýnkou to ani nehne. Prý se v dešti plave dobře. A že zmokne chudák táta na kajaku je jí fuk:-) Chvilku před startem přestává pršet. Ono snad bude dokonce i hezky.
Předstartovní fotka s trenérem Komety. Ten se nechal slyšet, že když všechny tři štafety Komety budou do čtvrtého místa, poplave na Lipně trojku. Svěřenci ho vypekli a podmínku splnili. Jsem na trenéra zvědav. Občas má směrem ke mně řeči, že na pomalé staré triatlonisty stačí i desetileté děti, ale ve vzájemném souboji zatím vedu 1:0:-) Podaří se mu vyrovnat? :-D
Víte, ještě jsem nic pořádného neuplaval a už jsem pamětník. Pamatuji doby, kdy na desítku startovalo pár plavců. Dnes je jich na startu 72, což je nový účastnický rekord. V podstatě díky Kristýnce:-) Start a plavci mizí k ostrovu.
Start závodu na 10km byl přesně podle rozpisu. Za shlédnutí stojí dva plavci očekávající zpoždění. Nenechali se vyvést z míry, provedli přestartovní rituál a vrhli se také do vln. O vteřiny na desítce prostě nejde:-)
Sbírám Kristýnčiny věci a jdu připravit kajak. Sleduji krásný souboj mezi nedávným vítězem Capri-Neapol Rosťou Vítkem a Jakubem Fichtlem. Tito dva ostatním uplavávají o parník. Nestačí ani Libor Smolka, který závod vzdává. Znamená to, že jsem tak dobrý jako on? :-) Plavu na kajaku proti houfu plavců, Kristýnku vidím už z dálky. Její projev je mnohem lepší než včera. I čas prvního kola je lepší než včera na pětce. Trenér Komety pochybuje, zda to není příliš rychlé. Upřímně - vůbec nepochybuji, že Kristýnka doplave. Jasně vidím v jejích očích zaujetí, které jí tu blýskalo v očích i před dvěma lety, kdy malá promrzlá basketbalistka prohlásila "J t nvzdm". Dnes zatím nemá problémy s promrzáním. Oproti plavcům okolo má její kůže krásnou barvu. Žádné červenání:-) Má však trochu problémy s jídlem a pitím - nemůže toho do sebe moc dostat. Jenže kdo má doprovodnou loď, může se občerstvovat během okruhu častěji. Místo plánovaných dvou občerstvení zařazuji raději tři. Druhé kolo bez problémů, čas pořád mírně rychlejší než včera. Ve třetím kole Kristýnka přece jen trochu prochládá, vezu s sebou i čaj, který hned zařazujeme do jídelníčku. Možná je to čajem, možná vycházejícím sluníčkem, na konci třetího kola je Kristýnka teplotně znovu v pohodě. Sleduji souboj nejlepších, Rosťa dnes s Jakubem ve finiši prohrává. Trochu jsem to předvídal. Neměl ho poslední dvě kola táhnout za sebou:-) Je tu poslední Kristýnčino kolo! Frekvence záběrů samozřejmě trochu polevuje, ale není vůbec pochyb, že doplave až do cíle. Navíc pořád kraulem. Plavat prsama nepotřebuje ani kousek. Znavená Kiki si sama říká o víc občerstvení, zařazujeme i čtvrtou zastávku. Po ní poodjíždím do cíle, kde čekám na svou vítězku. Ve věku 14 let a 279 dnů doplavává maratonskou desítku za 3:33:36 jako 16. žena, 4. mladší dorostenka. Gratuluji!!! No a jaký by to mohl být čas, kdyby Kristýnka neplavala dlouho jen jednou, dvakrát týdně? Určitě by se více přiblížila dnešní vítězce, také teprve čtrnáctileté Lence Štěrbové, která se už dnes, "v předstihu" připravuje na překonání La Manche příští rok. Na kanál se může v 16 letech. Lenka, která ještě loni nebyla žádný rychlík, dnes vyhrála za 2:12:12.
Víte, já mám prostě z letošní Seče nesmírně příjemný pocit. A jednou, až mne budou bolet z běhání klouby, tak asi začnu taky plavat. Třeba ještě uplavu nejen pětku, ale i neskutečně dlouhou desítku. No, možná. Zatím o tom přesvědčen nejsem, přestože to dokáže kdejaká čtrnáctiletá holka:-)
úterý, července 07, 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
6 komentářů:
Vláďo, jak plave Tvoje paní? Páč po Tobě určitě dcerka talent na plavání nemá, na to už je moc dobrá:-). Hezký čas, fakt hezký a dobrej morál v tomto věku na tak dlouhý závod. Jsem zvědav na články za 2-3 roky.
Žena je skoro neplavec:-) A já bych určitě plaval taky skoro tak dobře, kdybych trochu trénoval. Doufám:-)
Jednu vlastnost má však Kristýnka jinou - přirozenou otužilost. Ta po mně určitě není. Nejspíš po dědovi:-)
Pěkný čas, pěkný článek. Blahopřeju. Já jsem si pětku čerstvě střihnul, takže přikládám i objektivní gratulaci k času :)
Vlado moc pěkný. Je bych potřeboval poradit. Když tě chytne křeč tak daleko od břehu třeba do lýtka, o co se zapřít, aby jsi lýtko protáhl ?
To bych taky rád věděl! :-)
Viděl jsem plavce, kteří rukama chytnou špičku nohy a protáhnou. Prochopitelně při tomto prostocviku přestanou plavat a obvykle se na chvíli potopí:-) Já to neumím, nejsem dost šikovný a ohebný.
Já sám to řeším tak, že křeč neřeším. Ona za chvíli obvykle odezní sama. A radši na nejbližším možném místě lezu ven, protože další křeč by byla silnější. Btw. křeč jde dostat i do břišních svalů či do stehna, to je taky dost zábava:-)
Já je dostávám pravidelně do lýtek, do břicha a stehen už nemám šanci je dostat, protože to už nefungují lýtka a lezu z vody :-). Chytnout si špičku mám problém na suchu na tož ve vodě, jsem tuhej jak prknou. Sice si každý den říkám protahovat se, ale nějak na to není čas :-). Snad se v Litovli křečím ve vodě vyhnu.
Sakra lýtka jak kulturista a houby z toho, když to nich dostává kreče :-(.
Okomentovat